Zakladatel společnosti Palantir ukazuje, co si superbohatí geekové myslí o svobodných demokraciích, které je vlastně k bohatství přivedly.
Proč se jeden z nejbohatších a politicky nejvlivnějších technologických investorů ve Spojených státech rozhodl právě teď uprchnout a odejít do Jižní Ameriky?
Technologičtí miliardáři uvažují v nejhorších možných scénářích. A podle toho se i chovají. To vysvětluje nejnovější tah Petera Thiela. Minulý víkend deník „New York Times“ (NYT) zveřejnil informaci, že zakladatel společnosti Palantir si za přibližně 12 milionů dolarů koupil nemovitost v exkluzivní části Buenos Aires.
Thiel, který již má novozélandské občanství a vlastní i maltský pas, v Jižní Americe pracuje na svém nejnovějším „plánu B“.
Martin Varsavsky, španělsko-argentinský podnikatel v oblasti technologií z Thielova okruhu, vybudoval v argentinském městě Mendoza ranč, který v případě třetí světové války považuje za potenciální úkryt. Podle deníku „New York Times“ Varsavsky vyslovil hypotézu, že pokud by severní polokoule byla zničena jadernou válkou, Argentina by zůstala zcela nedotčena.
Podle NYT si Thiel potichu pořídil také pozemek v Uruguayi, který leží na východní hranici s Argentinou – pozorovatelé spekulují, že by na něm mohl být bunkr.
Ironie snad už nemůže být větší.
Digitální kníže, bojící se právního státu
Thielovo chování odhaluje cynismus vlivné elity ze Silicon Valley a rostoucí armády přeplácených „expatů“. Pro ně nejsou národní státy demokratickými společenstvími, do nichž by se zapojovali nebo za jejichž soudržnost by nesli jakoukoli odpovědnost.
Pokud už státní poměr cena/výkon nevyhovuje, stačí prostě změnit poskytovatele. Argentina, země, která trpí masivními hospodářskými krizemi, ale v současné době ji vede prezident, který by nejraději zcela zrušil právní stát, se pro takové aktéry jeví jako ideální nové hřiště.
Do toho zapadá, že Thiel podle zdrojů na večírcích v Buenos Aires nejraději filozofuje o „antikristovi“ – údajně hrozící totalitní světové vládě. Thiel se hluboce obává státní kontroly – samozřejmě kromě případů, kdy jeho vlastní firmy mohou příslušné nástroje pro sledování právě těmto státům prodávat.
Pro připomenutí: Thiel je jedním z nejvlivnějších sponzorů politické pravice v USA a jedním z architektů stále užšího propojení velkých technologických firem a státního sledovacího aparátu.
Není nepřiměřené předpokládat, že nejbohatší lidé světa mají přístup k interním informacím o hrozících přírodních katastrofách.
Americký novinář David Futrelle pro deník Washington Post
Jako hlavní akcionář skupiny Palantir vydělává obrovské částky na hromadném sledování a komplexním vyhodnocování všech společensky relevantních dat. Jako investor rizikového kapitálu také investuje do společností, které chtějí pomocí generativní umělé inteligence revolučně změnit svět. A tím radikálně mění budoucnost milionů lidí.
Když super-nerdi prchají
Thielův ústup na jižní polokouli je mnohem víc než jen excentrickou investicí bláznivého multimiliardáře do nemovitostí. Je vyhlášením morálního bankrotu.
Právě ti samí „nerdi“, kteří se kdysi oháněli příslibem, že díky počítačovým technologiím udělají ze světa lepší místo, si nyní staví útočiště před výstřelky svých vlastních výtvorů. A své ponuré sny o postapokalyptickém světě financují penězi, které vycucali z demokratických struktur.
Zanechávají po sobě společnost, která se potýká s rostoucími důsledky boomu umělé inteligence, s masivním rozdělením společnosti způsobeným algoritmy řízenými platformami sociálních sítí a pod drobnohledem sledovacích mechanismů.
