Po útocích z 11. září 2001 zřídily USA nové úřady a zavedly rozsáhlé zákonné pravomoci. Cílem bylo zabránit dalším teroristickým činům. Od samého počátku panovaly obavy ze strany obhájců občanských práv – prezident Trump nyní zneužívání protiteroristických opatření posouvá na novou úroveň.
25 let po ničivých útocích z 11. září 2001 existují v USA mocné úřady a rozsáhlé právní pravomoci, které byly tehdy vytvořeny, aby zabránily dalším teroristickým útokům, a nyní jsou částečně zneužívány k jiným účelům. Jak píše deník Washington Post v článku o dopadech nejhoršího teroristického útoku v historii USA, vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zneužívá mnoho z těchto tehdy nově zavedených pravomocí k zásahům proti přistěhovalcům, boji proti obchodníkům s drogami a k pronásledování politických disidentů.
Z toho vyplývá, že úřad ředitele Národních zpravodajských služeb (DNI), který byl zřízen v reakci na selhání tajných služeb před 11. zářím, hraje klíčovou roli při šíření falešných konspiračních teorií o amerických volbách a při odvetných opatřeních proti jeho údajným politickým nepřátelům.
Podle této zprávy Trump nařídil, aby Joint Terrorism Task Forces (společné protiteroristické jednotky složené z několika orgánů činných v trestním řízení na federální, státní a místní úrovni), jejichž počet po roce 2001 drasticky vzrostl, vyšetřovaly skupiny, které zpochybňují názory Bílého domu na témata jako imigrace, genderové otázky a náboženství. Další instituce zřízená po 11. září 2001, dnes již kontroverzní americký imigrační a celní úřad ICE, pod Trumpovým vedením masivně a někdy i s použitím smrtícího násilí zasahuje proti nelegálním imigrantům, přičemž se do jejích razií občas dostali i američtí občané, někteří byli dokonce zabiti.
V reakci na teroristické útoky bylo zřízeno také nové ministerstvo – Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (Department of Homeland Security) – které má dohlížet na úřad ICE. Tehdejšímu americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a jeho nástupcům byly po útocích z 11. září uděleny rozsáhlé nové pravomoci. Mezi ně patřily podle deníku Washington Post tajné programy elektronického sledování bez soudního příkazu – které vyšly najevo v roce 2005 – a také oprávnění k použití vojenské síly schválené Kongresem v září 2001, které platilo po celém světě, nemělo časové omezení a je v platnosti dodnes.
Ke zneužívání docházelo i za Bushovy a Obamovy éry
Deník Washington Post připomíná, že k částečnému zneužívání těchto pravomocí docházelo již za Trumpových předchůdců. „Globální válka proti terorismu“, kterou zahájil Bush, byla od samého počátku v rozporu s americkými občanskými právy, a to jak za republikánských, tak za demokratických prezidentů: „Newyorská policie sledovala americké muslimy a mešity, aniž by existovaly důkazy o jakémkoli protiprávním jednání. Edward Snowden, zaměstnanec Národní bezpečnostní agentury (NSA), odhalil invazivní globální síť hromadného sledování. Ministerstvo spravedlnosti za prezidenta Baracka Obamy tajně zabavilo údaje o telefonních hovorech novinářů. A Obama v roce 2011 nařídil dronový útok, při kterém byl v Jemenu zabit terorista, který byl zároveň americkým občanem.“
Trumpova definice terorismu se však výrazně liší od definice jeho předchůdců. Trump označil drogový kartel za teroristickou organizaci a několik desítek krát nasadil smrtící vojenskou sílu proti údajným obchodníkům s drogami. Mnoho bývalých bezpečnostních úředníků a právních expertů se podle deníku Washington Post domnívá, že obchod s drogami nespadá pod definici terorismu, jelikož členy kartelů motivují peníze, a nikoli ideologie, násilí proti civilistům nebo záměr svrhnout vládu USA.
Americká vláda dosud nepředložila žádné jednoznačné důkazy o tom, že by například napadené lodě v Karibiku a ve východním Pacifiku byly skutečně zapojeny do obchodu s drogami. Přitom během Trumpova druhého funkčního období bylo v této souvislosti zabito již více než 200 lidí. Právníci a organizace na ochranu lidských práv kritizují, že tyto útoky by mohly být rovnocenné mimosoudním popravám, protože byly zjevně namířeny proti civilistům, kteří nepředstavovali bezprostřední hrozbu pro USA.
„Trump toho nyní využívá až do krajních mezí“
V USA si Trump vzal na mušku levicová uskupení, včetně volného sdružení militantních antifašistů. V červnu bylo osm demonstrantů, kteří se účastnili částečně násilných protestech proti ICE v Texasu, odsouzeno k celkovému trestu odnětí svobody v délce 450 let poté, co byli obviněni z „materiální podpory“ teroristů – což je právní nástroj, který je podle deníku od září 2001 hojně využíván. Jednalo se o první rozsudky od roku 2025, kdy prezident Trump nechal Antifu paušálně klasifikovat jako „teroristickou organizaci“. Podle odborníků se však za pojmem „Antifa“ skrývá spíše levicová ideologie než pevně definované hnutí.
Americké ministerstvo financí oznámilo, že zahájí finanční vyšetřování levicových sdružení, včetně případné mezinárodní podpory. „K boji proti této nově se objevující hrozbě na domácí půdě využíváme některé ze stejných nástrojů, které jsme použili i proti teroristům v zahraničí,“ uvedl v červenci ministr financí Scott Bessent.
„Jednou z obav zastánců občanských svobod bylo od samého počátku, že tyto pravomoci a instituce budou namířeny proti lidem s odlišnými názory. A přesně to se stalo,“ cituje deník právníka Jameela Jaffera. Opatření, která byla původně odůvodňována skutečnými zájmy národní bezpečnosti, byla podle Jaffera „velmi rychle přetvořena nebo nasazena proti mnohem širšímu spektru domnělých hrozeb“. To, co bylo za Bushe „normalizováno“ a za Obamy „rozšířeno“, nyní „Trump využívá až do krajních mezí“.
Julia Curleeová, bývalá analytička CIA, v deníku Washington Post uvedla, že zastánci občanských svobod „možná neměli úplně nepravdu. Ale my jsme také museli vést válku.“ Jelikož však teroristická hrozba polevila, „nyní mě argumenty ve prospěch občanských svobod přesvědčují více“, konstatovala Curleeová.
