Dron s výbušninami na letišti v německém Lipsku byl možná namířen proti přepravě munice. Tento pokus o atentát vyvolává novou debatu o ochraně proti dronům.
Dron s výbušninami na ranveji letiště v Lipsku nevzbudil pozornost jen bezpečnostních orgánů. Hrozba, před kterou odborníci varují již řadu let, se stává stále konkrétnější. Článek německého deníku Süddeutsche Zeitung (SZ) přináší nejdůležitější otázky a odpovědi.
Co je o potenciálním ruském útoku v Lipsku známo?
V úterý pozdě večer došlo na letišti v Lipsku k pokusu o útok na nejméně jedno ukrajinské nákladní letadlo typu Antonov. Vedle dvou letadel typu Antonov byl objeven vznášející se dron, který byl vybaven výbušninou. Podle vyšetřovací zprávy dron zahlédl zaměstnanec letiště; došlo ke kontaktu mezi zaměstnancem a létajícím objektem, načež dron spadl na zem. Podle prvních zjištění letící bomba nevybuchla pouze proto, že se odtrhla rozbuška.
Podle šetření deníku SZ a veřejnoprávních televizních stanic NDR a WDR se v jednom ze dvou letadel typu Antonov ještě den předtím nacházela vojenská munice. Ta byla zřejmě krátce předtím přepravena z Francie do Lipska a byla určena k dalšímu transportu. V důvěrné policejní zprávě se k tomu uvádí: „V nákladním letadle, vedle kterého byla zjištěn dron, se nacházela munice. Kontrola trasy ukázala, že letadlo přiletělo do Lipska/Halle z Francie.“ Mezitím však ministerstvo vnitra sdělilo předsedům výboru pro vnitřní záležitosti Spolkového sněmu, že letadlo bylo prázdné. Z ministerstva zaznívá, že mezitím došlo k novému vývoji ve vyšetřování: podle něj ukrajinské letadlo krátce předtím přepravovalo munici z Francie přes Lipsko směrem na východ. Letadlo se však mělo do Lipska vrátit bez munice.
Ukrajina využívá letiště v LipskuSvou rozlohou 1 400 hektarů je lipské letiště jedním z největších evropských nákladních hubů a představuje tak klíčovou logistickou infrastrukturu kontinentu; pozn. PQ. od začátku ruské invazní války v roce 2022. Kvůli tomuto incidentu byl v noci na středu na lipském letišti pozastaven letecký provoz. Nákladní letadlo společnosti DHL muselo kvůli incidentu znovu vzlétnout a bylo přesměrováno. Při tom se ve vzduchu srazilo s dosud neidentifikovaným předmětem a bylo poškozeno. Zatím není jasné, zda se jednalo o další dron. Zjevně se ale nejednalo o srážku s ptákem.
Čím je útok na lipské letiště výjimečný?
V uplynulých měsících docházelo k incidentům s drony stále častěji. Podle údajů Německé bezpečnosti letového provozu (DFS) došlo jen v první polovině tohoto roku ke 145 případům narušení provozu způsobeným bezpilotními létajícími objekty. Na několika letištích byl letecký provoz kvůli spatření dronů na několik hodin pozastaven. Incident v Lipsku má však zcela novou dimenzi. Spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) ve středu hovořil o „nové dimenzi nebezpečí“ a o „hybridním scénáři útoku“. Saský ministr vnitra Armin Schuster (CDU) prohlásil: „Skutečnost, že v Německu byl poprvé, alespoň pokud si dobře vzpomínám, dron vybaven výbušninami, podle mého názoru mluví za vše.“
Stojí za tímto pokusem o atentát Rusko?
Spolkový ministr vnitra Dobrindt ve středu večer varoval před unáhlenými závěry. Vyšetřování pod vedením vrchního státního zastupitelství v Drážďanech teprve začalo. Dobrindt však také upoutal pozornost následujícím prohlášením: „Máme tu co do činění se závodem, do něhož jsou možná zapojeny i cizí mocnosti. To bude součástí vyšetřování.“ Dobrindt rovněž uvedl, že pachatel nebo pachatelé použili „profesionální techniku“, což naznačuje zapojení státního aktéra. Ze všech států, které by byly ochotné i schopné takového činu, má bezpochyby nejsilnější motivaci Rusko. Úspěšným útokem na letadla v Lipsku by mohlo narušit dodávky zbraní a dopravní logistiku Ukrajiny. Kromě toho by to mohlo vyvolat strach a nejistotu v Německu, o což se Kreml v rámci své hybridní války pravidelně snaží. Zatím však zřejmě neexistuje žádný jednoznačný důkaz, který by Rusko usvědčil.
Proč je tak obtížné se bránit proti dronům?
Odhalit drony a dostat je z nebe není z několika důvodů úplně snadné. Zaprvé je třeba tyto většinou malé létající objekty lokalizovat a poté většinou rychle reagovat, aby se zabránilo například srážce s letadlem. Drony lze zastavit pomocí rušiček, fyzických sítí nebo i sestřelením, to však musí proběhnout tak, aby nedošlo ke zranění osob ani k materiálním škodám. Pokud se v blízkosti nacházejí obytné oblasti, letištní budovy nebo letadla, jedná se o velmi choulostivý úkol. V případě Lipska přichází ještě jeden rozhodující faktor: letiště je podle ministra vnitra Dobrindta již vybaveno systémem proti dronům, útočníci na něj však již zareagovali. Dron, zřejmě vyrobený na zakázku, byl podle Dobrindta konstruován tak, aby nebyl systémem v Lipsku rozpoznán. Dobrindt hovoří o „technickém závodě“. V této oblasti je proto třeba neustále modernizovat.
