Někdo to rád horké

Meteorologové pod palbou: proč je dnes počasí politické téma

Ilustrace: prázdné studio předpovědi počasí s rudě zbarvenou mapou Německa.
Z předpovědi počasí se stalo politikum: kdo dnes mluví o horku a suchu, mluví i o klimatu, a riskuje nenávist na sociálních sítích.
Ilustrace: POLITIQ/Midjourney

Na hamburském kongresu o extrémním počasí řešili meteorologové rekordně horké léto 2026, kdy horka v Německu zabila podle odhadu 16 000 lidí. A také to, proč společnost na varování reaguje lhostejně a vědce, kteří je vyslovují, místo naslouchání démonizuje.

Obsah

  1. Na síti X jsou meteorologové „kněží klimatické sekty“
  2. Existuje ještě hezké počasí? Özden Terli a boj o slova
  3. Z Aletschského ledovce roztálo za pár měsíců šest metrů ledu
  4. O klimatu mluví mnozí bez nejmenšího tušení
  5. Cena pro Terliho má podpořit všechny napadané

Dobrých zpráv je teď poskrovnu, takže člověk bere, co se dá, v nouzi i poznámku z výroční zprávy Německé nadace pro volně žijící zvířata (Deutsche Wildtier Stiftung), vyložené na jednom z informačních stánků. Plch zahradní, neuvěřitelně roztomilé zvířátko z čeledi plchovitých, byl naposledy prokázán na čtyřiadvaceti lokalitách, v roce 2023 jen na devíti. A to navíc zrovna v Sasku-Anhaltsku. To jsou opravdu dobré zprávy. Přinejmenším pro plchy.

Návštěva na místě: Hamburk, HafenCity Universität, dějiště 16. kongresu o extrémním počasí (Extremwetterkongress). Odborníci na počasí a životní prostředí se na tomto setkání scházejí každý rok, letos se přihlásilo tisíc účastníků, víc než kdy dřív. Vedle sčítačů plchů z nadace pro volně žijící zvířata tu informují Německá meteorologická služba (DWD), Společnost Maxe Plancka, spolek Rettet den Regenwald (Zachraňte deštný prales) nebo Initiative Pro Recyclingpapier (Iniciativa pro recyklovaný papír).

Ano, je dost deprimující, že něco takového musí člověk dnes vůbec zdůrazňovat, ale: Hamburk pořád stojí pevně ve větru a je spolehlivě ukotven v liberální demokracii. Před vchodem se tedy nepoflakuje žádný pravicový nenávistník v kšiltovce, který by řval na „levicově-zeleně zaprasené systémové patolízaly“. Všechny ty ekologické skupiny tu místo toho mohou nerušeně vést dialog mezi sebou i s návštěvníky, jak se tomu poslední dobou říká. A hned u vchodu stojí pro všechny koš jablek z ovocného statku Schacht ze sadařského kraje Altes Land.

Pro někoho, kdo vyrůstal v sedmdesátých a osmdesátých letech na severu Německa, je návštěva HafenCity Universität návratem domů, a to nejen zeměpisně. Tehdy začínali sílit Zelení, v Bundestagu najednou seděli muži s plnovousy dlouhými jako bryndák. A na každých druhých dveřích studentských spolubydlení visela samolepka s proroctvím, které se připisovalo indiánskému národu Kríů: „Až bude pokácen poslední strom, otrávena poslední řeka a ulovena poslední ryba, zjistíte, že peníze se jíst nedají.“

Teď na kongresu, ve velkém sále: zahajovací program. Na pódiu sedí i Sven Plöger, kterého jako rosničku veřejnoprávní ARD zná a má rád každý divák. Řeší se otázka, která programově visí nad vším ostatním: jak spolu mluvit, tedy jak hovořit o rekordně horkém létě 2026. O vlnách veder, lesních požárech, suchu.

Mluvit o počasí: tím šlo kdysi vyplnit trapné odmlky i v rozhovoru s cizími lidmi, počasí bylo vděčným materiálem pro každý small talk. Dnes je mluvení o počasí politikum. Institut Roberta Kocha (RKI) uvádí 16 000 úmrtí v Německu v souvislosti s letošními extrémními vedry. Toto číslo ale v médiích, a tedy ani ve veřejnosti, nevyvolává trvalý otřes, jaký by byl na místě. Zůstává abstraktní. Mnozí věří tomu, co RKI zjistí. Jiným ale od dob covidu naskakuje mokvavá vyrážka, jen zaslechnou zkratku RKI. A už s rachotem padá dělicí mříž mezi lidmi: to je zvuk doby.

