Dopady neustálého vypouštění skleníkových plynů do atmosféry se promítají do všech oblastí našich životů. Netýkají se jen práce nebo volného času, ale postihují i sport. Včetně toho profesionálního.
Minulý týden padaly v celé Evropě teplotní rekordy. Řada zemí, od Francie a Španělska po Maďarsko a Slovensko, zaznamenala nejteplejší dny ve své historii. Velká Británie překonala své národní červnové teplotní rekordy. Mnoho akcí v rámci londýnského Klimatického týdne – včetně těch, které se konkrétně zabývaly extrémními vedry – bylo zrušeno, protože řada míst konání není vybavena klimatizací a teploty dosahovaly i v interiérech nebezpečných hodnot.
Tento týden je na řadě Severní Amerika. Tepelná kopule již zasáhla východní polovinu kontinentu – právě včas na sváteční víkendy 1. a 4. července v Kanadě a USA, přičemž přímo v její dráze leží mnoho hostitelských měst mistrovství světa ve fotbale. Hodnoty indexu tepla přesahující 46 °C se předpovídají i pro oblasti ležící na severu, jako je například stát New York.
Začneme ale napřed dobrými zprávami.
Dobré zprávy
Lidé z fotbalového prostředí se vyjadřují k tématu klimatických změn – a nepožadují přitom jen recyklační odpadkové koše na stadionech.
Organizace Fossil Free Football (Bezemisní fotbal) tlačí na fotbalový svět, aby se vypořádal s klimatickými důsledky sponzorství ze strany společností využívajících fosilní paliva a s rostoucími riziky, která změna klimatu představuje pro samotný sport. Bylo pro mě velkou ctí, když mi zakladatel Frank Huisingh řekl, že tuto organizaci založil poté, co si přečetl mou knihu „Saving Us“, která zdůrazňuje, jak důležité je využít náš hlas k nastartování změn.
A Frank není jediný. Iniciativa „Football For Future“ (Fotbal pro budoucnost) propojuje sport s bojem proti změně klimatu a ve spolupráci s hráči a veřejně známými osobnostmi zvyšuje povědomí a využívá jejich vliv k prosazování změn. A iniciativa „Football for Climate Justice“ (Fotbal pro klimatickou spravedlnost) vybavuje kluby po celé Evropě tak, aby mohly proměnit opatření v boji proti změně klimatu v něco hmatatelného pro fanoušky i místní komunity. Jejich sady nástrojů jsou k dispozici v šesti jazycích a pokrývají vše od snižování emisí na stadionech až po podporu místních energetických projektů a zelených pracovních míst. Říkají: „Věříme, že fotbal dokáže víc než jen pozvednout náladu – může také zvýšit životní úroveň.“
Sport překračuje politické a kulturní hranice. Studie ukazují, že když se představitelé fotbalového světa upřímně vyjadřují k klimatickým rizikům, fanoušci jsou tomu nakloněni.
Ne tak dobré zprávy
Ve Velké Británii, Evropě a ve východní části Severní Ameriky jsme v současné době v reálném čase svědky toho, jak vypadají dopady klimatických změn, a lidské ztráty jsou již nyní zdrcující. Předběžné odhady klimatologa Christophera Callahana naznačují, že v důsledku vlny veder již v EU zemřelo přes 20 000 lidí, včetně více než 55 osob, které se minulý týden utopily ve Francii, když se snažily uniknout horku v řekách a jezerech. Jedním z nich byl i profesionální fotbalista, což nám připomíná, že extrémní vedro není jen kulisou mistrovství světa ve fotbale. Už nyní si vybírá své oběti.
Na letošním mistrovství světa zavedla FIFA přestávky na doplnění tekutin: hráči, trenéři i vědci však tvrdí, že tato opatření nejsou dostatečná. A v kroku, který vyvolal ostrou kritiku, FIFA zakázala fanouškům vnášet do stadionů opakovaně použitelné láhve na vodu, a to i přesto, že organizátoři slíbili (ale ne vždy dodrželi) zřízení mlžných stanic a hydratačních stanovišť. Jak ve svém virálním videu uvádí lékařka Lisa Patelová, na stadionu, kde se nacházela s rodinou, rychle došla voda pro fanoušky – a to ještě předtím, než udeřila současná vlna veder.
Klimatologové z organizace World Weather Attribution zjistili, že denní teploty v roce 2026 jsou již o 2 °C vyšší než během smrtící evropské vlny veder v roce 2003, přičemž noční teploty jsou o 1,3 °C vyšší. Klimatologové Ed Hawkins – autor pruhového grafu znázorňujícího oteplování – a Hayley Fowlerová. prokázali, že teploty, jaké panovaly tento týden, by byly během předchozí rekordní vlny veder ve Velké Británii v roce 1976 prakticky nemožné.
Víme, že vlna veder v roce 2003 si v celé Evropě vyžádala více než 70 000 obětí. Letošní vlna je již nyní ještě teplejší a není pochyb o tom, že spalování fosilních paliv situaci nadále ještě zhoršuje.
Co můžeme dělat
Za prvé, berte toto riziko vážně. Extrémní vedro každoročně zabíjí po celém světě téměř půl milionu lidí. I když jste celý život žili na stejném místě, vedro, které právě zažíváte, nemusí být takové, na jaké je vaše tělo – nebo vaše město – přizpůsobeno.
Pokud je to možné, vyhýbejte se v době největšího vedra pobytu venku. Pijte vodu ještě předtím, než pocítíte žízeň, dělejte si přestávky ve stínu nebo uvnitř a mějte na paměti varovné příznaky úpalu: závratě, nevolnost, zmatenost, silné bolesti hlavy. Pokud tyto příznaky pocítíte vy nebo někdo ve vašem okolí, okamžitě se zastavte a ochlaďte se.
Největšímu riziku jsou vystaveny malé děti, starší lidé, těhotné ženy a osoby s chronickými zdravotními problémy. Zkontrolujte všechny své známé, kteří by mohli patřit do rizikové skupiny, a ujistěte se, že se mají kde ochladit.
A pak: mluvte o tom.
Nová studie právě zjistila, že když se lidé dozvědí, že extrémní klimatické jevy se zhoršují právě v důsledku změny klimatu, je výrazně větší pravděpodobnost, že podpoří opatření na ochranu klimatu.
Takže když se někdo zeptá, proč bylo letošní léto tak kruté, nemusíte být klimatolog, abyste na to odpověděli. Můžete mu říct: takhle se spalování fosilních paliv projevuje na našem počasí. Způsobuje extrémnější vedra. A bude to tak pokračovat, dokud nezačneme rozhodně jednat.
Takový rozhovor patří k nejdůležitějším věcem, které můžete udělat.
MLUVTE O TOM!
Katharine Hayhoeová je vědkyně zabývající se atmosférou na Texaské technické univerzitě a vedoucí vědecká pracovnice nevládní organizace The Nature Conservancy. Vystudovala fyziku a astronomii na Torontské univerzitě a magisterské a doktorské studium věd o atmosféře na University of Illinois at Urbana-Champaign. Napsala více než 125 vědeckých prací a obdržela čtyři čestné doktoráty. Jako velvyslankyně Světové evangelikální aliance (World Evangelical Alliance) se Hayhoeová angažuje za křesťansky motivovanou ochranu klimatu. Je spoluautorkou několika zpráv pro Americký výzkumný program globálních změn (US Global Change Research Program) a pro Národní akademii věd. Byla též expertní recenzentkou Čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