O jakých politických opatřeních se nyní diskutuje?
Již delší dobu probíhá poněkud absurdně působící debata o tom, kdo je zodpovědný za obranu proti dronům. Ta nyní opět nabírá na obrátkách. Místopředsedkyně frakce SPD Sonja Eichwede považuje obranu proti dronům za dobře připravenou. Díky reformám zákona o letecké bezpečnosti a zákona o spolkové policii jsou v Německu „jasně vymezené kompetence“, uvedla Eichwede, která je také členkou parlamentního kontrolního výboru pro dohled nad zpravodajskými službami, na rozhlasové stanici Deutschlandfunk. Spolková policie je v zásadě odpovědná za letiště a železnici, zemské policie pak za oblasti mimo tyto zóny, mohou však požádat spolkovou policii o podporu. Kromě toho bylo zřízeno společné centrum pro obranu proti dronům, které bylo aktivní i při pokusu o atentát, uvedla Eichwede dále.
Zelení naopak nadále vidí potřebu jednat. V oblasti obrany proti dronům, kde by měla mít hlavní slovo spolková policie, jsou zapotřebí „naprosto jasné kompetence“, uvedl v rozhovoru pro WDR Konstantin von Notz, expert Zelených na vnitřní záležitosti. Jeho frakce nový zákon o letecké bezpečnosti zamítla, protože podle ní vytváří nejasnou síť kompetencí. Ani ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul (CDU) nepovažuje rozdělení pravomocí za dostatečně vymezené. „Už nemůžeme déle čekat: musíme si vyjasnit, kdo je zodpovědný za německou leteckou bezpečnost. Krajské policie, spolková policie a Bundeswehr musí vědět, kdy kdo smí, může a musí zasáhnout,“ zdůraznil Reul.
Jaké další druhy hybridních útoků zaznamenaly úřady?
Neexistují žádné důkazy o tom, že by za pokus o atentát v Lipsku bylo zodpovědné Rusko. Přesto není náhodou, že je Moskva opakovaně označována za hlavního podezřelého. Podle hodnocení německých bezpečnostních orgánů totiž Rusko vede proti Německu stínovou válku – a to na různých frontách. V předvečer zářijových zemských voleb ve východním Německu jsou zaznamenávány zesílené pokusy o dezinformace. Na platformě X se například objevují videa, v nichž jsou politici různých stran, s výjimkou AfD a BSW, znevažováni a obviňováni z korupce nebo z údajných sexuálních deliktů. Podobné jevy byly pozorovány již před volbami do Spolkového sněmu. Tato videa jsou připisována operaci „Matrjoška“. Falešně opatřenými logy západních médií mají navodit dojem důvěryhodnosti. Nicméně videa natočená v angličtině podle názoru ministerstva vnitra v současné době „nemají velký dosah“. Přesto nejsou považována za „nevinná, ani bezpečná“.
„Obecně lze říci, že se Rusko každý den snaží nějakým způsobem hybridními prostředky a prostřednictvím různých opatření ovlivňovat situaci tady v Německu,“ uvádí mluvčí ministerstva zahraničních věcí. „Tento neustálý útok ze strany Ruska, který je podporován a řízen státem, skutečně existuje.“ Z povahy hybridních útoků vyplývá, že se stírají hranice mezi informační válkou a nasazením jiných prostředků, včetně sabotáže. V květnu poskytl únik informací na sociální síti X, který německé zpravodajské služby považují za autentický, vhled do způsobu fungování ruské „Social Design Agency“, ústřední agentury ruské stínové války.
Dokumenty se týkaly především ovlivňování před volbami v Arménii, ale také dalších akcí, jako například „Operace prasečí hlava“ ve Francii. V rámci této akce byly před pařížskými mešitami umístěny prasečí hlavy, zřejmě v naději, že to vyvolá občanské nepokoje. Také „uměleckou akci“ u Braniborské brány v roce 2025 lze takto vysledovat až k Rusku. Plastové kostry zalité do betonu byly opatřeny nápisem: „Stále čekám na svou penzi. Díky, MerziNěmecký spolkový kancléř Friedrich Merz; pozn. PQ.“.
Jednotlivé akce působí někdy podivně a i jejich konkrétní účinek je sporný. Německé bezpečnostní orgány znepokojuje neochabující úsilí, které Rusko vynakládá. Sleduje obrovskou síť státních i komerčních aktérů, kteří se věnují hybridní válce. Hlavním cílem je Německo, které má být v krátkodobém horizontu odrazeno od podpory Ukrajiny a v dlouhodobém horizontu oslabeno. Podle odhadů má být kdekoli to je možné posilována polarizace a rozdělení společnosti. Zapojeny mají být dokonce i univerzity a další výzkumné instituce, které se těmito otázkami zabývají na vědecké úrovni.
