Válka na Ukrajině

Obsah:

1. 1. Role Ruska v rusko-ukrajinském konfliktu
   2. Počátek ukrajinské krize
   3. Minské dohody
   4. Vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu
   5. Sankce uvalené v důsledku ruské agrese
   6. Chystá Rusko invazi na Ukrajinu?
   7. Napadení Ukrajiny
   8. Válka na Ukrajině hrozí přejít ve vleklý konflikt
   9. Uprchlická vlna v důsledku napadení Ukrajiny

Role Kremlu v rusko-ukrajinském konfliktu

Ruská vláda byla od počátku rusko-ukrajinského konfliktu obviňována z podněcování nepokojů během Euromajdanu i po něm s cílem destabilizovat východní a jižní Ukrajinu. Cílem ruských provokací byly Charkov, Oděsa, Mariupol, Luhansk a Doněck a jejich okolí. Zatímco se situace v Charkově, Oděse a Mariupolu uklidnila, v Doněcké a Luhanské oblasti se aktivizovaly ozbrojené tzv. lidové milice. Stejně jako na Krymu se na tom podílely speciální jednotky pocházející z Ruska. I podle hodnocení velitele takové jednotky válka na východě Ukrajiny nepochází od samotných obyvatel Donbasu, ale od těchto ozbrojených jednotek. Rusko tyto milice od počátku bojů rusko-ukrajinského konfliktu podporovalo tím, že je personálně zásobovalo a také dodávalo těžké zbraně až po tanky. Na základě všech známých nepřímých důkazů už ani ruská média blízká státu od září 2014 nepopírala přítomnost ruských vojáků, ale šířila narativ, že vojáci tam bojovali "ve svém volném čase". Svou roli v rusko-ukrajinském konfliktu hrají i placení žoldáci, zejména tzv. Wagnerovci, bojující ve službách kremelského režimu.

30 let po rozpadu Sovětského svazu bojuje Putin za návrat impéria

Ukrajinská krize

V červnu 2014 vyjádřil UNHCHR politování nad atmosférou strachu, kterou tamní milice během ukrajinské krize vytvořily v oblastech nekontrolovaných ukrajinskou vládou, kde dochází k zabíjení, mučení a dalšímu porušování lidských práv a 28. července nad úplným rozpadem právního řádu, přičemž hovořil o hrůzovládě ozbrojených skupin nad obyvatelstvem, zbavování svobody, únosech, mučení a popravách. z postižených oblastí uprchly statisíce lidí. Při sestřelení civilního letu Malaysia Airlines 17 v červenci 2014 proruskými milicemi zahynulo 298 civilistů.

Na začátku srpna 2014 se Ukrajině podařilo do značné míry zablokovat Doněck a Luhansk. Následné výrazné posily z Ruska umožnily proruským silám nejen prolomit na konci srpna obléhání, ale také obsadit oblasti na jihu, kde byly tendence k odtržení jen velmi slabé. Rusko-ukrajinský konflikt tím opět zesílil.

Minské dohody

Na začátku září 2014 vstoupilo v platnost křehké příměří na základě Minského protokolu ("Minsk I"), na jehož dodržování měla dohlížet Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), nicméně v období do poloviny prosince zemřelo 1300 ozbrojenců a civilistů. Koncem ledna 2015 obvinila OBSE separatisty z dalšího neplnění dohody. Rusko ze své strany odmítlo umožnit OBSE sledovat hranici, jak bylo dohodnuto.

Navzdory obnovené dohodě o příměří z Minsku II z 12. února 2015 nezaznamenali pozorovatelé OBSE před zářím 2015 ani jeden den dodržování příměří; velká část těžkých zbraní byla dočasně stažena z frontové linie, ale jejich polohu mohla OBSE sledovat pouze na ukrajinské straně. září 2015 bylo příměří opět dohodnuté kontaktní skupinou většinou dodržováno až do začátku listopadu, poté boje v rusko-ukrajinském konfliktu opět zesílily. V červnu a červenci 2016 vzrostl počet obětí na nejvyšší úroveň za poslední rok. Za celé období tohoto "úplného příměří" se počet zabitých do října 2016 zdvojnásobil. Počet obětí nadále rostl až do konce roku 2019.

