Microsoft, Google, Amazon, Meta, OpenAI – téměř všechny významné velké technologické společnosti sídlí v USA. Americká legislativa a digitální platformy neberou ochranu osobních údajů příliš vážně. Jaké existují alternativy?
Šílenství a chaos amerického prezidenta Donalda Trumpa zrovna nepřispívají k budování důvěry. USA tak nedávno uvalily sankce a americké koncerny na jejich základě zablokovaly účty, platební služby či cloudové služby např. Francesce Albanese, zvláštní zpravodajce OSN pro okupovaná palestinská území, Karimu Khanovi, hlavnímu žalobci Mezinárodního trestního soudu v Haagu a Beti Hohlerové, soudkyni Mezinárodního trestního soudu v Haagu.
Ne všechny alternativy uvedené v tomto přehledu jsou evropské a ne každá z nich splňuje všechna kritéria digitální nezávislosti. Nejde proto pouze o hledání „neamerických“ služeb, ale také o otevřený zdrojový kód, možnost přenést svá data bez větších problémů jinam, omezení sledování uživatelů, transparentnější obchodní model a menší závislost na jediném dodavateli. V některých případech může být nejvhodnější evropská služba, jindy decentralizovaná síť, open-source program nebo nástroj, který sice pochází z USA, ale poskytuje uživateli větší kontrolu nad jeho daty a digitálním prostředím.
Kdo se chce zbavit závislosti na technologických gigantech, najde na internetu řadu evropských poskytovatelů. Rostoucí počet lidí na tento trend naskakuje. Důvodem je touha po vyšší bezpečnosti a větší evropské suverenitě. Jaké tedy máme alternativy?
Obsah článku:
- Operační systémy
- Kancelářský software
- Webové prohlížeče
- Internetové vyhledávače
- E-maily: poskytovatelé a klienty
- Cloudová úložiště
- Proton – třída sama pro sebe
- Sociální sítě
- Messengery
- Umělá inteligence
- Streamovací služby
- Mapy a GPS navigace
- Online nakupování
- Platby a platební karty
- Alternativy ve státní správě a samosprávě
Operační systém: alternativy k Windows, macOS a ChromeOS
I když je možné bojkotovat americké služby v případě jednotlivých aplikací, u operačních systémů stolních počítačů, notebooků a smartphonů je to o něco složitější. Tržní podíly amerických poskytovatelů jsou příliš velké. Linux může dobře fungovat na počítačích, ale pro 100% přechod musíte přeinstalovat celý operační systém.
Pro uživatele, kteří zvažují přechod z Windows nebo macOS na otevřenou alternativu, nabízí Linux několik distribucí ideálních pro začátečníky (přehled linuxových distribucí dle různých kritérií). Nejpřístupnější volbou je Linux Mint, který svým rozhraním připomíná Windows s klasickým Start menu a lištou, což výrazně usnadňuje adaptaci. Další populární variantou je Ubuntu, nejrozšířenější linuxová distribuce s obrovskou komunitou a množstvím online návodů v češtině. Vysokou stabilitu nabízí i distribuce Kubuntu. Pro uživatele, kteří hledají moderní a elegantní prostředí vhodné jak pro práci, tak pro gaming, je zajímavou volbou Pop!_OS. Hodně populární je v poslední době i Zorin, rozhraním silně připomínajícím Windows 11, který nabízí i placené doplňky. Ty však nejsou pro bezproblémový chod nutností, nabízí hlavně doplňky uživatelského prostředí. Majitelé starších počítačů ocení lehčí varianty jako Linux Mint Xfce nebo Lubuntu, které dokážou vdechnout nový život i zastaralému hardwaru. Přechod na Linux tak představuje nejen svobodnou alternativu k proprietárním systémům velkých technologických gigantů, ale také praktické řešení s minimálními nároky na technické znalosti.
Jednotlivé distribuce můžete vyzkoušet přímo z USB bez nutnosti instalace, nebo pomocí bezplatné verze virtualizačního nástroje VMware (VMware Fusion pro MacOS a VMware Workstation pro Windows), za pomoci kterého si můžete nainstalovat i několik operačních systémů paralelně. Ty běží v případě virtualizačního nástroje na pozadí hlavního operačního systému a jsou od něj zcela oddělené. To umožňuje bezrizikové seznámení se systémem.
