Berlínská Levice: Vláda na dosah, útoky ze strany médií

Vítězství Die Linke v Berlíně

Berlínská Levice: Vláda na dosah, útoky ze strany médií
Berlín může po historickém vítězství Levice (Die Linke) zažít historickou změnu na radnici. Její kandidátka Elif Eralp má šanci stát se první političkou Die Linke v čele Berlína – a zároveň první starostkou města s migračním původem. O tom, zda skutečně usedne do nejvyššího křesla na Červené radnici (Rotes Rathaus), ale rozhodnou až povolební koaliční jednání.

Volební vítězství Levice je na světě – berlínská média však vykreslují obraz antisemitské strany. Jde o účelová obvinění, která mají SPD a Zelené dohnat do náruče CDU.

To, že strana Die Linke (Levice) v Berlíně vyhrála volby, má mnoho důvodů: neutuchající silnou podporu ze strany mladých voličů a voliček. To, že se jí podařilo prezentovat jako strana, která zastupuje zájmy nájemníků a nájemnic. A v neposlední řadě k úspěchu pravděpodobně přispěla i opravdu intenzivní kontaktní kampaň. „Zaklepali jsme na přibližně 250 000 bytů,“ uvedl krajský předseda Maximilian Schirmer na volební oslavě v neděli večer. Tam, kde strana Die Linke chodila od dveří ke dveřím, dosáhla dobrých výsledků.

Jak dopadly volby v Berlíně a kdo koho volil?

Berlínské volby přinesly výrazné vítězství Die Linke (25,7 %) před CDU (18,8 %), AfD (16,3 %), Zelenými (14,3 %) a SPD (12,1 %); BSW se 4,7 % zůstalo pod pětiprocentní hranicí a FDP dopadla ještě hůře – získala pouhá 2,5 %. Výsledky zároveň ukazují velmi výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami voličů. Die Linke byla nejsilnější především mezi mladými – u voličů do 30 let ji volila téměř polovina, u skupiny 30–44 let dosáhla 33 %; mezi mladými ženami dokonce 55 %, zatímco mezi mladými muži 40 %. CDU naopak se zvyšujícím se věkem posilovala a nejsilnější byla u voličů nad 60 let. Ještě výraznější je vzdělanostní profil: AfD získala 33 % mezi lidmi se základním školním vzděláním, 29 % se středním vzděláním, ale jen 13 % mezi maturanty a 7 % mezi vysokoškoláky. U Die Linke je trend téměř opačný – 11 %, 18 %, 32 % a 28 %. Zelení vykazují podobný vztah ke vzdělání jako Die Linke: jejich podpora rostla ze 4 % u lidí s hlavním školním vzděláním přes 6 % a 14 % až na 20 % mezi vysokoškoláky. CDU má naopak poměrně vyrovnanější profil: 27 %, 21 %, 17 % a 20 % podle stejného pořadí vzdělání. Zajímavé je také to, že bydlení a nájmy byly podle ZDF nejdůležitějším volebním tématem a právě Die Linke měla ze všech stran nejvyšší důvěru v řešení této otázky.
(Zdroj: ZDF)

Na co se strana Die Linke nemohla spolehnout, byla podpora ze strany velkých médií. V redakcích německého hlavního města se shodli na tom, že Die Linke je v podstatě antisemitská strana. Pozornost se přitom soustředila na okresní organizace v Neuköllnu a Mitte. Během volební kampaně vycházely v závratném tempu články, v nichž byly částečně antisionistické postoje v místních organizacích a jednotlivé výroky politiků a hostů strany nafouknuty do skandálních rozměrů.