Thiel a spol. dávají přednost tomu, že budou sledovat další vývoj z bezpečné a daňově výhodné vzdálenosti.
Co se za tím ve skutečnosti skrývá?
Nezávislý americký novinář David Futrelle v komentáři pro deník „Washington Post“ sarkasticky poznamenal: „Jižní Amerika historicky působila neodolatelnou přitažlivostí na některé obyvatele severní polokoule, kteří chtěli uniknout následkům svých hrozných činů.“
A se sarkastickým úsměvem dodává: „To je asi dobrá příležitost připomenout všem oligarchům, že následkům jaderné války nelze uniknout tím, že se přestěhují do Buenos Aires, k jezeru Wānaka nebo dokonce na stanici Amundsen-Scott na jižním pólu v Antarktidě.“
Futrelle považuje za nepravděpodobnou i domněnku, že by Thiel mohl vnímat Argentinu jako útočiště před nebezpečím „nekontrolované umělé inteligence“.
Argentina prý není „Duna“, tedy žádná fiktivní pouštní planeta, a Argentinci mají počítače a používají ChatGPT úplně „stejně jako my všichni“. Navíc tam chce společnost OpenAI postavit datové centrum za 25 miliard dolarů.
„Myslím si však, že Thiel tuší, že se blíží něco velkého a zlého – ne nutně pro nás nebo pro někoho, koho známe, ale pro něj a další členy jeho elitní politické a společenské třídy. Nacisté po válce uprchli do Argentiny, aby se vyhnuli norimberským procesům. Není zcela jasné, čeho se Thiel právě teď přesně obává, ale dal nám najevo, že až k tomu dojde, chce být alespoň 6000 mil daleko.“
Thielovo úzké propojení s Trumpovou administrativou už zřejmě není takové, jaké bývalo, tvrdí americký novinář. A co je podle něj ještě mnohem důležitější: veřejná kritika miliardářů každým dnem sílí. Nyní se již 80 % Američanů domnívá, že bohatí mají příliš velký politický vliv. A že by měli být zdaněni spravedlivěji, tedy vyššími daněmi.
Podle průzkumu provedeného na začátku roku se 70 % Američanů vyslovilo pro zavedení miliardářské daně – a 53 % si přeje stanovit reálný strop pro majetek miliardářů. Většina dotázaných je přitom přesvědčena, že nikdo by neměl vlastnit více než 10 miliard dolarů.
Není divu, že má Thiel obavy. Něco se na nás valí. A tím „něčím“ jsme my.
David Futrelle
Je Peter Thiel pravicovým extremistou?
Označení technologického miliardáře Petera Thiela za „pravicového extremistu“ je příliš zjednodušující, protože jeho základní politické přesvědčení je mnohem komplexnější. Politologové a média ho většinou řadí mezi pravicové radikální libertariány, neoreakcionáře nebo autoritářské techno-libertariány.
Thiel sám sebe označuje za libertariána. To má znamenat „milovník svobody“ a označuje politickou filosofii, která považuje individuální svobodu a autonomii za nejvyšší hodnotu. Thielovy činy a finanční investice však vypovídají o něčem jiném. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších sponzorů a tahounů posunu amerického kulturního a politického spektra doprava.
Jeho ideologie se v zásadních bodech liší od klasického, často nacionalistického či rasistického pravicového extremismu, má s ním však, pokud jde o odmítání demokratických institucí, společné základní rysy.
Za zmínku zde stojí americký bloger Curtis Yarvin, zakladatel hnutí, k němuž patří i Elon Musk. Toto hnutí odmítá základní demokratický princip, podle něhož se ke všem lidem má přistupovat rovnocenně, a místo toho prosazuje autokratické formy vlády. Státy by měly být řízeny generálními řediteli (tzv. „CEO diktatury“), podobně jako technologické firmy.