I u smartphonů lze najít alternativy k iOS od Apple a Android od Google. K nejlepším mobilním řešením s důrazem na bezpečnost a nezávislost na velkých, především amerických, technologických koncernech jako Apple či Google patří de-Googled Androidy na smartphonech Google Pixel nebo Fairphone a plně linuxové telefony. Mezi top volby patří Google Pixel s GrapheneOS. Spolu s CalyxOS nabízí různé bezpečnostní prvky jako verified boot, rychlé aktualizace a absence Google služeb, ideální pro „do it yourself“ instalaci nebo přes specializované prodejce; dále chytré telefony Fairphone s /e/OS nebo CalyxOS (pro modely 4 a 5), etický evropský hardware s dlouhou podporou 8+ let, snadnou opravitelností a cenou kolem 14–16 tisíc Kč. Pro maximální nezávislost jsou vhodné Linuxové telefony jako PinePhone Pro nebo Librem 5 s otevřeným postmarketOS či Ubuntu Touch, či Murena SHIFTPhone 8 vybavené hardware kill-switchemi pro kameru a mikrofon. Srovnání ukazuje Pixel (10–15 tis. Kč) jako nejbezpečnější, Fairphone (kolem 15 tis. Kč) jako vyváženou EU volbu a PinePhone (8–12 tis. Kč) pro tech-savvy uživatele s Linuxem; vždy zkontrolujte kompatibilitu s českými 5G sítěmi a kupte lokálně pro rychlou dopravu. Tato řešení poskytují vysokou bezpečnost, mobilní operační systém bez služeb Googlu a etickou nezávislost na amerických gigantech.
Doporučení magazínu POLITIQ: Byť nabízejí výrobky od Apple (zatím) ještě relativně vysokou bezpečnost a co se týče rychlosti a výdrže nemají téměř konkurenci, tomu, kdo by chtěl přejít na jiný operační systém, doporučuji Linux v distribuci Mint nebo Zorin (tam toho budete řešit nejméně). U mobilních telefonů to je složitější a záleží především na vašich technických znalostech a nárocích. Vysoké míry bezpečnosti lze dosáhnout i na iOS zapnutím Režimu blokování (Nastavení/Soukromí a zabezpečení/Režim blokování – úplně dole). Režim blokování může výrazně omezit možnosti vysoce sofistikovaného cíleného spywaru, jako je Pegasus. Nejde však o absolutní ochranu a režim současně omezuje některé běžné funkce zařízení.
[Nahoru]
Kancelářský software: alternativy k Microsoft Office, Google Docs či iWork
Závislost na Microsoftu se netýká pouze e-mailových adres. Ve Francii přecházejí úřady ve velké míře z aplikací Microsoft Teams a Zoom na videokonferenční alternativy. Řešení s názvem Visio vyvíjí Dinum, centrální meziresortní digitální jednotka francouzského státu. Francouzi nedávno dokončili roční pilotní fázi s 40 000 uživateli. Následuje zprovoznění služby pro 200 000 uživatelů. Kromě Teams a Zoom tak z francouzských počítačových obrazovek mizí také konferenční programy jako Google Meet, GoTo Meeting a Webex. Visio lze použít v jedné relaci s až 150 účastníky. Podporuje běžné funkce, jako je sdílení obrazovky, chat, reakce, nahrávání a přepis. Plánovány jsou také titulky v reálném čase podporované umělou inteligencí.
V menším měřítku ukazuje i několik dalších iniciativ, jak od amerických služeb přejít k evropským: Tvůrci portálu Digital Independence Day (Di.Day) sepsali několik „receptů“ na přechod. Migraci z balíku Microsoft Office 365 na alternativy jako LibreOffice nebo Collabora Office popisuje Di.Day s „dobou přípravy“ 30 minut, migrace je vhodná i pro začátečníky. Další možností jak získat kompletní kancelářský balík zdarma je OpenOffice, který je vydáván pod licencí Apache 2.0, která je kompatibilní s licencí GPLv3. Oproti tomu OnlyOffice a 9. června zveřejněná preview verze EuroOffice spíše doporučit nelze, a to pro nejasný původ různých částí kódu. Za zmínku stojí i německá firma SoftMaker se svým kancelářským balíkem FreeOffice (zdarma) a Office NX (placená verze). Jejich kancelářský software je kompatibilní s platformami Windows, Mac, Linux a mobilními iOS a Android.
