Zatímco Evropa často mluví o krizi sociálního státu, Španělsko ukazuje, že je jiná politika možná. Éra Pedra Sáncheze symbolizuje ekonomický růst, silnější práva zaměstnanců, dostupnější energie, veřejné zdravotnictví, feministické reformy i sebevědomý odpor vůči militarizaci – a názorně ukazuje, že stabilita nevyrůstá ze škrtů, ale z odvahy investovat do společnosti.
Španělsko má jeden z nejlepších systémů veřejného zdravotnictví v celé Evropě. V posledních letech navíc zůstaly účty za elektřinu díky státním cenovým zásahům a zastropování cen plynu relativně nízké. Zlepšila se i situace na trhu práce: nezaměstnanost je nejnižší od finanční krize v roce 2008. Souběžně s tím došlo k pozitivnímu vývoji i v jiných oblastech: počet vražd žen klesl přibližně o třetinu, fašistická diktatura generála Franca je kriticky přehodnocována a přechod na ekologické zásobování elektřinou funguje tak dobře jako v téměř žádné jiné zemi EU. To vše není náhoda, ale je to částečně zásluhou chytré sociální politiky premiéra Pedra Sáncheze. Naposledy na sebe upoutal pozornost na světové politické scéně tím, že vůči americkému prezidentovi Trumpovi zaujal jasný postoj: ne válce.
Po skončení dlouholeté vojenské diktatury generála Franca bylo Španělsko poznamenáno střídáním vlád a konflikty. Přechod od diktatury k demokracii se neodehrál mávnutím kouzelného proutku, ale probíhal postupně a někdy byl vybojován jen za velkých obtíží. V neposlední řadě to byl Pedro Sánchez, od roku 2018 španělský premiér za sociálnědemokratickou stranu PSOE, kdo přinesl stabilitu a hospodářský rozmach do této dříve sužované země. Článek nabízí stručný přehled o jeho osobě a politice.
Sánchez vystudoval ekonomii a je již dlouho politicky aktivní
Pedro Sánchez Pérez-Castejón se narodil 29. února 1972 jako syn vysokého úředníka a advokátky. Své akademické vzdělání zahájil v roce 1990 pětiletým studiem ekonomie v Madridu. V roce 1998 absolvoval magisterský program v oboru politické ekonomie na Svobodné univerzitě v Bruselu a v roce 2012 získal doktorát na univerzitě v Madridu, kde nakonec také působil jako profesor. Od roku 2011 také pracoval jako ekonomický poradce.
Kromě své akademické kariéry se již více než 20 let angažuje v politice. Během studií vstoupil v roce 1993 do sociálnědemokratické strany PSOE (Partido Socialista Obrero Español). V roce 2009 se poprvé stal členem španělského poslanecké sněmovny. V roce 2014 kandidoval na funkci generálního tajemníka PSOE. Po kritice z vlastních řad v roce 2016 odstoupil, ale v roce 2017 byl stranickou základnou opětovně zvolen. V roce 2018 byl v hlasování o nedůvěře zvolen předsedou vlády Španělska. Tehdejší předseda vlády Mariano Rajoy byl většinou hlasů odvolán. To však fungovalo pouze s přímým nástupcem – tím byl Pedro Sánchez. Hlas proti konzervativci Rajoyovi byl tedy zároveň hlasem pro Sáncheze.
Sánchez vládne společně s levicovou stranou „Movimiento Sumar“ a malými nezávislými stranami. V roce 1999 působil jako šéf štábu zvláštního vyslance OSN pro Bosnu během války v Kosovu, tedy jako jeho nejdůležitější poradce. Kromě toho je předsedou Socialistické internacionály, celosvětového sdružení všech socialistických a sociálnědemokratických stran a organizací.
Hospodářský růst ve Španělsku převyšuje průměr EU: cenové zásahy, zastropování cen plynu a omezení růstu nájemného
Španělsko je považováno za jednu ze zemí, které nejlépe zvládly pandemii, inflaci a energetickou krizi. S hospodářským růstem ve výši 3,2 % v roce 2024 překonalo Španělsko už beztak optimistické prognózy. Tím se země v rámci Evropy řadí do horní třetiny. A to i přesto, že na světovou ekonomiku měly negativní dopad globální krize. Pro srovnání: v Rakousku se hospodářský růst v roce 2024 snížil o 1,2 % a v Německu o 0,2 % (Česká republika +1,1 %; pozn. PQ).