Válka proti Ukrajině: pesimismus by býval byl na místě

V dalším období až do konce roku 2019 nadále téměř denně umírali vojáci nebo civilisté v důsledku použití těžkých zbraní. Pravidelně se boje rusko-ukrajinského konfliktu zintenzivnily koncem podzimu. V roce 2018 bylo napočítáno až tisíc případů porušení příměří denně.

Další pokus o "úplné a komplexní" příměří v rusko-ukrajinském vedl ke snížení počtu případů porušování příměří poté, co 27. července vstoupilo v platnost. Během dvou týdnů došlo pouze k 276 porušením příměří oproti 8 097 porušením v předchozích dvou týdnech. Od srpna do listopadu 2020 byl měsíční průměr trvale nižší než 5 % předchozího roku.

Vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu

Moskva rusko-ukrajinský konflikt dále eskalovala tím, že od jara 2021 byly ruské jednotky rozmístěny v blízkosti ukrajinských hranic. K 9. dubnu 2021 zde bylo rozmístěno přibližně 85 000 vojáků. V prosinci 2021 došlo k pětkrát většímu počtu porušení příměří než v prosinci 2020, a to nejméně 613.

Od poloviny ledna byly ruské jednotky přesunuty do Běloruska poblíž ukrajinských hranic. Přibližně 30 000 ruských vojáků, kteří byli ve skutečnosti přesunuti na vojenské manévry, zůstalo v zemi kvůli "dalšímu cvičení" i po jeho ohlášeném ukončení. Do února 2022 se počet ruských vojáků u ukrajinských hranic zvýšil na přibližně 115 000 vojáků.

21. února 2022 podepsal ruský prezident Vladimír Putin uznání samozvaných lidových republik. To zmařilo veškeré snahy o dosažení Minské dohody, která byla jediným dokumentem podepsaným všemi stranami a urovnávajícím konflikt. Územní nároky separatistických "republik" dalece přesahují území obsazená v době uznání a zahrnují přinejmenším celé Doněcké a Luhanské oblasti.

Sankce uvalené v důsledku ruské agrese

V důsledku ruské agrese ve východní Ukrajině a jednostranným uznáním samozvané Luhanské a Doněcké lidové republiky uvalily západní země (tedy např. Evropská unie, USA a Japonsko) na Rusko další přísné sankce. Ty jsou zaměřené především na vlivné Rusy. Německo mimo jené oznámilo, že zastavilo certifikaci plynovodu Nord Stream 2. I Spojené státy oznámily, že v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu uvalily proti společnosti a vysokým manažerů společnosti Nord Stream 2 AG vlastní sankce. Ve Švýcarsku sídlící společnost patří ruskému státnímu koncernu Gazprom.

Německá vláda má dlouhodobý zájem na stabilní Ukrajině: jak podporuje Německo Ukrajinu?

Chystá Rusko invazi na Ukrajinu?

Ruská armáda dokončila podle amerických zpravodajských služeb veškeré přípravy na možnou invazi na Ukrajinu. "Téměř 100 %" vojáků potřebných pro plnohodnotnou invazi je nyní na správném místě, řekl novinářům zástupce Pentagonu. Zda k invazi skutečně dojde, už záleží pouze na ruském vůdci Vladimiru Putinovi, uvedl. "Mohou začít kdykoli." O ruské invazi na Ukrajinu mluvil v úterý rovněž americký prezident Joe Biden. Američtí vládní představitelé však zdůrazňují, že zatím neexistují žádné důkazy o tom, že by ruští vojáci již překročili státní hranice Ukrajiny.

Ukrajina mezitím zintenzivňuje přípravy na hrozící invazi ruských vojsk. Ukrajinský parlament odhlasoval vyhlášení celostátního výjimečného stavu po dobu 30 dní. Výjimečný stav platí v separatistických oblastech od roku 2014 a umožňuje úřadům zavést zákaz vycházení.