Doporučení magazínu POLITIQ: Bezplatný kancelářský balík od SoftMaker má velmi přívětivé rozhraní, které působí daleko profesionálněji než poněkud archaický design LibreOffice. Zvyknout si ale budete muset na to, že nenajdete vše tam, kde jste zvyklí z Excelu či Wordu. Tabulkový procesor bude lapat po dechu, pokud bude chtít zpracovat miliony buněk. Pro běžné použití se ale jedná v učesanou a velmi příjemnou alternativu se zajímavými bonusy v placené verzi (srovnání obou variant), jako je třeba integrace překladače DeepL ap.
[Nahoru]
Webový prohlížeč: alternativy k Chrome, MS Edge a Safari
O něco složitější je přechod z Google Chrome, Microsoft Edge nebo Apple Safari na Firefox, který je podle Di.Day jednou z posledních velkých nezávislých bašt mezi prohlížeči. Firefox je open source, který technicky vyvíjí Mozilla Corporation, kterou vlastní nezisková organizace Mozilla Foundation.
Pokud hledáte únik z ekosystémů ovládaných technologickými giganty, představují rovněž prohlížeče Brave a Vivaldi dvě silné, i když odlišné cesty k digitální suverenitě. Brave se profiluje jako radikální ochránce soukromí, který díky svému systému „Shields“ automaticky odřezává weby od jejich sledovacích mechanismů a nahrazuje reklamní model Googlu vlastním, k uživateli šetrnějším přístupem. Naopak norský Vivaldi sází na nezávislost skrze unikátní vlastnickou strukturu bez externích investorů, což mu umožňuje soustředit se výhradně na potřeby uživatelů místo tlaku na zisk z dat. Oba prohlížeče využívají jádro Chromium pro zajištění bezchybné kompatibility s dnešním webem, ale omezují nebo nahrazují část služeb a telemetrie spojené s Googlem. Technologická závislost na projektu Chromium však může někomu vadit.
Dalšími bezpečnými variantami jsou LibreWolf, což je „očištěný“ Firefox. Má v sobě integrované blokování reklam uBlock Origin a zcela odstraněnou telemetrii (odesílání dat o používání Mozille). Dále Mullvad Browser, vyvinutý ve spolupráci s projektem Tor. Je navržen tak, aby minimalizoval digitální otisk (fingerprint) uživatele. Králem bezpečnosti a anonymity je samozřejmě Tor Browser, který spojení šifruje přes tři různé uzly po celém světě. To je však vykoupeno jeho pomalostí, takže se nehodí pro běžné každodenní použití. Jednoduchým prohlížečem, rovněž pro mobilní použití, je DuckDuckGo Browser, který se soustředí na smazání historie jedním tlačítkem a blokování sledování bez složitého nastavování.
Doporučení magazínu POLITIQ: U mě díky své uživatelské přívětivosti a možnosti synchronizace napříč všemi platformami vítězí Brave. U ostatních nezávislých a menších prohlížečů často narazíme na bugy, nebo jim při mnoha (desítkách) otevřených oken rychle dochází paměť.
[Nahoru]
Internetový vyhledávač: alternativy ke Google, Bing či Yahoo
Kdo chce opustit vyhledávač Google, najde v Ecosia z Berlína (která mimochodem rovněž nabízí svůj browser), Qwant z Paříže a Startpage – původně z Nizozemska – rychle nastavitelné alternativy, které uživatele nesledují. Startpage však byl v roce 2019 převzat americkým investorem System1, což opět otřásá digitální suverenitou.
Doporučení magazínu POLITIQ: Prohlížeč Brave s francouzským vyhledávačem Qwant. Qwant omezuje profilování uživatelů pro personalizovanou reklamu, ve výsledcích však zobrazuje kontextovou reklamu, nabízí volitelné AI funkce a část výsledků získává prostřednictvím Microsoft Bingu.
[Nahoru]
E-mail: alternativy k Gmailu, Outlooku, Apple Mailu ap.
