Demokraté v amerických volbách do Kongresu získali obě komory a uspěli i v Texasu, Kansasu či Jižní Karolíně. Německý deník Zeit Online nabízí pět tezí, jak modré tsunami vzniklo a co z něj plyne pro prezidentské volby v roce 2028.
Obsah článku
- Klíčem k úspěchu byla mobilizace
- Peníze pomáhají, mluvit se o nich nevyplácí
- Moc leží ve státech – a u žen
- I porážky byly vítězstvím
- Po volbách je před volbami 2028
Modré tsunami (modrá je barvou Demokratické strany USA) přišlo v rozsahu, který si předem málokdo dokázal představit. Už pár hodin po uzavření prvních volebních místností bylo zřejmé, že demokraté získali jasnou většinu v obou komorách Kongresu. Republikáni prohráli i v konzervativních baštách jako Texas, Kansas a Jižní Karolína a ztratili o guvernérská křesla, která považovali za jistá, stejně jako o dlouho držená místa v Senátu.
Jak se to demokratům podařilo a co to znamená do budoucna? Německý Zeit Online odpovídá pěti tezemi o tom, jak modré tsunami vzniklo a jaké lekce z něj plynou. Přinášíme je v mírně zkrácené verzi, doplněné o průběžné výsledky ze 4. listopadu těsně před pátou hodinou odpolední.
Co jsou midterms
Volby v polovině funkčního období prezidenta se v USA konají vždy dva roky po prezidentských volbách. Obnovuje se v nich celá Sněmovna reprezentantů a zhruba třetina Senátu, v mnoha státech se volí i guvernéři a místní parlamenty. Bývají referendem o úřadujícím prezidentovi a jeho strana v nich obvykle ztrácí. Letošní volby proběhly 3. listopadu 2026.
Klíčem k úspěchu byla mobilizace
Latinoameričané v Texasu a na Floridě, bílí voliči bez vysokoškolského vzdělání v Kansasu a Jižní Karolíně: mapa demokratických zisků podle Zeit Online ukazuje, že strana dokázala zmobilizovat velmi rozdílné skupiny voličů, a to i ty, kteří se v minulých volbách klonili k Trumpovi.
Heslo „It’s the economy, stupid“ z kampaně Billa Clintona z roku 1992 platilo letos víc než kdy dřív za dlouhou dobu. Vysoké životní náklady způsobené Trumpovou válkou s Íránem, jeho korupce, blízkost k technologickým firmám, jejichž obří datová centra pro umělou inteligenci zasahují do každodenního života stále více Američanů, a k tomu brutalita razií imigračního úřadu ICE: to vše demokratům usnadnilo práci. Volby se staly zúčtováním s vládnoucí stranou a jejím prezidentem, kterého starosti běžných Američanů zjevně nezajímají.
Rozhodující bylo také to, koho strana oslovila a kdo to udělal. Na venkově demokraté v minulých volbách často získávali málo hlasů. Přitom zejména ve středu země mají velký potenciál, například u takzvaných independentsVoliči bez stranické příslušnosti, kteří hlasují jednou za demokraty, jindy za republikány.. Jen se nesmí bát je oslovit. Dokládá to vítězství pastora Adama Hamiltona v Kansasu, který apeloval na slušnost a sociální spravedlnost. Také v Iowě demokraté získali zpět křeslo v Senátu, kam byl zvolen Josh Turek, rovněž tak úřad guvernéra.
Vyplatilo se jim vybírat kandidáty spíš podle toho, nakolik odpovídají svým voličům, než podle stranické loajality. Nový demokratický guvernér Iowy Rob Sand se od vlastní strany distancoval, kde jen mohl, a prohlásil, že odmítá pomoc Kamaly Harrisové v kampani. Podobně postupoval Hamilton v Kansasu.