Meteorolog Plöger (59) je vlídný člověk, který umí lidi spojovat. Kongres se koná od roku 2006 a stálý host Plöger teď na pódiu říká: „Už mnoho let je znát, že na každém kongresu zažíváme jakési déjà vu. Říkáme podobné věci, jen s pomalu stoupajícími teplotami. A je samozřejmě trochu smutné, že naše kroky vpřed jsou, opatrně řečeno, pomalé.“

Na síti X jsou meteorologové „kněží klimatické sekty“

A dál: „Třicet let říkáme, že emise musí dolů, a třicet let emise rostou. Takhle se cíle splnit nedají.“ Nic z toho nezní jako dobré zprávy.

Pozoruhodné u tak zásadně optimistického odborníka, jako je Plöger. Narodil se v Bonnu, vyrostl v Sankt Augustinu, studoval v Kolíně nad Rýnem, a dobře tedy zná porýnský „základní zákon“, jehož třetí článek zní: Et hätt noch emmer joot jejange (Ještě vždycky to dobře dopadlo). Tato zvláštní forma optimismu dlouho velmi prospívala bonnské republiceOznačení pro (západní) Spolkovou republiku Německo v letech 1949–1990, kdy bylo jejím hlavním městem Bonn., byla protijedem proti sklonu k černému vidění v Německu, zemi věčného naříkání. Ještě vždycky to dobře dopadlo.

S tím je konec, nebo je aspoň všechno na vážkách: přátelství s Amerikou, stabilita politického středu v zemi, zvladatelnost umělé inteligence, spoléhání na to, že Rus nepřijde. Ani na vývoj počasí už porýnský základní zákon neplatí. Sven Plöger říká: „Představte si, že hraje tým Klimatický rozum proti týmu Popírání reality, a momentálně to pocitově stojí 1:3.“ Pak se v něm ale přece jen znovu ozve kolínsko-bonnská důvěra: „Fotbalové zápasy se dají otočit. Ale jen tehdy, když se hraje dál.“

Doptávám se po skončení programu. Odkud ta důvěra? Sven Plöger odpovídá: „Moje protiotázka by zněla: co se pro mě osobně zlepší, když úplně ztratím veškerou důvěru, veškerou naději? Budu pak líp komunikovat?“ Plöger se s lidmi nesetkává jen tváří v tvář, jako paraglidista si je občas prohlíží i shora a změna perspektivy rozšiřuje obzor.

„Nevěřím, že člověk jako celek – jinak by na tomto světě nebyl tak dlouho úspěšný – je tak tupý, aby nepoznal, že se něco musí změnit.“

Plöger poprvé uváděl počasí na ARD v roce 1999. To bylo ještě docela blízko éře, kdy na ZDF předstupovaly před meteorologické mapy promované respektované osobnosti jako dr. Hans Haarländer nebo dr. Karla Wegeová, v časech televizorů s obrazovkou. Komik Otto Waalkes („Níže ležící nad Šlesvickem-Holštýnskem se už vzadu nezvedne“) parodoval přehnaně korektní tón těchto veřejnoprávních předpovědí, které se vysílaly vždy po těžkých světových zprávách, kdesi na pomezí studené války a večerníčkových skřítků MainzelmännchenKreslení skřítci, kteří od roku 1963 uvádějí reklamní bloky na stanici ZDF.. Počasí bylo tehdy lehčí téma, žádná tlaková níže nemohla nahánět takový strach jako nejnovější prohlášení starců z Kremlu.

Tehdy oblíbený karikaturista Horst Haitzinger občas nakreslil zeměkouli se zoufalým výrazem. Ale počasí bylo zatím v pořádku, stejně jako byl ještě v pořádku vztah mezi vysílajícím a příjemcem. Publikum si sice neustále stěžovalo, když místo slíbeného slunce zase místy pršelo. Meteorology ale diváci neočerňovali jako lháře. Byli a zůstávali součástí tehdy ještě přehledné televizní rodiny, v níž každý hrál svou roli, jakmile ji jednou našel. A v níž se autority mohly spolehnout, že jejich odbornosti se nakonec přece jen věří víc, než se dnes věří šuškandě uživatele Trallalla-Azorenhoch77 na tom či onom portálu.