Antisemitismus jako politická zbraň

Podle sociologa Petera Ullricha, profesora na HWR Berlin a vědecký pracovník Centra pro výzkum antisemitismu při TU Berlin, se z obvinění z antisemitismu v posledních dnech stala strategická zbraň proti Die Linke. „Debata má konkrétní funkci: oslabit Die Linke,“ říká Ullrich v tomto rozhovoru pro TAZ. Podle něj opakované mediální zdůrazňování jednotlivých kontroverzních výroků vytváří obraz celé strany jako „strany antisemitů“, přestože pro tvrzení, že by se po volebním úspěchu Die Linke stala Berlín pro Židy nebezpečnějším místem, neexistují žádné empirické důkazy.

Zvláštní rozruch vyvolal rapper Dahabflex. Ten sice není členem Levice, ale koncem srpna vystoupil v místní organizaci v Neuköllnu a zazpíval píseň s textem „Death to the IDF“, tedy „Smrt izraelské armádě“. Z této věty se rychle vykonstruovala antisemitská výzva k vraždě. Sám rapper v rozhovoru pro deník „Junge Welt“ vysvětlil, že „samozřejmě“ měl na mysli instituci. „Instituci, která nese spoluzodpovědnost za (palestinskou) genocidu,“ uvedl Dahabflex. Pokud tuto instituci kritizuje, neznamená to podle něj, že by chtěl, aby byli zabíjeni izraelští vojáci.

Hnojomety však už dávno jely na plný plyn. Ve spojení s šířením strachu z realizace referenda „Znárodnit Deutsche Wohnen & Co“, kterou Die Linke požaduje, se tak vykreslil obraz strany, která má být pro Berlín antisemitsko-bolševistickou hrozbou.

Na mediálním povyku se ani po volbách nic nezmění, jak dokazuje téměř šílený příklad viny z důvodu pouhého kontaktu. Na veřejně přístupné volební oslavě často kritizovaného okresního sdružení strany Die Linke v Neuköllnu se na krátkou dobu objevil Issa Remmo, který je považován za „šéfa klanu“. Sice byl identifikován a vyhozen, Levice okamžitě zareagovala, že ho ani nepozvala a nemá s ním nemá žádné spojení. Reakce na sebe přesto nenechaly dlouho čekat – jako obvykle v podobě prohlášení rozhořčených politických oponentů a stejně rozhořčených novinových komentátorů, kteří dokonce neváhali – zcela v rozporu s realitou – naznačovat blízkost strany Die Linke k organizovanému zločinu.

Jak se SPD podílí na berlínském problému s nájmy?

V roce 2004 berlínská vláda vedená SPD (tedy strana, která si nese slovo sociální přímo v názvu) prodala městskou bytovou společnost GSW a s ní zhruba 65 700 bytů soukromým investorům. Ty později skončily pod Deutsche Wohnen, jedním z největších soukromých pronajímatelů v Berlíně. V době, kdy začal prudce růst počet obyvatel a poptávka po bydlení, tak město přišlo o desítky tisíc bytů, jejichž prostřednictvím mohlo nájemní trh ovlivňovat. Dnes se Berlín snaží část privatizovaného bytového fondu získat zpět – za ceny mnohonásobně vyšší, než za jaké jej kdysi prodal. (Zdroj: TAZ)

Berlínská Levice v čele se svou lýdryní Elif Eralp sice volby vyhrála, ale zatím není jisté, zda bude vládnout. Matematicky by byla možná i koalice CDU, SPD a Zelených. Pro nadcházející koaliční jednání se SPD a Zelenými nevěstí trvalý protivítr ze strany berlínského tisku nic dobrého. Proti účelovým obviněním z antisemitismu, která jsou používána jako politická zbraň, totiž nepomůže žádné ospravedlnění. Každá obhajoba totiž jen posílí dojem, že je co ospravedlňovat. Strana musí odhalit mechanismy pomluv a soustředit se na to, co jí v předvolební kampani vyneslo úspěch: slib, že Berlín bude cenově dostupný. Je na Zelených a SPD, aby se rozhodly, zda se chtějí na tomto projektu podílet, nebo zda se nechají vydírat kampaní, která má nakonec jediný cíl: zabránit sociální politice.