Ještě před pár lety by to bylo nemyslitelné. Podle analytičky Zeit Online Johanny Rothové to však ukazuje, že demokraté jsou sice stranou, která umí vyhrávat volby, zároveň ale hnutím v přerodu. Nálepka „Democrat“ se nejen opotřebovává, místy dokonce škodí. To by mělo demokraty přimět k zamyšlení.
Peníze pomáhají, mluvit se o nich nevyplácí
Letošní midterms byly nejdražšími volbami v dějinách USA. Elon Musk do nich investoval stovky milionů dolarů, především v Texasu, kde sídlí jeho firma SpaceX. Jeho pokus koupit si vliv ale zcela selhal: nejvíc peněz vložil do souboje o texaské senátorské křeslo, který republikán Ken Paxton prohrál. Texas tak bude mít vedle demokratického senátora i demokratickou guvernérku.
Přestože čtrnáct z dvaceti největších amerických dárcovských organizací podporovalo republikány, i demokraté v kampani vsadili mimo jiné na peníze. Jen za reklamní spoty utratili 121 milionů dolarů. To bylo sice jen zhruba polovina toho, co do podobné reklamy vložili republikáni, ale zabralo to. Možná proto, že demokratické spoty byly prostě lepší, nebo proto, že voličům připomínaly kandidáty, k nimž už předtím měli blízko.
Demokraté by ale podle Zeit Online neměli zapomínat, jak silný populistický náboj tyto volby měly. Hněv na „billionaire class“, oligarchy, kteří si koupili Trumpův sluch, byl cítit všude, zdaleka ne jen mezi levicovými voliči. Financování kampaní se opakovaně objevovalo na setkáních s voliči typu town hallVeřejná setkání politiků s občany, na nichž mohou lidé klást otázky přímo kandidátům.. Lekce pro příští volby tedy zní: chytře investované peníze pomáhají vyhrát, a to i demokratům. Jen by o nich neměli příliš mluvit.
Moc leží ve státech a u žen
Trumpova moc se v posledních letech opírala i o jednotlivé státy a jejich převážně republikánské vlády. Teď v nich demokraté dosáhli důležitých vítězství. Keisha Lance Bottomsová se stane první demokratickou hlavou Georgie od roku 2002 a vůbec první zvolenou černošskou guvernérkou v dějinách USA.
V Texasu zvítězila Gina Hinojosaová, která bude první hispánskou guvernérkou v historii státu a první demokratkou zvolenou do tohoto úřadu od roku 1990. Na začátku kandidatury jí přitom málokdo dával šanci; o to víc teď slaví triumf nad republikánským úřadujícím guvernérem a trojnásobným vítězem voleb Gregem Abbottem. V Ohiu porazila Amy Actonová republikána Viveka Ramaswamyho, přestože ten proti ní v kampani využil i její vlastní matku. Guvernérský úřad tak připadne demokratům poprvé od voleb v roce 2006.
Guvernérky mají jen malý vliv na to, co dělá Kongres ve Washingtonu. O to větší vliv ale mají na každodenní život Američanů a na témata jako volby a vzdělávání. Mohou vetovat zákony parlamentů svých států, což bude hrát roli například u témat jako jsou potraty nebo gerrymandering, tedy účelové překreslování volebních obvodů.
Moc demokratů se tak zdaleka neomezuje na novou většinu v Kongresu. Trumpovým republikánům vzali i některé z jejich nejdůležitějších úřadů ve státech.
I porážky byly vítězstvím
V některých obvodech to demokratům nestačilo, ale výsledky byly těsné. V celostátním pohledu si polepšili téměř všude. Příkladem je Tennessee, kde republikáni vládnou v parlamentu s absolutní většinou. Před několika měsíci využili rozhodnutí Nejvyššího soudu k novému rozdělení obvodů pro volby do Kongresu, a demokraté tak pravděpodobně přijdou o jediné křeslo ve Sněmovně reprezentantů, které za Tennessee dosud drželi.