Poskytovatelé e-mailových služeb
Mnohem složitější je změna e-mailové adresy u GMailu: Alternativními poskytovateli poštovních schránek jsou Proton Mail ze Švýcarska. Proton neumožňuje běžný přímý přístup přes IMAP, ale platící uživatelé mohou využít Proton Mail Bridge, který zpřístupní schránku klientům přes IMAP a SMTP. V základní verzi je však bez reklam a zašifrovaný, s placenou verzí (od 3,99 €/měs.) získají uživatelé navíc další e-mailové schránky, více místa, e-mailové aliasy a další. Absenci IMAPU lze obejít použitím jeho vlastního e-mailového klienta. Německý Mailbox.org stojí od jednoho eura měsíčně a doplňuje ho kalendář, adresář a plánovač úkolů. V rozsáhlém srovnání nedávno německý magazín Heise Online otestoval různé poskytovatele e-mailových schránek a zaznamenal, u kterých z nich lze zřídit vlastní domény a kolik to měsíčně stojí. Jako alternativy přicházejí v úvahu také bezplatné e-mailové služby, jako jsou Web.de a GMX, které však ve svých bezplatných verzích obsahují reklamy.
V České republice jsou poskytovateli e-mailových služeb zdarma zejména Seznam.cz, který je nejrozšířenějším českým freemailem. Nabízí velkou kapacitu schránky, kvalitní antispam a propojení s dalšími službami, jako jsou Mapy.cz nebo Sreality. Pod Seznam patří i Email.cz, který nabízí konzervativnější nebo alternativní e-mailovou adresu. Dalším freemailovým poskytovatelem je Centrum.cz – další dlouhodobě zavedený český freemail. Nabízí základní e-mailové služby, kalendář a kontakty. Centrum rovněž provozuje starší freemailovou službu Volny.cz, která je stále aktivní a poskytuje základní e-mailové schránky.
E-mailové klienty
Ani u e-mailového klienta (program, který stahuje a odesílá elektronickou poštu) nemusíte být odkázáni pouze na Outlook či proprietární Mail v zařízeních Apple. Poštovních klientů existuje bezpočet, od méně kvalitních až po opravdu dobré, od jednoduchých až po podporované umělou inteligencí. Skvělým a moderním e-mailovým klientem je například ukrajinský Spark, nabízející jak volnou, tak i placenou variantu s funkcemi umělé inteligence. Dlouhodobě vyvíjeným poštovním klientem je pak open source projekt Thunderbird s podporou operačních systémů Windows, Apple i linuxových distribucí a nově i s verzí pro Android. Verze pro iPhone by měla být hotova ke konci roku 2026.
Doporučení magazínu POLITIQ: Pokud vám jde především o bezpečnost, pak je jednoznačným vítězem švýcarský Proton (ve verzi schránka + klient), dostupný pro všechny desktopové i mobilní platformy. Ale ani s klienty jako je Spark či Thunderbird nešlápnete vedle. Pro zřízení e-mailové schránky můžete zvolit některého z lokálních nebo jiných evropských poskytovatelů.
[Nahoru]
Cloud: alternativy k OneDrive, Google Drive či iCloud
Kvůli snadnému sdílení mezi zařízeními jsme si zvykli používat cloudová úložiště jako Google Drive, Microsoft OneDrive, Dropbox a další. Kdo nechce své soubory ukládat u velkého cloudového poskytovatele, může využít vlastní síťové úložiště NAS (Network-Attached Storage). Box se dvěma nebo více pevnými disky je pak nejprve k dispozici pouze ve vlastní síti. Německý novinář Sascha Pallenberg popisuje v odborném článku další scénář, ve kterém NAS synchronizuje svá data s cloudem společnosti Ionos se sídlem v Německu. K tomu se používá služba Nextcloud. Jedná se o open source software, který ukládá a synchronizuje soubory a umožňuje společnou úpravu dokumentů. K tomu přibývají aplikace pro chat, video, kalendář, kontakty a úkoly.
Doporučení magazínu POLITIQ: Švýcarský Proton Drive (5 GB zdarma) nebo pCloud (10 GB, ale až po splnění určitých podmínek, jako pozvání dalších uživatelů ap.).
[Nahoru]
Proton – třída sama pro sebe
Kdo chce omezit závislost na velkých amerických technologických koncernech, nemusí hned opouštět moderní cloudové služby. Smysluplnou alternativou je švýcarský Proton, který nabízí ucelený ekosystém pro každodenní digitální provoz: e-mail, kalendář, cloudové úložiště, správu hesel, dokumenty, tabulky, VPN i vlastní AI asistenci. Jeho hlavní výhodou není pouze evropská či švýcarská jurisdikce, ale především důraz na šifrování, ochranu soukromí a obchodní model, který nestojí na reklamním vytěžování uživatelských dat.
