Oxfam: „Evropské koncerny prohlubují nerovnost“

Přerozdělování: od chudých k bohatým

Oxfam: Evropské koncerny prohlubují nerovnost
Peníze nemizí. Jen mění směr. Když stále větší část firemních zisků končí u úzké skupiny akcionářů a manažerů, neroste jen majetková propast. Mění se i rovnováha moci, politiky a budoucnosti celé společnosti.

100 evropských společností s nejvyšším obratem prohlubuje krizi nerovnosti – sociální, politickou, ekonomickou i ekologickou. Vyplývá to z aktuální studie organizace Oxfam s názvem „People, Power, Profits, Planet: How the biggest European companies fuel the global inequality crisis“.

Na základě různých ukazatelů a údajů z let 2022 až 2024 se zpráva poprvé zabývá tím, jak evropské koncerny svou obchodní politikou prohlubují různé aspekty nerovnosti. Součástí analýzy je i 27 německých podniků. Organizace Oxfam požaduje omezení platů vedoucích pracovníků a zavedení trvalé daně z nadměrných zisků.

Oxfam: globální oteplování způsobuje zejména 50 superbohatých

Oxfam: globální oteplování způsobuje zejména 50 superbohatých

Ekologické dopady nerovnosti

Podle zprávy obdrželi akcionáři 100 zkoumaných evropských koncernů v letech 2022 až 2024 v průměru více než dvě třetiny zisků. Šest společností, mezi nimiž byl i německý farmaceutický a chemický koncern Bayer a švýcarský těžební a surovinový koncern Glencore, dokonce v roce 2024 vyplatilo dividendy, přestože vykázaly ztráty.

Vysoké emise CO2

V roce 2024 vyplatila téměř polovina koncernů akcionářům 32× více, než kolik investovala do ekologické transformace, tedy například do přechodu na nízkoemisní výrobní procesy. 100 zkoumaných koncernů způsobilo dohromady přibližně 26 % celosvětových emisí CO2. Zatímco některé podniky v letech 2022 až 2024 celkově snížily své přímé emise, společnosti jako Lufthansa a Thyssenkrupp své přímé emise naopak zvýšily.

Oxfam - oblasti korporátní nerovnosti
Aktuální studie organizace Oxfam: Oblasti korporátní nerovnosti. (Zdroj: Oxfam, lokalizace: POLITIQ)

V roce 2024 vydělávali generální ředitelé ve 100 analyzovaných společnostech v průměru 78násobek průměrného příjmu. Průměrný rozdíl v odměňování mužů a žen v německých společnostech činil přibližně 16 %, což je více než celkový průměr 11 % u všech zkoumaných evropských společností. Největší rozdíl (tzv. gender pay gap) v odměňování mužů a žen zaznamenala Deutsche Bank, a to přibližně 39 %.

Masivní lobbing

Pouze 18 ze 100 koncernů zveřejnilo informace o svých výdajích na lobbing nebo příspěvky politickým stranám, které v průměru činily 1,4 milionu eur. Z firem, které tyto údaje uvedly ve svých výročních zprávách, byl v roce 2024 s částkou 15,1 milionu eur společností s nejvyššími výdaji na lobbing německý farmaceutický a chemický koncern Bayer.

„Ať už jde o miliardové dividendy pro akcionáře, neúměrné odměny generálních ředitelů nebo zanedbávané investice do ekologické transformace: evropské a německé koncerny přispívají k sociální a ekologické krizi,“ říká Leonie Petersenová, odborná poradkyně pro sociálně-ekologickou transformaci organizace Oxfam Deutschland. „Nejde o náhodný výsledek ekonomického vývoje, ale o projev systému, který vede k enormnímu vlivu velkých koncernů a koncentraci miliardových majetků. Rekordní zisky německých podniků totiž přinášejí prospěch především nejbohatším obyvatelům země, kteří jako akcionáři spolurozhodují o firemním směřování a těží z neustále rostoucích výplat dividend.“

Odbourávání ekologických i sociálních standardů

Nová zpráva organizace Oxfam vychází v době, kdy EU i německá vláda dále oslabují sociální a ekologické standardy. Pod záminkou konkurenceschopnosti dochází v Evropě i v Německu k oslabování již zavedených předpisů, například v oblasti reportování zpráv o udržitelnosti a legislativy týkající se dodavatelských řetězců.

Kdo opravdu stojí za současnými krizemi?

Kdo opravdu stojí za současnými krizemi?

Limity současné ekologické transformace a jejich řešení

Ke snížení nerovnosti způsobené velkými koncerny je zapotřebí celá řada opatření. Organizace Oxfam mimo jiné požaduje, aby byl poměr mezi odměnou generálních ředitelů a mediánem mezd ve firmách omezen na maximálně 20:1, aby bylo zrušeno snížení daně z příjmů právnických osob, aby byla zavedena trvalá daň z nadměrných zisků ve výši nejméně 50 % a aby byl vliv lobbistů přísněji regulován. K urychlení transformace ekonomiky na klimatickou neutralitu by bylo třeba posílit mechanismy, jako je evropský systém obchodování s emisemi, a doplnit je sociálně spravedlivými a udržitelnými přístupy v oblasti průmyslové politiky. Směrnice EU o transparentnosti odměňování musí být rychle a v plném rozsahu implementována do práv členských zemí Evropské unie.