Porážka to ale byla velmi těsná. Mladý poslanec Justin J. Pearson zaostává za republikánským soupeřem Brentem Taylorem o necelé dva procentní body (konečný výsledek zatím nebyl vyhlášen), ačkoli ještě nedávno se drtivé vítězství republikánů považovalo za jisté. Podobně dopadly sousední obvody i obvody v dalších státech, například na Floridě. Ani agresivním gerrymanderingem tedy republikáni modrou vlnu nedokázali zastavit. I když si některá křesla udrží, nebo je dokonce získají – jako např. 9. obvod v Tennessee – jsou republikáni poraženými těchto voleb.
Výsledky voleb (stav 4. listopadu v 17:00 hod.)
- Senát: demokraté 54, republikáni 44 křesel, nerozhodnuto Aljaška a Mississippi. Demokraté převzali sedm republikánských křesel: Iowa, Jižní Karolína, Kansas, Maine, Ohio, Severní Karolína a Texas.
- Sněmovna reprezentantů: demokraté 231, republikáni 144 křesel, 60 obvodů ještě nerozhodnuto; demokraté zatím získali 29 obvodů navíc a NBC News odhaduje, že jich nakonec budou mít nejméně 258.
- Guvernéři: demokraté převzali nejméně pět států: Georgii, Iowu, Nevadu, Ohio a Texas.
- Prezident: podle odchozích průzkumů (exit polls) má Trump 38% podporu, což může být rekordní minimum prezidenta ve volbách v polovině mandátu.
Zdroj: projekce CNN, CBS News a NBC News. Oficiální výsledky vyhlašují jednotlivé státy.
Demokraté naopak jen dva roky poté, co Trump a jeho republikáni vyhráli téměř po celých USA, zaznamenávají příliv voličů v pravděpodobně ještě větším rozsahu. To jim může dodat vítr do plachet před prezidentskými volbami v roce 2028.
Po volbách je před volbami 2028
Pro každé americké volby – ať dopadnou jakkoli – platí: dnes se slaví (nebo truchlí), ale zítra již začíná kampaň do dalších voleb. Ani tentokrát tomu není jinak. Za dva roky si USA volí nového prezidenta a pole demokratických uchazečů se po midterms už rýsuje kandidát. Jon Ossoff s přehledem obhájil křeslo senátora za Georgii a v posledních měsících se ukázal jako brilantní řečník. 37letý James Talarico se stal hvězdou večera: získal pro demokraty senátorské křeslo za Texas – tedy za stát, kterým měl posledního demokratického senátora ještě před jeho narozením. Do hry mohou vstoupit i úplně jiná jména, například Adam Hamilton, který porazil úřadujícího senátora Rogera Marshalla a stal se prvním demokratickým senátorem za Kansas od roku 1932. Nebo některá z nově zvolených guvernérek?
Demokraty ale čekají i výzvy. Progresivní a umírnění politici v posledních týdnech drželi pozoruhodně pohromadě. Spor o to, kterým směrem se má strana vydat, se však s výhledem na rok 2028 teprve rozjede. Naznačují to třenice v Michiganu kolem kongresmanky Haley Stevensové, která krátce před volbami zradila svou stranu a podpořila republikánského kandidáta do Senátu Mikea Rogerse. Demokrat Abdul El-Sayed ho přesto porazil a stane se prvním muslimským senátorem v dějinách USA.
Na příští dva roky mají demokraté několik možností. S většinou v obou komorách Kongresu mohou zahájit nejrůznější parlamentní vyšetřování (např. pro korupci), ve hře je i ústavní žaloba (impeachment) proti Trumpovi a členům jeho vlády. Prezident sice ohlásil, že chce s novým Kongresem spolupracovat, zároveň ale hodlá vetovat řadu zákonů; sám se pak označil za „pana Veto“.
Moc v Kongresu demokraté získali. Teď se ukáže, jak ji dokážou využít.