Prvním krokem může být přesun e-mailu do Proton Mailu. E-mail je stále centrem digitální identity: přes něj se obnovují hesla, potvrzují registrace i vedou citlivé pracovní či osobní konverzace. Používat bezpečnější e-mail mimo ekosystém Googlu nebo Microsoftu proto znamená snížit riziko koncentrace dat u jednoho amerického poskytovatele. V kombinaci s Proton Calendar lze navíc oddělit i plánování schůzek, osobních událostí a pracovních závazků.
Druhým pilířem je Proton Drive. Ten může nahradit část funkcí Google Drive, OneDrivu nebo Dropboxu: ukládání souborů, sdílení, zálohování i práci s dokumenty. Proton už nenabízí jen úložiště, ale také editor dokumentů a tabulek, takže pro běžné texty, poznámky, podklady, menší tabulky nebo spolupráci v týmu může fungovat jako základní kancelářské prostředí. Není to nutně plnohodnotná náhrada všech pokročilých funkcí Microsoft 365 nebo Google Workspace, ale pro mnoho běžných scénářů představuje bezpečnější a méně invazivní alternativu.
Zvláštní pozornost si zaslouží Proton Pass. Správce hesel je pro digitální bezpečnost často důležitější než samotný e-mailový klient. Umožňuje používat pro každou službu jiné silné heslo, ukládat přístupové údaje, spravovat passkeys, poznámky i e-mailové aliasy. Právě aliasy pomáhají oddělit skutečnou identitu od registrací v e-shopech, aplikacích nebo newsletterech a snižují dopad případných úniků dat.
Nově do tohoto ekosystému zapadá také Lumo, AI asistent Protonu. Jeho smysl je zřejmý: pokud uživatelé stále častěji svěřují citlivé texty, pracovní dokumenty nebo osobní otázky umělé inteligenci, je logické hledat nástroje, které nejsou postavené na masovém sběru dat. Pro psaní, rešerše, shrnutí dokumentů nebo práci s textem tak může Lumo představovat soukromější alternativu k velkým americkým AI platformám.
Proton sám o sobě samozřejmě neřeší celou digitální bezpečnost. Nestačí změnit poskytovatele služeb, pokud člověk dál používá slabá hesla, nepoužívá dvoufaktorové ověření, neaktualizuje zařízení nebo bez rozmyslu sdílí citlivá data. Jako základní infrastruktura však Proton dává smysl: umožňuje postupně přesunout nejdůležitější části digitálního života do prostředí, které je méně závislé na reklamním byznysu, méně koncentrované v USA a více orientované na soukromí uživatele.
Sociální sítě: alternativy k Facebooku, Instagramu, X, YouTube atd.
Není tak snadné se odpoutat od amerických sociálních sítí. Facebook, Instagram, X či YouTube jsou pevně v rukou americké společnosti Meta. Mezitím se zdálo, že se objevila alternativa v podobě decentralizované služby Mastodon. Mastodon však spíše zůstává záležitostí úzkého okruhu uživatelů a zatím se příliš nerozšířil. Alternativou k Instagramu je francouzská fotoaplikace Be Real, která se zaměřuje na spontánní každodenní snímky. Podobně jako Mastodon funguje také decentralizovaná fotosíť Pixelfed, která komunikuje s dalšími službami v takzvané síti Fediverse.
Bluesky je mikroblogovací sociální síť podobná platformě X, která však staví na otevřeném protokolu AT Protocol a větší kontrole uživatelů nad vlastním prostředím. Umožňuje volit nebo vytvářet vlastní algoritmické kanály, využívat komunitní moderaci a ověřovat identitu prostřednictvím vlastní internetové domény. Přestože ji provozuje americká společnost Bluesky Social, její otevřená a postupně decentralizovaná architektura představuje zajímavou alternativu k ostatním sociálním sítím ovládaným technologickými giganty. Síť Bluesky zaznamenala výrazný růst zejména v listopadu 2024, mimo jiné v souvislosti se znovuzvolením Donalda Trumpa a dalšími změnami na síti X.
