Situace v Ceutě se zdá být pro evropskou pravici ideálním tématem k šíření strachu a získávání voličů. Někteří představitelé extrémní pravice následovali migranty až do španělské exklávy – a využili tamní situaci ve svůj prospěch.
Pro evropskou pravici je situace ve španělské exklávě Ceuta darem z nebe: levicově liberální Španělsko je trestáno uprchlickou krizí, kterou si údajně samo zavinilo. Minulý týden nelegálně překročily hranici z Maroka desítky tisíc lidí, mezi nimiž bylo mnoho mladých mužů.
Španělsko sice rychle vyslalo armádu a speciální policejní jednotky a situaci okamžitě vyřešilo, ale u extrémních pravičáků tyto záběry přesto jen potvrzují jejich narativ: Evropu zaplavují migranti. Jak pravicové kruhy tuto krizi využívají ve svůj prospěch – a co při tom záměrně opomíjejí?
Kdo z evropské pravicové scény přijel na Ceutu?
Pro španělskou pravici je cesta do exklávy poměrně krátká. Na Ceutu se tak vydali například zástupci španělské neonacistické skupiny Nucleo Nacional a španělští politici z krajní pravice – Santiago Abascal, předseda pravicové strany Vox, a Alvise Pérez, zvolený poslanec Evropského parlamentu – aby z místa podali zprávy a sdíleli záběry na sociálních sítích.
Ceuta: Maroko je spoluzodpovědné za šíření dezinformací
Ale na Ceutu dorazili dokonce i zástupci švýcarské organizace Junge Tat, stejně jako rakouský pravicový extremista Martin Sellner z hnutí Identitäre.
Přítomno bylo rovněž německé pravicové médium „Nius“. Předsedkyně AfD Alice Weidelová sdílela jeho záběry se slovy: „Na místě panuje chaos.“
Ostatní pravicoví politici se sice na místo nevydali, ale přesto tuto situaci využívají ve svůj prospěch a k prosazování svých zájmů. Například hlavní kandidátka berlínské AfD Kristin Brinkerová minulý týden rychle uchopila mikrofon, aby upozornila na situaci v Ceutě. Tvrdila, že přichází ještě více migrantů a že jejich cílovou zemí je „samozřejmě“ Německo. V Berlíně se volby konají 20. září.
Na české politické scéně svými emotivně zabarvenými výpady vyniká především europoslanec Tomáš Zdechovský(KDU-ČSL). Screenshoty z jeho sociálních síti přikládáme níže (pozn. PQ).
Rétorika pravice
Vzhledem k desítkám tisíc migrantů, kteří minulý týden dorazili do Ceuty, hovoří pravicoví politici o „invazi“ či dokonce o „válce proti Evropě“. Podle časopisu Junge Tat údajně události v této exklávě ukazují, jak dochází k etnickému nahrazování evropského obyvatelstva. Jedná se přitom o konspirační teorii, která je v kruzích krajní pravice velmi oblíbená.
Portál „Nius“ píše o „islamistické invazi“, aniž by samozřejmě předložil jediný důkaz. Aktivisté hnutí Identitäre na videozáznamech skandují „remigrace“. Španělský politik Alvise Pérez tvrdí, že muslimové chtějí Ceutu proměnit v marocké město.
Podle krajní pravice jsou za vše zodpovědné levicové vlády v Evropě, především španělský premiér Pedro Sánchez kvůli své levicové politice. Naopak kladně je vyzdvihována španělská vojenská přítomnost, která brání „pevnost Evropu“.
Co pravice zamlčuje
V narativech pravice jsou systematicky vytěsňovány lidské osudy, místo toho se hovoří o „přílivu“ lidí. Rakouská expertka na migraci Judith Kohlenbergerová to v rozhovoru pro švýcarskou rozhlasovou stanici SRF označila za „dehumanizující“?Stejnou metodu odlidštění používali nacisté vůči Židům a stejnou metodu nyní používá izraelská pravice vůči Palestincům; pozn. PQ.. Důvody, proč lidé plavali přes moře celé hodiny, prý nehrají vůbec žádnou roli. Přitom mladí lidé v Maroku často nemají žádnou perspektivu.
Rovněž není zmiňováno, že Sánchez prosazuje poměrně přísnou hraniční politiku a že se lidé z Ceuty do Evropské unie nemohou dostat jen tak. Většina z nich se vrátila zpět do Maroka. Několik jich stále ještě vyčkává v exklávě.
Jak pravice zneužívá Ceutu ve svůj prospěch?
„V politických kampaních mají pravicové skupiny před všemi ostatními velký náskok,“ vysvětluje Kohlenbergerová v rozhovoru pro SRF. Přítomnost přímo na místě je pro ně rozhodující, aby mohli své poselství podávat emotivně.
Obrázky četných uprchlíků podle odbornice na migraci podněcují zúženou perspektivu ohrožení a vyvolávají emoce jako strach a vztek. Ke konstruktivnímu posouzení však nedochází. Kvůli této taktice se populistickým pravicovým skupinám v posledních letech podařilo téma migrace natolik polarizovat, že již téměř neexistuje objektivní střední pozice.
