Normalizace krajně pravicových postojů zásadně přispívá k úspěchu extremistů ve volbách po celé Evropě. To nyní potvrdila nová vědecká studie.
Výzkumníci v Německu zjistili, že mainstreamové strany stále častěji umožňují krajní pravici určovat agendu, což popisují jako nedostatek, který pomáhá krajní pravici legitimizovat její myšlenky a šířit je v širším měřítku. Závěry, publikované v European Journal of Political Research, vycházejí z automatizované textové analýzy 520 408 článků ze šesti německých novin za období více než dvou desetiletí.
Konzervativci obzvlášť často sdílejí fake news
Berlínští vědci došli k závěru, že když se krajní pravice na konci 90. let přesunula od okrajových témat k tématům, jako je integrace a migrace, mainstreamové strany stále více přizpůsobovaly svou komunikaci, aby na to reagovaly, čímž podpořily šíření těchto myšlenek a daly tak voličům najevo, že tyto myšlenky a postoje jsou legitimní.
Výsledkem byl zásadní dopad na demokracii, uvedla Teresa Völkerová, politoložka z Berlínského centra sociálních věd a spoluautorka studie. „Politická komunikace mainstreamových stran hraje klíčovou roli v volebním úspěchu krajní pravice,“ zdůraznila. „Tento faktor byl dosud podceňován.“
Tento vliv byl patrný i v době, kdy mainstreamové strany krajní pravici kritizovaly. „I tak jim věnujete pozornost,“ konstatuje Völkerová. „Naším hlavním argumentem je, že protože žijeme v takovém boji o pozornost, je tato pozornost klíčová. Ten, kdo určuje témata, má hlavní vliv na to, co si voliči myslí a koho následně volí.“
Ačkoli se výzkum zaměřoval na Německo, tento normalizační efekt bude pravděpodobně ve všech evropských zemích stejný, dodává Daniel Saldivia Gonzatti, politický sociolog působící rovněž v Berlínském centru sociálních věd a druhý spoluautor studie. „To je v německých a britských médiích velmi časté,“ uvádí. „Krajní pravice něco řekne a všichni o tom pak týden mluví. Všichni jsou tím šokováni, ale dostává se to na titulní stránky. I když s tím nesouhlasíte, opakujete to.“
Jsme vedení těmi největšími lůzry
V některých případech také politici upevnili svůj diskurs, aby se přizpůsobili krajní pravici. V rozhovoru z roku 2023 Olaf Scholz, tehdejší německý kancléř a předseda Sociálnědemokratické strany (SPD), prohlásil, že je čas „ve velkém měřítku deportovat ty, kteří nemají právo zůstat v Německu“, a vyzval k „častějším a rychlejším“ deportacím v celé zemi.
Podobné příklady lze najít po celé Evropě, kde politici od Velké Británie po Francii přejímají rétoriku krajní pravice, zejména pokud jde o migraci, a vytvářejí tak ozvěnové komory, které by před deseti lety ještě byly nemyslitelné.
Jádrem problému byla otázka, kdo udává tón a rozhoduje o tématech, vysvětluje Saldivia Gonzatti. „Pokud jste umírněnou stranou a mluvíte o tom, co nazýváme kulturními otázkami – migrace, integrace – způsobem, který je diktován rytmem krajní pravice, pak je to právě to, co se rozumí pod pojmem nastavování agendy.“
Konzervativní a pravicové politické strany jdou ještě o krok dál a snaží se kopírovat tvrdou agendu krajní pravice, i když výzkumy ukazují, že tímto přístupem voliče spíše přimějí k tomu, aby hlasovali právě pro krajní pravici. (Jak již dlouho uvádějí politologové a sociologové v Německu, lidé si nakonec vždy raději zvolí „originál“ než „kopii“; pozn. PQ.)
Psychologové odhalují stále více znepokojivých faktů o politice
Rozsah shromážděných údajů odhalil, že vliv krajně pravicových stran byl postupný a v průběhu času se zvyšoval, uvedla Völkerová. „Veřejné mínění se nemění ze dne na den. Ale pokud každé dva týdny slýcháte negativní komentáře na téma migrace, které šíří nejen krajně pravicové strany, ale například i sociální demokraté, pak se váha tohoto narativu samozřejmě zvyšuje.“
Závěry vycházejí z předchozích studií, které ukázaly, že se postoje krajní pravice postupně stávají normou, ať už prostřednictvím rozhodnutí mainstreamových stran spojit se s ní v koalicích a aliancích, nebo prostřednictvím pozornosti, kterou jí věnují masová média.