Celý systém se vyznačoval předvídatelností a nudou, jakou by si člověk dnes někdy přál. Byla tu herečka a „matka národa“ Inge Meyselová. A byla tu paní dr. Karla Wegeová, „klimatická matka národa“ (Der Spiegel). Byla tu loterijní víla Karin Tietze-Ludwigová, pošťák štěstí Walter Spahrbier, televizní farář Adolf Sommerauer. A byli tu meteorologové ve studiu, kterým lidé u obrazovek říkali rosničky. Dnes se z rosniček, alespoň pro určité uživatele stroje na šíření nenávisti X, stali „meteorologové s postojem“, „kněží klimatické sekty“.

Sloupcový graf: v letech 1983–2020 bylo v Německu naměřeno 40 hodnot nad 40 °C, za jediný víkend léta 2026 pak 75
Graf 1: Teploty nad 40 °C v Německu: 38 let oproti jednomu víkendu.
Zdroj: Deutscher Wetterdienst (DWD), podle ZDFheute.

Léto 2026 v Německu v číslech

Podle odhadu Institutu Roberta Kocha zemřelo v souvislosti s letošními vedry v Německu přibližně 16 000 lidí, z toho 9 600 během vlny veder na konci června. Dne 27. června naměřila Německá meteorologická služba (DWD) v obci Möckern-Drewitz u Magdeburku 41,8 °C, nejvyšší teplotu v historii Německa. Během jediného víkendu překročilo 40 °C 54 meteorologických stanic, celkem 75krát; v letech 1983–2020 se to stalo jen 40krát. Léto 2026 bylo druhé nejteplejší od začátku měření, o 0,1 °C chladnější než rekordní léto 2003. Německo se od roku 1881 oteplilo o 2,5 °C, zhruba dvakrát rychleji než svět jako celek.
Zdroj: DWD, RKI, podle ZDFheute (23. 9. 2026)

Existuje ještě hezké počasí? Özden Terli a boj o slova

Sven Plöger se od takových věcí drží stranou, není na X ani na Instagramu.

Özden Terli na Instagramu je a na X byl, dokud svůj účet nezrušil. Nestíhal blokovat, pro shromážděné popírače klimatické změny tam byl jedním z nejoblíbenějších terčů nenávisti. Počasí uvádí na ZDF od roku 2013 a záhy nato se polarizační mašinérie na sociálních sítích pořádně rozjela. A Terli uprostřed. Protože nikdy nekonejší, vždy napomíná a varuje.

Terli stojí na terase HafenCity Universität. Černé tričko pod sakem, fouká slabý vítr.

Otázka: Je teď vlastně hezky?

Terli: „Je chladněji než v posledních dnech. Fyzicky to cítím, že je chladněji. To je mi velmi příjemné, ale chladněji samozřejmě není. Vím přece, že data říkají něco jiného: pořád je příliš teplo.“

Mluvit o počasí dnes znamená také hledat správné pojmy. Někdy záleží na jediném slově. Terli proto před několika lety oznámil, že ve svých předpovědích už nebude mluvit o hezkém počasí, když je teplo: „Co je na tom hezkého, když je venku všechno žluté suchem a stromy trpí?“

Reakce z očekávatelného směru na sebe nedala dlouho čekat, a nejen na sociálních sítích. Die Welt: „Dnes je zlé počasí.“ Švýcarský deník NZZ dal článku titulek „Hezké počasí upadá v nemilost“ a napsal: „Kvůli klimatické změně jsou předpovědi počasí čím dál politizovanější. Přitom člověk chce jen vědět, jestli si má vzít deštník.“ Terli, narozený v roce 1971, nemluví ani o klimatické změně, záměrně říká „globální přehřívání“. „Vždyť to není změna klimatu. Je to epochální zlom v dějinách lidstva. Je to dopad tak masivní, že v podstatě vede k tomu, že se všechno změní. A to se prostě nekomunikuje dost jasně.“

Terli říká: „Nemám tušení, jak budou lidé žít v roce 2080. Rozhodně to nebude na úrovni jako teď. Bude to hodně, hodně zlé.“

Ale než k tomu dojde, listy jako Bild i letos dál oslavují horko a radí, jak si ze starého trička namočeného ve studené slané vodě vyrobit vestu, ne snad na zblbnutí, nýbrž odpařovací, chladicí. „Konečně super léto! 37 tipů na 37 stupňů.“

Z Aletschského ledovce roztálo za pár měsíců šest metrů ledu

Pro uklidnění: čas na krátký výklad rosničky ZDF, protože mnozí vůbec nevědí, kde se počasí odehrává. Pohled vzhůru, zatažená obloha. Terli: „To, co tady vidíte, tam, kde jsou mraky: to je takový altokumulus, bude tak dva a půl kilometru vysoko.“ Je slyšet letadlo. Terli: „Tam, kde létají letadla nejvýš, to je zhruba devět kilometrů. A jen kousek nad tím už vlastně končí oblast, kde se odehrává počasí. V průměru nad planetou je to dvanáct kilometrů. To je vrstva, kde se počasí odehrává. To je všechno.“

Tak daleko, tak blízko, abychom to řekli ve stylu Wima Wenderse.