I u videí existují alternativy k zavedeným službám YouTube a TikTok: PeerTube a Dailymotion pocházejí z Francie. V současné době neexistuje téměř žádná alternativa k profesní síti LinkedIn. Xing z Hamburku jako kariérní síť v poslední době ztratila na popularitě.
Švédská sociální síť W Social slibuje konfigurovatelný algoritmus, kde si uživatelé mohou sami vyladit, co chtějí vidět. Wedium z Berlína je síť pro krátká videa. Nabízí monetizaci a ujišťuje uživatele, že bude bez botů a na evropských serverech.
Doporučení magazínu POLITIQ: Kromě velkých platforem (kvůli dosahu) najdete POLITIQ na sociálních sítích Mastodon či Bluesky, což je sice americká síť, ale do značné míry decentralizovaná a nespadající pod žádný monopol.
[Nahoru]
Messengery: alternativy k WhatsApp, Facebook Messengeru ap.
U messengerových služeb jako alternativy k všudypřítomnému WhatsAppu záleží na tom, zda ostatní účastníci v soukromé síti akceptují používání „nové“ služby. K tomuto účelu se hodí Threema a Wire, obě ze Švýcarska. Dalším konkurentem je Olvid z Paříže.
Doporučení magazínu POLITIQ: Základním problémem alternativních messengerů je, že na nové platformě budete ve vašem okolí zřejmě jediní. Vytvoření závislosti připoutáním uživatelů je totiž prvním krokem v obchodních modelech digitálních platforem. Neobejdete se tedy bez přesvědčování. Pro bezpečnou každodenní komunikaci je nejpraktičtější Signal. Uživatelé, kteří chtějí službu používat bez propojení s telefonním číslem nebo e-mailovou adresou, mohou zvolit švýcarskou Threemu.
[Nahoru]
Umělá inteligence: alternativy k ChatGPT, Claude, Gemini a spol.
I v případě umělé inteligence (Artfical Inteligence – AI) je třeba hledat trochu déle, než najdeme evropské alternativy. Zpočátku se jeví jako rozumné použít platformy jako Langdock z Berlína nebo Nuwacom z Koblenze, aby se přes API rozhraní připojily externí AI služby. Nemusí to být nutně ChatGPT od OpenAI nebo Gemini od Googlu: na výběr je také francouzský Mistral. V oblasti obrazové AI je německou alternativou k Midjourney, ChatGPT a Gemini 3 Pro i nadále Flux 2 od Black Forest Labs z Freiburgu. V oblasti videa zatím neexistuje žádná významná srovnatelná alternativa.
Doporučení magazínu POLITIQ: Zde bych rovněž rád zmínil Lumo od švýcarského Protonu, který deklaruje, že neukládá konverzační protokoly pro trénování modelů a šifruje uložené historii uživatelů. Pro nerdy a majitele nadupaných počítačů může být alternativou i lokálně provozovaný LLM model, který vaše data nebude nikam odesílat. Takové hrátky však něco stojí a bez velmi výkonného hardwaru představují spíš zajímavý experiment, než vážnou alternativu k online službám.
[Nahoru]
Streamovací služby: alternativy k Netflixu, HBO, Disney ap.
Streamovací služby jako Netflix, Apple TV a Prime Video lze rovněž nahradit evropskými portály. Mezi hlavní české hráče patří OnePlay (dříve Voyo), které láká na exkluzivní minisérie a předpremiéry TV Nova, a prima+, kde najdete rozsáhlý archiv i vlastní originální tvorbu. Náročnější diváky potěší Edisonline se svým výběrem prestižních evropských a festivalových snímků, podobně jako Aerovod a jeho KVIFF.TV, která se zaměřuje na artovou kinematografii. Pro fanoušky čistě domácí tvorby je tu České Kino, zatímco největší bezplatný archiv dokumentů a seriálů tradičně nabízí iVysílání České televize. Prostřednictvím aplikace, která je dostupná také i pro chytré televize nebo Apple TV, můžete přistupovat k jejím mediálním knihovnám. Samozřejmě tak odpadají nejnovější hollywoodské trháky. Na druhou stranu získáte přístup k některým filmům a seriálům bez typických prodloužení a rozšíření Netflixu. Evropské produkce často přicházejí k jádru věci rychleji.
Doporučení magazínu POLITIQ: Archiv veřejnoprávní České televize iVysílání nebo některá z platforem s kvalitní filmovou tvorbou, jako např. Edisonline.