V tomto případě však vědci byli překvapeni rozsahem vlivu krajní pravice. „Očekávali jsme, že na agendu krajní pravice budou reagovat spíše pravicové strany,“ uvedl Saldivia Gonzatti. „Zjistili jsme však, že tomu tak není, že se to týká všech stran.“ Ze studie také vyplývá, že opoziční strany byly tímto jevem ovlivněny více než strany, které byly zrovna vládly.
Jak nepodlehnout extremistické agendě?
Politikové a strany
Nehrajte jejich hru. Nepřebírejte témata extremistů jen proto, že jsou slyšet. Skočíte tak na jejich strategii.
Mluvte o řešeních, ne o strachu. Reagujte fakty a konkrétní politikou, ne emocemi.
Držte si vlastní agendu. Zdůrazňujte vlastní priority a hodnoty, ne jejich narativy. Akcentujte skutečné problémy a ne ty zdánlivé, nastolované extrémní pravicí.
Kritizujte metody, ne lidi. Odmítejte dezinformace a manipulace bez posilování polarizace.Média
Nezveřejňujte hesla bez kontextu. Krátký výrok extremistů není titulek, ale podnět ke kontrole faktů.
Vždy doplňte fakta a rozsah problému. Bez dat roste „lepkavost“ tématu.
Nepodléhejte senzacechtivosti. Analýza je důležitější než konflikt.
Nenastolujte falešnou rovnováhu. Dojmy bez faktů nemají stejnou váhu jako myšlenky podložené fakty a vědeckými daty.Občané
Zamyslete se před každým sdílením. Pokud vás zpráva rozčílí, ověřte zdroj. Čím působí senzačněji, tím méně je pravděpodobné, že bude pravdivá (viz bayesovská logika).
Podporujte média, která dávají kontext. I v našem prostředí, kde převážnou většinu velkých médií vlastní oligarchové, jich již několik je.
Diskutujte s respektem. Otázky fungují lépe než útoky.
Učte mediální gramotnost a kritické myšlení. Ověřování informací je nejúčinnější obrana.Klíčový poznatek ze studie
Mediální důraz krajní pravice přitahuje pozornost mainstreamu, zejména opozice, a posouvá veřejnou debatu směrem k tématům, nastoleným extremisty. Nejodolnější jsou ti, kdo nepřejímají témata, ale mění framing. Vrací debatu zpět ke skutečným problémům a ne k zástupným tématům, která většinou žádný problém nepředstavují.
Psychologické pozadí
Politická komunikace krajní pravice funguje právě proto, že přesně míří na zkratky v našem vnímání. Strach a hněv patří k nejsilnějším spouštěčům pozornosti – mozek je evolučně nastaven reagovat na hrozbu dřív než na argument. Emočně nabitá sdělení se navíc snadněji ukládají do paměti a jejich opakování vytváří iluzi, že jde o dominantní téma společnosti. Přidá-li se tzv. konfirmační zkreslení – tendence věřit informacím, které jsou v souladu s našimi postoji – vzniká uzavřený kruh, který lze jen obtížné narušit fakty. Úspěch extremistických kampaní tak nestojí na pravdivosti jejich tvrzení, ale na schopnosti vyvolat silnou emocionální odezvu, kterou pak veřejný prostor donekonečna zesiluje.
Právě proto je nejúčinnější obranou přetnutí této spirály. To znamená věcnou komunikaci, která vrací pozornost zpět k realitě, proporcím a řešením – pryč od iracionálních, ale o to silnějších, emocí.
(Infobox: PQ)
Výsledky budou pravděpodobně podobné v celé Evropě, připomíná Völkerová. Výjimkou jsou podle ní severské země, kde vliv krajní pravice přešel do toho, co popsala jako „druhou fázi“, a rozšířil se z kulturních otázek na širokou škálu témat.
Proč lidé volí opak toho, co nutně potřebují?
„Vzhledem k tomu, že všechny mainstreamové strany již přijaly program krajní pravice v některých otázkách týkajících se migrace, jsou již tak trochu za bodem, kdy krajní pravice určuje program pouze v otázkách migrace,“ vysvětluje Völkerová.
Výzkum zdůraznil, že je nutné, aby mainstreamové politické strany vytvořily vlastní diskurs, zdůrazňuje Saldivia Gonzatti, zejména pokud jde o témata jako migrace a integrace, namísto toho, aby neustále papouškovaly agendu krajní pravice.
„Je to jako tanec,“ uzavírá. „Pokud je dirigent extrémně pravicový a vy na to reagujete, nemůžete rozhodovat, jaká hudba bude hrát.“