Právě, říká Terli: „Jak je možné, že si myslíme, že to nebude mít vliv na tuhle minivrstvu, když do ní po staletí foukáme CO₂?“

Terli si pro rozhovory o počasí a klimatu vypěstoval zdravou a také nutnou soutěžní tvrdost poté, co ho uživatelé na internetu léta deptali. Na mnoha z nich by se dal skvěle dokumentovat Dunningův–Krugerův efekt: nevědět vůbec nic, ale být pevně přesvědčen, že člověk něčemu porozuměl. Pro tyhle lidi žádné globální přehřívání neexistuje, v té toxické kombinaci narcismu a nejistoty proti němu prostě staví výsledky své soukromé empirie: jako dítě o Velikonocích u tety Eriky na zahradě sbíral vajíčka polonahý, takže pořádné vedro bylo už tenkrát.

Frankfurter Allgemeine Zeitung nazval Terliho „aktivistickým strejdou od počasí“.

I to odpovídalo trendu doby poté, co Zelení v květnu 2021 podle průzkumu PolitbarometerPravidelný průzkum veřejného mínění, který pro ZDF zpracovává agentura Forschungsgruppe Wahlen. dosáhli 26 procent. Brzy nato se všechno, co působilo levicově nebo zeleně, woke nebo diverzně, stalo terčem konzervativců, politicky i publicisticky, od SöderaMarkus Söder, bavorský premiér a předseda CSU. po SpringerMediální koncern Axel Springer, vydavatel deníků Bild a Die Welt..

Spojnicový graf průměrné letní teploty v Německu 1881–2026; léta 2003 a 2026 jsou nejteplejší, kolem 19,6 °C
Graf 2: Léta v Německu jsou stále teplejší: průměrné letní teploty v Německu 1881–2026; léta 2003 a 2026 jsou s teplotami kolem kolem 19,6 °C nejteplejší.
Zdroj: Deutscher Wetterdienst, Climate Data Center, regionální průměry (léto, celé Německo.

Od té doby roztálo z ledovců hodně ledu. Minulý týden ukázal Terli ve své předpovědi na ZDF fotografii, která měla přidanou hodnotu už jen tím, že díky ní mohlo publikum poznat glaciologa Matthiase Husse. Glaciologie, pro toho, kdo to ještě nevěděl, je věda o ledu a sněhu. Glaciolog na snímku držel v ruce šest metrů dlouhou tyč. Šest metrů: tolik ledu roztálo za tři měsíce na Aletschském ledovci ve švýcarském kantonu Valais, nenávratně ztraceno. „Díváme se na ledovce, jak v podstatě mizí,“ řekl Terli a dostalo se mu za to na platformě Bluesky velkého souhlasu. I když: zase už špatné slovo. Lépe řečeno: lidé se cítí utvrzeni ve svém strachu z toho, co ještě přijde. V tomto „super létě“ (Bild) to bylo ještě jednou obzvlášť drasticky vidět.

Otáčí se teď přece jen něco? Posouvá se téma klimatu znovu dopředu? Uvědomují si lidé, politici, možná i lidé s rozhodovací mocí v průmyslu, že se musí něco stát? Ubude ignorantům ignorance?

Terli říká: „Lidé, se kterými mluvím, ať odborníci, nebo laici, už říkají: tohle léto bylo naprosto šílené. Takže to aspoň uznávají.“

O klimatu mluví mnozí bez nejmenšího tušení

Plöger říká, že jednou přijde bod, kdy „si adaptaci na klimatickou změnu už nebudeme moci dovolit. Všechny ekonomiky světa dohromady jednou nebudou schopny všechno zaplatit, pokud se škody budou takhle stupňovat. A pak máme samozřejmě obrovský problém. Ty ekonomické starosti. Když se po řekách nebude dát nic přepravovat. Ajaj, co pak budeme dělat?“

Tím se údajné proroctví Kríů vrací ke svému významu: „Až bude pokácen poslední strom, otrávena poslední řeka a ulovena poslední ryba, zjistíte, že peníze se jíst nedají.“ Jako cynik, který vyrostl ve společnosti zábavy a má v tom náležitou praxi, si člověk může z takových dobráckých hesel vždycky pěkně dělat legraci. Ale pravda o světě holt stála na samolepkách na dveřích studentských bytů už před čtyřiceti lety.

