Ekonom Martin Werding vypočítal přínosy migrace pro Německo. Poskytl tak nové argumenty do vášnivé debaty o dopadech přistěhovalectví a migrace.
Že imigrace stojí peníze je zjevné. Jen na žadatele o azyl a integraci vynaložily v loňském roce německá vláda a vlády jednotlivých spolkových zemí přibližně 28 miliard eur. Nebo na příspěvky pro občany (tzv. Bürgergeld): téměř polovina lidí, kteří tuto dávku pobírají, má cizí pas. To je odpůrci migrace často kritizováno jako „imigrace do sociálních systémů“. Je zde však i druhá strana, která je pro zemi a lidi přínosná. V Německu je mnoho migrantů, kteří se starají o chod pečovatelských domů a nemocnic, doručovatelů balíků z Turecka, IT odborníků z Indie. Je tedy – z čistě materiálního hlediska – imigrace smysluplná? Nebo jde o ztrátovou záležitost?
Nás neohrožuje migrace, ale změna klimatu
Odborník na sociální stát Martin Werding nyní předložil bilanci, která je v rozporu s dřívějšími relevantními studiemi. „Zvýšení ročního čistého přistěhovalectví do Německa o 200 000 osob znamená v dlouhodobém horizontu nárůst o 100 miliard eur ročně – to je obrovský efekt,“ prohlásil Werding v pátek při prezentaci výsledků v Berlíně. Werding je profesorem na Ruhrské univerzitě v Bochumi a je poradcem německé vlády jako jeden z tzv. hospodářské rady moudrých (Wirtschaftsweisen). Každý člověk, který přijde do Německa v důsledku trvale vysoké míry imigrace, uleví státnímu rozpočtu o 7100 eur ročně. Ekonom bere v úvahu i to, že přistěhovalci, zejména uprchlíci, jsou obvykle nejprve podporováni státem, účastní se integračních kurzů a často jsou několik let nezaměstnaní, než si najdou práci a platí daň z příjmu a příspěvky na sociální zabezpečení.
Werding tak poskytl novou munici do vášnivé debaty o tom, do jaké míry je přistěhovalectví do Německa přínosem nebo zátěží. V loňském roce předložil renomovaný freiburský ekonom Bernd Raffelhüschen hodnocení imigrace s opačným výsledkem, které vyvolalo značný rozruch. „Imigrace do Německa je za současných podmínek finanční zátěží,“ konstatoval. Raffelhüschen sečetl údajnou budoucí zátěž spojenou s migrací a dospěl k drtivě vysoké částce. „Imigrace, tak jak probíhala doposud, nás v ekonomickém vyjádření stojí 5,8 bilionu eur,“ řekl tehdy deníku Bild. A to i přesto, že přistěhovalci jsou v průměru mladší než domácí obyvatelstvo, a mohli by se tedy teoreticky podílet na financování důchodového pojištění, fondů sociálního zabezpečení a státu tím, že by pracovali relativně dlouhou dobu. Studie je zásadními odpůrci německé imigrační politiky považována za důkaz jejího selhání a AfD také opakovaně využívá Raffelhüschenova zjištění na podporu svých tvrzení o tom, jak je „masová imigrace“ do Německa špatná.
Podle Werdinga však takto počítat nelze. Raffelhüschenova studie sice zohledňuje, co imigranti znamenají pro státní rozpočet a fondy sociálního zabezpečení, ale dostatečně nezohledňuje, jak přispívají k růstu a prosperitě země – například tím, že obsazují pracovní místa, která by jinak zůstala neobsazena, že se starají o děti, aby se německé matky mohly dříve vrátit do práce, že se podílí na spotřebě. „Růstové efekty nebyly vůbec zohledněny,“ komentuje to Werding.
Gaia Vince: jak klimatická migrace mění náš svět
Ekonomická rovnováha do značné míry závisí na tom, kdo a jak se přistěhuje. Občané EU obvykle přicházejí za prací, rychle si najdou zaměstnání, a proto vyžadují jen málo sociálních dávek. Žadatelům o azyl naopak často trvá roky, než si najdou práci a vydělají si na živobytí. Účelem jejich přijetí však není ekonomický prospěch, ale pomoc v nouzi. „Výše dodatečného příjmu závisí především na tom, jak dobře a rychle se přistěhovalci začlení do trhu práce,“ uvádí Werding ve své studii.
Vedle Werdinga zdůrazňují přínosy, zejména díky přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil, i další ekonomové. Kvalifikovaných zaměstnanců je v Německu, v důsledku stárnutí populace, stále méně. Podle Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB) je k vyrovnání tohoto úbytku potřeba každoročně přibližně 400 000 kvalifikovaných přistěhovalců. Marcel Fratzscher, prezident Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), uvedl, že migranti sice budou pro Německo krátkodobě znamenat značnou hospodářskou a finanční zátěž, ale z dlouhodobého hlediska budou pro ekonomiku znamenat velký přínos, bez něhož by řada podniků nebyla schopna přežít a mnoho občanů by se muselo smířit s výraznými škrty.
