Pro vyhlášení stavu nouze existují pádné důvody. Ne kvůli migraci, ale kvůli klimatické katastrofě. Politici musí konečně začít jednat.
Opět ty samé titulky: Přívalové deště. Dramatický povodňový stav. Výjimečná situace, jakou jsme ještě nezažili. Kolik přírodních katastrof ještě musí nastat, než politici konečně přijmou odpovídající opatření proti změně klimatu?
Ne, Evropu neohrožuje migrace, ale změna klimatu! Ne, není to migrace, co je třeba klasifikovat jako mimořádnou událost, ale klimatická krize! Proto bychom se konečně mohli zbavit ekonomických dogmat a přijmout konečně naléhavě potřebná opatření proti extrémnímu počasí.
Záplavy v Evropě: extrémní klimatické jevy jsou stále častější
Abychom předešli kritickým hlasům: podobné extrémy jsou skutečně vracejícím se fenoménem. Změna klimatu však vede k nárůstu těchto projevů klimatu. Na rozdíl od současné rasistické debaty o azylové politice, která podněcuje diskriminaci a zobecňuje jednotlivé případy, se však změna klimatu netýká jednotlivé povětrnostní události. Povodně se budou v budoucnu vyskytovat stále častěji (a budou navíc stále extrémnější; pozn. PQ). To je jasný důkaz, že se nejedná o počasí, ale o změnu klimatu (viz také „Bylo počasí vždy takové? Porovnání faktů“ nebo „Rozdíl mezi klimatem a počasím„; pozn. PQ).
Důsledky změny klimatu: města musí začít jednat
Již dnes pociťujeme plnou sílu ekologické krize a musíme se tudíž připravit na důsledky globálních klimatických změn. Existují nákladově efektivní řešení, která lze realizovat v krátké době. Aby se zabránilo záplavám při přívalových deštích, musí být voda schopna se dostatečně vsakovat do půdy, odpařovat se nebo odtékat. Mimo města mohou riziko povodní snížit hráze, retenční nádrže nebo renaturalizace řek. Mnoho hrází má již svá nejlepší léta za sebou. Při dlouhodobých deštích se nezadržitelně plní a hrozí jejich protržení. Měly by se proto urychleně sanovat nebo znovu vybudovat.
Na hektarech půdy, které by mohly zadržet povodně, se stále ještě staví. V oblastech ohrožených vysokou vodou, jako je Dunaj, stále neexistuje zákaz výstavby. Místo toho se tam půda nadále neprodyšně zpevňuje.
Města by také měla být šetrnější ke klimatu. Díky většímu množství zelené infrastruktury by mohla zachytávat dešťovou vodu a v létě dokonce výrazně snížit teploty. Jinými slovy, města a obce by mohly lépe chránit obyvatele před povodněmi, ale také zajistit lepší ochlazování proti horku prostřednictvím vegetace a vody.
Důsledky změny klimatu jsou mnohem nákladnější než ochranná opatření. Německá vláda odhaduje škody způsobené povodněmi v údolí řeky Ahr a Erft v červenci 2021 na více než 40 miliard eur. Celkově Spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu očekává, že změna klimatu bude do roku 2050 stát 280 až 900 miliard eur. Tato čísla hovoří sama za sebe.
Rozštěpená politika: migrační nebo klimatická krize?
Na pokraji propasti se nenacházíme kvůli „migrační krizi“. Stojíme však před kolapsem kvůli klimatické krizi. Místo kriminalizace migrantů nebo klimatických aktivistů by politici měli řešit důležité problémy. Naši prosperitu neohrožuje migrace, ale změna klimatu. Hysterii v uprchlické debatě by bylo lepší využít pro užitečnější účely.
Od atentátu v Solingenu se politici předhánějí v požadavcích na omezení či dokonce zrušení lidských práv uprchlíků. Přísnější azylová politika však nepřinese místa ve školkách, bydlení, pracovní místa, učitele ani větší ochranu klimatu.
Problém je, že lidé tomu věří a tento narativ přijímají. Občané přebírají to, co jim předhazují politici a média. Poslední průzkumy ukazují, že migrace a azyl hrají pro respondenty v Německu opět ústřední roli. Nebylo tomu tak však vždy. Někteří si jistě vzpomenou, že před několika lety představovalo hlavní problém pro Němce klima. Nyní však dělá německá vláda velkou chybu. Nabízí (částečným přejímáním opoziční rétoriky; pozn. PQ) falešná řešení a činí rasistické narativy akceptovatelnějšími.
Planetární stav nouze: může politika ještě zvrátit vývoj?
Kolik hlasů musí ještě ekologicky orientované strany ztratit, aby to pochopili? Jejich rétorika jen posiluje pravici. A oslabuje mlčící většinu. Protože někdy zapomínáme, že ti, kdo volí krajní pravici nebo popírají klimatické změny, jsou v celostátním měřítku stále ještě menšinou.
V neděli se v Braniborsku volí nový zemský parlament. Snad ještě není pozdě dát se dohromady a hledat seriózní řešení? Koneckonců, tíživá situace v migrační otázce je mýtus. Ale tíživá situace naší planety mýtem není. Místo limitů migrace nutně potřebujeme limity skleníkových plynů.