V rozhovoru s Terlim jde, jako v každém rozumném rozhovoru mezi lidmi, také o naději. Jenže hned se zase mluví o klimatickém jevu El Niño, který horkou Zemi ještě víc rozpálí, a Terli se ptá: „Kde je tu ta naděje?“

Možná žádná není.

Ano, říká Terli, „možná žádná není. Ale to přece neznamená, že se musíme vzdát“.

Mluvit o počasí nakonec znamená být připraven naslouchat druhým, kteří o počasí a o tom, jak se s ním vypořádat, mají ještě víc co říct. Název panelového příspěvku komunikačního trenéra Davida Setky: „Mluvit je lepší než mlčet. Naslouchat je ale důležitější než mluvit.“

Na tomto kongresu se potkávají samé kapacity, vyslanci Spolkového úřadu pro hydrologii, Helmholtzova centra pro výzkum oceánů, Německé aliance pro klimatickou změnu a zdraví, Nadace pro větrnou energii na moři, firem Stadt.Energie.Speicher GmbH, FloodWaive Predictive Intelligence GmbH a tak dále. Dá se tu dozvědět mnoho o institucích, které vědí všechno o obnovitelných zdrojích energie a pro jejich prosazení dělají hodně. Mohly by ale dělat ještě víc, kdyby měly lepší podporu od politiky. A kdyby souvislostem lépe rozuměli lidé venku, kteří o počasí a klimatu mluví často bez nejmenšího tušení. Jak to říkal Sven Plöger? „Největší vstupní branou pro popírače klimatického výzkumu je nedostatečné vzdělání.“

Když si člověk poslechne řadu přednášek, utkví mu v hlavě několik klíčových vět. Jedna pochází z diskusního příspěvku Christiana Stöckera, kognitivního psychologa, novináře a profesora digitální komunikace v Hamburku. Mluví o obrazu obnovitelných zdrojů energie ve veřejnosti, o stále znovu vyplouvajícím tvrzení, že globální přehřívání zase není tak hrozné a z fosilních paliv není třeba odcházet tak rychle. Zmiňuje a jmenuje několik lidí, kteří ve strojovně tahají za nitky, a připomíná dávno zapomenutou neuvěřitelnost, že americký prezident Donald Trump ve svém prvním funkčním období jmenoval ministrem zahraničí bývalého šéfa ropného koncernu ExxonMobil. A nakonec zdůrazňuje, že diskreditace obnovitelných zdrojů, souběžně s očerňováním progresivního způsobu života, je samozřejmě řízená a záměrná.

Mluvit o počasí s jasným úmyslem: „Máme padesát let starý průmysl strategické komunikace ropných a plynárenských koncernů, který neustále pumpuje na trh nové narativy, aby politikům, kteří jsou jim nakloněni, dal příležitost zase nic nedělat.“ A dále: „Víme přece, že nám celou dobu lžou. A přesto je naivita, s jakou se k tomuto tématu přistupuje, děsivá.“

Cena pro Terliho má podpořit všechny napadané

Odborníci ze sítě Netzwerk Klimajournalismus (Síť klimatické žurnalistiky) dali v Hamburku signál proti jakékoli naivitě a udělili čestnou cenu: Özdenu Terlimu. Potlesk vestoje pro velmi dojatého laureáta, dlouhý aplaus. To jsou dobré zprávy: nejen plši mají co slavit. Laudátor Harald Lesch říká, že ocenění Terliho má posílit všechny novináře a vědce, všechny vědkyně a novinářky, „kteří jsou kvůli své vytrvalé osvětové práci o hrozbě globálního oteplování napadáni a vystavováni tlaku“. Zní to, jako by se museli proti něčemu obrnit. A to také musejí.

Özden Terli bude kvůli tomu na internetu napadán a vystaven tlaku. Po udílení cen jsou štváči vždycky obzvlášť divocí, to se v nich probudí pocit méněcennosti a ke vzteku se přidá závist, toxická směs. Ale teď nejdřív hudba. Poslední bod v programu kongresu: sbor základní školy Alsterredder zpívá „We Are the World“.

Nakonec deník Bild hlásí: „Super, dupr, tenhle víkend! Počasí se ještě jednou pořádně rozjede. Německo dostane pořádný přídavek letní atmosféry! Teplotní turbo vyletí až na 30 stupňů.“

Proti některým škodám z horka žádná odpařovací vesta nepomůže.