[Nahoru]
Mapy a GPS navigace: alternativy ke Google Maps a Mapám Apple
Alternativou k mapovým službám v autě je nyní TomTom. Namísto Google Maps a Apple Maps zobrazuje tato služba z Nizozemska dopravní informace v reálném čase, zprávy komunity o aktuálně hlášených nehodách a dopravních zácpách a varování před radarovými měřiči rychlosti. Vzhledem k menší rozšířenosti jsou však zprávy od komunity méně časté. Odborné portály také doporučují Organic Maps od estonských vývojářů. Ty pracují zcela offline a tudíž bez potřeby dat, nikam neodesílají žádné údaje a jsou zdarma a bez reklam. V České republice mají své postavení samozřejmě Mapy.com se svými hodně kvalitními podklady. Rovněž nizozemská aplikace Magic Earth má na AppStore hodnocení 4,1 z pěti. Staví na komunitním rozvoji prostřednictvím OpenStreetMap a neshromažďuje žádná uživatelská data. Používat ji lze zdarma, se spíše symbolickým ročním předplatným 8,99 € nabízí prémiové funkce navíc, jako offline mapy, propojení s Apple CarPlay nebo Android Auto, hlasové povely, dopravní situaci a počasí v reálném čase a další.
Doporučení magazínu POLITIQ: Mapy.com příjemně překvapí svým velmi detailním zobrazením i v zahraničí na místech, kde bysto to ani nečekali.
[Nahoru]
Online nakupování: v ČR není Amazon králem
Při online nakupování na Západě často neexistuje jiná alternativa než gigant Amazon. V Německu třeba existují konkurenti jako Otto (marketplace), Thalia (především knihy) a Zalando (oblečení a móda). Nicméně odstup od amerického Amazonu je obrovský. Druhý v pořadí Otto měl v roce 2025 obrat ve výši 4,4 miliardy €, zatímco Amazon utržil 15 miliard €. A v oblasti elektroniky se tradiční řetězec Mediamarkt (který před pár lety fúzoval se Saturnem) zrovna nachází v přechodu pod čínský obchodní koncern JD.com.
V tomto ohledu jsme v České republice na amerických koncernech daleko nezávislejší. Mezi největší zdejší online obchody patří především Datart (rok založení 1990) a Alza (rok založení 1994). Amazon v žebříčku internetových obchodů za rok 2025 figuruje s obratem 1,3 miliardy korun až na 33. místě (oproti Alze, která je s 33,7 miliardami Kč první, následovaná Rohlíkem s 17,4 a Datartem s 11,3 miliardami korun). Dalšími významnými domácími hráči jsou mimo jiné Notino (parfémy), Dr. Max (lékárna), Košík (potraviny) a Aukro (především bazarové zboží).
Doporučení magazínu POLITIQ: Na Alze dnes nenakoupíte pouze tradiční elektroniku, ale i mnoho dalšího. Výhodu má i v husté síti AlzaBoxů. U potravin je pak asi jedno, zda zvolíte kamenný obchod, Rohlík nebo Košík – záleží jen na tom, co vám zrovna vyhovuje.
[Nahoru]
Platby na internetu a platební karty: PayPal, Visa, Mastercard
Přejít na alternativu platebního portálu PayPal k Wero trvá jen pět minut, i když Wero dnes ještě nemá všechna potřebná rozšíření. Kromě toho zatím není dostupnou alternativou pro české uživatele. Aktuálně je tato platební metoda nasazována především v Belgii, Francii a Německu. Další, u nás již poměrně rozšířenou alternativou, je Revolut. Britská finanční instituce dnes nabízí nejen platební karty pro bezhotovostní placení po celém světě s výhodnými směnnými kurzy (pozor na možné víkendové příplatky), ale i další služby jako je rychlé a výhodné pořízení virtuální eSIM karty pro datové spojení v zahraničí (pozor na limity tarifů) nebo nákup a správu kryptoměn. Službu už po celém světě využívá více než 75 milionů zákazníků.
Doporučení magazínu POLITIQ: Revolut, protože s ním zaplatíte bez problémů doma, ale i po celém světě. Zdarma získáte rovněž fyzickou platební kartu (může být účtováno doručení), pokud ji ještě vůbec potřebujete.
