Zatímco Německo uvalilo na Rusko sankce kvůli dronovému incidentu v Lipsku, úřady v České republice a na Slovensku vyšetřují velmi podobné případy. I zde jsou v centru pozornosti dodávky pro Ukrajinu.
Pozorovatelé varují před vlnou sabotážních akcí v Evropě, které mají na svědomí najatí cizinci pod falešnou vlajkou – a které s největší pravděpodobností řídí ruské tajné služby. Teprve minulý týden se slovenským bezpečnostním složkám podařilo zmařit plánovaný žhářský útok. Podle jejich informací byla cílem ukrajinská továrna na drony nacházející se ve východním Slovensku.
Důsledky takového útoku by byly katastrofální. Cílem útoku měla být společnost Skyeton v Hanisce u Prešova, uvedla policejní prezidentka Jana Maškarová. Tam se vyrábějí drony. „V době plánovaného útoku se tam mohlo nacházet asi 70 osob. Hodnota výrobního závodu činí podle našich dosavadních zjištění desítky milionů eur,“ dodala Maškarová.
Soukromé firmy vyrábějící pro Ukrajinu
Na Slovensku byli zadrženi tři podezřelí, další osoba byla zadržena v Německu. Dva z nich jsou Lotyši, dva Ukrajinci. Skyeton je ukrajinská společnost, která v současné době rychle expanduje, a to i do Německa. Je považována za předního výrobce průzkumných dronů, konkrétně „Raybirds 3“. Část své výroby přesunula společnost Skyeton do sousedního Slovenska.
Ukrajina se etablovala jako světová velmoc ve vývoji dronů: jsou cenově dostupné a ozkoušené v boji. Také zbrojní průmysl na Slovensku zažívá konjunkturu – navzdory proruské rétorice premiéra Roberta Fica. Ten sice zastavil státní dodávky zbraní do Kyjeva, ale polostátní a především soukromé firmy ve velkém měřítku vyrábějí i pro Ukrajinu a její spojence, a to na stále větším počtu míst na Slovensku.
Prezident Peter Pellegrini proto varuje: „Chtěl bych požádat slovenskou vládu, aby tuto situaci nebrala na lehkou váhu a vážně se těmito útoky i možnými riziky dalších útoků zabývala.“
Sporné video s doznáním
Ministr obrany Robert Kalinak potvrdil, že v uplynulých měsících probíhalo vyšetřování dalších možných cílů útoků. Továrna na drony Skyeton však neměla licenci na vývoz na východ, ale pouze na západ. To na první pohled vylučuje Rusko jako možného zadavatele útoku.
Stejně jako údajné video s přiznáním k činu od téměř neznámé skupiny „Global Citizens against War 1984“. „Přebíráme plnou odpovědnost za tuto akci. Tímto přecházíme do aktivní fáze naší mírové kampaně,“ citovala z videa slovenská televize. Podle policie jsou však použité záběry vygenerovány umělou inteligencí.
Pro bezpečnostního analytika Radovana Bránika se jedná o zřejmý pokus přetvořit plánovaný žhářský útok na soukromou akci. „Je přece zcela zřejmé, že za takovou operací nestojí ani Grónsko, ani Antarktida. Ten, kdo z toho v současné době těží nejvíce, je výhradně Ruská federace,“ uvedl Branik.
Požár ve zbrojovce
Slovenští vyšetřovatelé vidí možné paralely s útokem, k němuž před časem došlo v České republice. V březnu v Pardubicích shořela výrobní hala zbrojařské společnosti LPP Holding. Bylo zadrženo jedenáct zahraničních podezřelých.
K útoku se přihlásila údajně propalestinská skupina „The Earthquake Fraction“. Cílem prý bylo zničit zbraně určené pro Izrael. Společnost LPP Holding sice oznámila spolupráci s izraelským výrobcem dronů, ale k té nikdy nedošlo. Místo toho ale vyrábí například drony pro Ukrajinu.
„Rusko se snaží provádět hybridní útoky po celé Evropě“
Česká republika také prověřuje možnou operaci pod falešnou vlajkou. Česká bezpečnostní služba obviňuje Rusko z toho, že se cíleně zaměřuje na příznivce Ukrajiny, uvedl mluvčí Ladislav Šticha v rozhovoru pro studio ARD v Praze.
„Rusko se snaží provádět hybridní útoky po celé Evropě,“ říká Šticha. Na sociálních sítích se údajně pokouší rekrutovat takzvané jednorázové agenty, kteří jsou ochotni za malou odměnu páchat nejrůznější sabotážní činy. I v České republice bylo vyšetřováno několik takových případů a počet těchto pokusů neustále roste.
Falešné mediální zprávy o Polsku
Rusko je podle tajných služeb podezřelé i za současné dezinformační kampaně. Pozadím je starý spor ohledně výměny území mezi Polskem a Českem. Pečlivě zfalšované mediální zprávy a vládní dokumenty mají vyvolat dojem, že se Polsko připravuje na anexi českého území. To, co zní jako přehnaná satira, berou bezpečnostní kruhy velmi vážně. Jako další pokus o zasévání sváru v Evropě.
Co je to „hybridní útočný scénář“?
Bezpečnostní orgány hovoří o hybridním útočném scénáři, pokud existují náznaky, že součástí společného postupu by mohly být různé formy útoku – například sabotáž, špionáž, kyberútoky, útoky pomocí dronů nebo dezinformace. Cílem je oslabit stát, jeho instituce nebo společnost, aniž by došlo k překročení hranice otevřené války. Pachatelé se přitom často snaží zamaskovat svou účast.
Hybridní útoky jsou často namířeny proti kritické infrastruktuře, tedy například proti letištím, železničním tratím, dodavatelům energie, komunikačním sítím nebo státním orgánům. Zároveň mohou být zaměřeny na veřejné mínění. Falešné zprávy a dezinformace mají vyvolat nejistotu a oslabit důvěru ve státní instituce. Charakteristické je propojení několika opatření. Jednotlivé incidenty často působí nesouvisející. Teprve celkový obraz může odhalit možné souvislosti.
