Témata

Data o oteplování a úbytku druhů jsou vědecky jednoznačná, přesto dnes o klimatu rozhoduje spíš politický boj než věda – ovlivňují ho zájmy fosilního průmyslu, politické ideologie i obavy z cen energií.

Miliardáři od Elona Muska po Petera Thiela, oslabování soudů a napětí s evropskými spojenci – druhé Trumpovo období mění nejen Ameriku, ale i pravidla, podle kterých funguje celý Západ.

Nejrozsáhlejší evropská válka od roku 1945 dál testuje, kolik je toho Západ ochoten obětovat, aby zastavil ruskou rozpínavost – a co se stane, když projeví slabou vůli.

Práva žen, menšin i LGBTQ+ osob se pro krajní pravici stala terčem kulturních válek – nejsou jen omylem jednotlivých politiků, ale součástí promyšlené politické strategie.

Naprostá většina lidí prchajících před válkou najde útočiště v sousední zemi, ne v Evropě – realita, kterou politický spor o migraci obvykle přehlíží. Ojedinělé excesy přitom zdaleka nepřevažují nad přínosy, které uprchlíci společnosti přinášejí.

Sabotáže, kybernetické útoky a vměšování se do voleb probíhají i tam, kde formálně žádná válka neprobíhá – hranice mezi mírem a konfliktem se stírá rychleji, než na ni většina států vůbec stíhá reagovat.

Od QAnon po takzvanou velkou výměnu nabízejí konspirační teorie jednoduchá vysvětlení s jasnými viníky. Kromě toho dávají přesvědčeným pocit, že patří k elitě vyvolených: lidí, kteří vědí „jak se věci skutečně mají“. Ne náhodou tyto vzorce připomínají chování narcistů.