Rychlá výstavba obnovitelných zdrojů přináší Evropě trojnásobných prospěch

Ekologie se vyplácí

Rychlá výstavba obnovitelných zdrojů přináší Evropě trojnásobných prospěch
Rychlý přechod k čisté energii není jen klimatickou nutností, ale i investicí do zdravější společnosti, stabilnější ekonomiky a evropské bezpečnosti.

Evropská unie chce být do roku 2050 klimaticky neutrální. Pokud se to podaří dříve, čekají ji ekonomické, politické a sociální výhody.

Lepší pro klima, lepší pro zdraví, lepší pro peněženku: Evropská unie by z rychlejší energetické transformace měla prospěch hned v několika ohledech. K tomuto závěru dospěla studie vedená Max-Planckovým institutem pro chemii (MPIC) v německé Mohuči.

Co stojí za bojem proti větrným elektrárnám?

Co stojí za bojem proti větrným elektrárnám?

Fosilní dezinformace

Tým pod vedením Wenjun Mengové zkoumal, jaké dopady má energetická transformace na EU. Unie si stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Kdyby urychlila rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a dosáhla tohoto cíle již o deset let dříve, přineslo by to „v zkoumaných scénářích čisté přínosy v rámci celé Evropské unie ve výši přibližně 100 až 600 miliard eur“, uvádí MPIC. Studie byla publikována v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

Výchozím bodem pro výpočty jsou ceny paliv z let 2021 až 2023. Ty mezitím výrazně vzrostly poté, co Izrael a USA zaútočily na Írán a ten následně uzavřel Hormuzský průliv.

Krátkodobý nárůst nákladů na výrobu elektřiny

Tým zkoumal různé scénáře. Zohlednil přitom náklady na výstavbu větrných a solárních elektráren, nezbytné rozšíření distribuční sítě včetně úložišť energie, správu sítě a opatření ke snížení omezování výkonu. Tyto investice by mohly v krátkodobém horizontu zvýšit výrobní náklady na elektřinu – tedy průměrné náklady na výrobu elektřiny po celou dobu životnosti energetického systému.

Z dlouhodobého hlediska by se však tyto dodatečné náklady měly vyrovnat, mimo jiné díky tomu, že by se muselo dovážet méně fosilních paliv. Kromě toho by došlo k úsporám nákladů ve zdravotnictví, které by vyplývaly ze zlepšení kvality ovzduší, a také v souvislosti s opatřeními na snížení emisí.

V neposlední řadě by z dřívějšího přechodu na obnovitelné zdroje plynula i politická výhoda: urychlené provedení energetické transformace posílí energetickou bezpečnost. Evropská unie by se tak stala nezávislejší na dovozu energie a kolísavých cenách fosilních paliv.

Dlouhodobé výhody energetické transformace

„Obnovitelné zdroje energie nabízejí z dlouhodobého hlediska značné výhody, avšak tato transformace musí být i nadále pečlivě plánována,“ uvedla vedoucí projektu Yafang Chengová z MPIC. „Naše výsledky ukazují, že čistší energetická řešení začínají dávat větší smysl ve chvíli, kdy ceny a politická pravidla skutečně započítávají škody, které fosilní paliva způsobují klimatu, zdraví lidí i ekonomice.“

Ekologie je nejlepší především pro lidi a ekonomiku

Ekologie je nejlepší především pro lidi a ekonomiku

Fyzik Ramón Méndez o energetické transformaci

„Studie jako celek zdůrazňuje, že je třeba společně posuzovat společenské a ekonomické dopady energetické bezpečnosti, změny klimatu a veřejného zdraví a že čistý vzduch si zaslouží být brán v úvahu jako cíl udržitelného rozvoje,“ dodal spoluautor Ulrich Pöschl. Na studii se podíleli interdisciplinární vědci z Německa, Nizozemska, Rakouska, Španělska, Velké Británie a Číny.