Napadení Ukrajiny

V noci z 23. na 24. února zahájila Ruská federace útok na Ukrajinu. Podle zpráv západních médií je útok veden ze severu z Běloruska, z východu z Ruska a z jihu z černého moře a anektovaného Krymu. Střelba nebo výbuchu jsou hlášeny i ze západní Ukrajiny, např. ze Lvovské oblasti, ležící na hranicích s Polskem. Ruský vůdce Vladimír Putin mluví o "denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny". Západní představitelé napadení Ukrajiny jednomyslně odsoudili a vyhlásili dosud nevídané sankce. Někteří pozorovatelé ve čtvrtek ráno dokonce mluví o zahájení pozemní invaze.

Politologové shodně s vojenskými experty předpokládají, že hlavním Putinovým cílem ve válce proti Ukrajině je svržení tamní prozápadně orieontované ukrajinské vlády. Moskva se vždy snažila v Ukrajině instalovat servilní promoskevské režimy. Demokratická vláda Volodymyra Zelenského a její západní směřování jsou kremelskému vůdci trnem v oku. Ruskem řízený převrat je také v souladu s informacemi, že ruské vojenské jednotky míří do Kyjeva.

Rakouský moderátor Armin Wolf v rozhovoru se světoznámým bulharským politologem Ivanem Krastevem o Vladimíru Putinovi, jeho dušením zdraví a plánech na dobytí Ukrajiny.

Válka na Ukrajině hrozí přejít ve vleklý konflikt

Ruský vůdce Vladimír Putin si průběh ukrajinského konfliktu jistě představoval zcela jinak. Na jedné straně však v ruské armádě vládne větší chaos a amatérismus, než si kdokoliv mohl představit a ani morálka ruských vojáků není příliš vysoká, na straně druhé se Ukrajina brání velmi srdnatě. Výsledkem je, že ruský postup do Ukrajinského vnitrozemí je hodně pomalý a je doprovázen vysokými ztrátami. Jak ruská invaze oproti plánu zaostává, nervozita v Kremlu stoupá. Hrozí tedy, že metody ruských okupantů budou čím dál tvrdší. Už nyní, oproti původním propagandistickým proklamacím z Moskvy, ukrajinské civilní obyvatelstvo hodně trpí. Ruští vojácí nevybíravě útočí na civilní objekty, terčem ostřelování se dokonce stala jaderná elektrárna v Záporoží - největší svého druhu v Evropě.

Uprchlická vlna v důsledku napadení Ukrajiny

Ruská agrese proti Ukrajině vyvolala masivní uprchlickou vlnu. Již nyní (5. března 2022) se počítá se zhruba 750 000 migranty. Většina z nich míří do Polska, další uprchlíci směřují na Slovensko, do České republiky i Německa. Na rozdíl od uprchlické krize v r. 2015 a následných letech se ukrajinští uprchlíci setkávají v postkomunistických zemích s vlnou solidarity a pomoci. Útok Vladimíra Putina na Ukrajinu vyvolat zcela opačnou reakci, než by si býval přál: Západ se nebývale semkl. V mnoha evropských městech se konají spontánní akce na podporu Ukrajiny, lidé i firmy přispívají rekordní částky ve sbírkách na pomoc postiženým válečným konfliktem a i opoziční politikové ve většině zemí táhnout za jeden provaz s vládami.

Přispět na pomoc válečným konfliktem soužené Ukrajině můžete i vy. A to buď prostřednictvím nevládních organizací, nebo přímo ukrajinské vládě.

Z rubriky rusko-ukrajinský konflikt doporučujeme:

• Ukrajina: raketové útoky po celé zemi – vyhlášení válečného stavu
• Projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Mnichovské bezpečnostní konferenci: „Je to vaše svědomí, se kterým budete muset žít.“
• Putin se tímto divadlem vysmívá světu a udílí si povolení k invazi
• Válka ještě nikdy nebyla tak blízko
• Německý kancléř Olaf Scholz: „V Evropě opět hrozí válka“

Všechny články o rusko-ukrajinském konfliktu