[Nahoru]
Alternativy ve státní správě a samosprávě
V dnešním nejistém světě nedělá státy zranitelnými a vydíratelnými pouze závislost na fosilních palivech, ale i na velkých digitálních platformách. Proto přechází stále více zemí na alternativní řešení. Francie buduje vlastní digitální ekosystém pro úředníky včetně nástrojů pro videokonference, sdílení dokumentů či bezpečnou komunikaci. Po velkém odporu veřejnosti opustila Microsoft Azure a přechází pod evropské poskytovatele jako OVHCloud, Outscale nebo Scaleway. Německo rozvíjí open-source kancelářský balík openDesk a některé spolkové země nahrazují Microsoft Office open source alternativou LibreOffice, Dánsko začíná omezovat závislost státní správy i školství na Microsoftu a Googlu, Nizozemsko provozuje vlastní platformu pro sdílení zdrojových kódů veřejné správy a Švýcarsko zavedlo princip, že software financovaný z veřejných peněz má být zveřejněn jako open source. Podobným směrem se vydává i Itálie se svým národním strategickým cloudem, zatímco Finsko ponechává citlivá volební data na domácí infrastruktuře. Společným jmenovatelem těchto kroků je snaha o větší odolnost, kontrolu nad daty, nižší závislost na amerických korporacích a menší riziko, že se z běžných digitálních služeb jednoho dne stane nástroj politického či ekonomického nátlaku.
Zvláštní pozornost si zaslouží Estonsko, které je v tomto ohledu evropským průkopníkem. Po obnovení nezávislosti nebudovalo digitální stát jako doplněk papírové byrokracie, ale jako její systematickou náhradu. Již od roku 2002 funguje estonský digitální občanský průkaz, elektronický podpis, bezpečná výměna dat mezi úřady a postupně i služby jako online daňové přiznání, elektronické zdravotnictví, digitální volby nebo e-Residency pro zahraniční podnikatele. To vše je propojené a přístupné přes open-source vrstvu X-Road pod licencí MIT pro bezpečnou výměnu dat mezi informačními systémy. Estonsko, Finsko a Island spolupracují na jejím rozvoji prostřednictvím Nordic Institute for Interoperability Solutions (NIIS). Výsledkem není jen pohodlnější kontakt občana se státem, ale především jiná filosofie veřejné správy: stát nemá po občanovi opakovaně chtít údaje, které už jednou má, a občan má zároveň vidět, kdo a kdy k jeho datům přistupoval. Česká republika se v posledních letech rovněž posunula: Portál občana, datové schránky, BankID nebo elektronické recepty ukazují, že základy existují. Ve srovnání s Estonskem ale česká digitalizace stále působí roztříštěně a nesebevědomě: často digitalizuje jednotlivé formuláře a agendy, zatímco Estonsko a další, především severské země už dvě desetiletí budují digitální stát jako propojený systém.
Doporučení magazínu POLITIQ: Státní správa, kraje i obce by měly k digitalizaci přistupovat jako ke komplexní propojené veřejné infrastruktuře, nikoli jako k souboru izolovaných IT zakázek. Klíčové je vytvořit silnou roli nadresortního digitálního architekta, který bude hlídat jednotné standardy, otevřená rozhraní, bezpečnost, sdílení dat a dlouhodobou udržitelnost systémů napříč institucemi. Digitální a informační agentura (DIA), jejíž součástí je také Odbor hlavního architekta eGovernmentu (OHA), převzala od 1. dubna 2023 odpovědnost za významnou část centrálních digitálních služeb státu. Spolu s Radou vlády pro informační společnost měla sjednotit digitalizaci veřejné správy, včetně Datových schránek, Portálu občana, Czech POINTu a základních registrů. Problémem tedy není úplná absence vize. Slabinou je kontinuita, roztříštěnost, politická váha a schopnost prosadit jednotnou architekturu napříč ministerstvy, která si tradičně hlídají vlastní systémy, rozpočty i dodavatele. Přednost by měla dostávat řešení postavená na otevřených standardech, open source a evropských nebo domácích poskytovatelích tam, kde jde o citlivá data či kritickou infrastrukturu. Cílem nemá být technologická móda, ale stát, který po občanech nechce opakovaně stejné údaje, není závislý na jednom dodavateli a dokáže své digitální služby rozvíjet bezpečně, levněji a pod vlastní, zejména veřejnou, kontrolou.
[Nahoru]