Za tento hospodářský růst vděčí Španělsko především cenovým zásahům Sánchezovy vlády v období inflace. Rozhodující roli sehrálo zejména zastropování cen plynu a omezení růstu nájmů. Díky tomu se podařilo udržet ceny na nízké úrovni. Sánchez navíc zrušil DPH na základní potraviny, čímž utlumil inflaci.
Zvýšení minimálních mezd a nejnižší míra nezaměstnanosti od finanční krize v roce 2008
Pedro Sánchez napravil některé chyby předchozí konzervativní vlády, která umožňovala španělským firmám ignorovat kolektivní smlouvy. Krátce po svém uvedení do úřadu zvýšil minimální mzdu o 22 %. Dříve patřila minimální mzda ve Španělsku k nejnižším v Evropě, nyní se však řadí do horní třetiny.
Míra nezaměstnanosti je ve Španělsku v současné době navíc nejnižší od finanční krize v roce 2008. Bylo vytvořeno více než 1,5 milionu nových pracovních míst. Od reformy trhu práce v roce 2022 se snížil počet pracovních smluv na dobu určitou. V roce 2025 zkrátila španělská vláda týdenní pracovní dobu ze 40 na 37,5 hodin při zachování stejné mzdy a zákonem ochránila zaměstnance před telefonáty mimo pracovní dobu. To má přímý dopad na kvalitu života lidí: ti mají jistá pracovní místa, vyšší platy a více volného času. Takoví lidé jsou zdravější a šťastnější; více spotřebovávají a investují, čímž zase oživují ekonomiku.
Otevřená migrační politika přináší výsledky: uznávání zahraničních diplomů a rychlá integrační opatření namísto izolace
Na rozdíl od většiny zemí EU sází Španělsko na otevřenou migrační politiku. Země je jednou z hlavních cílových destinací pro migraci z celého světa. Pro Sáncheze není imigrace jen otázkou humanity, ale také hnacím motorem ekonomiky. Konkrétně chce Španělsko zjednodušit uznávání zahraničních diplomů a snížit byrokratickou zátěž při vydávání povolení k pobytu. Tak budou moci vysoce kvalifikovaní lidé rychleji vykonávat svá povolání.
Migrace byla v průběhu dějin jednou z nejdůležitějších hnacích sil rozvoje národů, zatímco nenávist a xenofobie byly a jsou největšími ničitelkami národů. Rozhodující je, abychom se s tím uměli správně vypořádat.
Pedro Sánchez, španělský předseda vlády
Vláda investuje do integračních opatření a nedávno přijala nařízení, jehož cílem je udělit legální pobytový status přibližně 500 000 migrantům bez dokladů. Žadatelé musí prokázat, že nemají záznam v trestním rejstříku a že se ve Španělsku zdržovali nejméně pět měsíců před 31. prosincem 2025.
Veřejný zdravotní systém pro všechny: Španělé se v Evropě dožívají nejvyššího věku
Ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie patří Španělsko k zemím s nejvyšší průměrnou délkou života. Údaje z roku 2024 ukazují, že ženy se v průměru dožívají 86,6 let a muži 81,3 let. Pro srovnání: v Rakousku se ženy dožívají v průměru 84,5 let a muži 80 let (Češky se dožívají v průměru 82,1 roku a Češi 76,2 roku; pozn. PQ).
Do roku 2050 by se průměrná délka života měla zvýšit na 87 let. Je to mimo jiné zásluhou španělského veřejného zdravotního systému, který je považován za jeden z nejlepších v Evropě. Jeho základní princip zní: veřejná zdravotní péče pro všechny. 99 % španělské populace je pojištěno a má přiděleného praktického lékaře, který je doprovází po celý život a v případě potřeby je odkáže k odpovídajícím specialistům. Po celé zemi je rozmístěno více než 13 000 zdravotních středisek financovaných z daní. K vysoké průměrné délce života však přispívá i pohodový životní styl a zdravá středomořská strava.
Zaměření na primární péči, tedy na praktické lékaře, má tu výhodu, že právě oni rozhodují o tom, kdo potřebuje specialistu. Teprve poté jsou k němu pacienti odesláni. Samozřejmě i ve Španělsku – zejména od začátku pandemie koronaviru – čelí zdravotnický systém různým výzvám. V některých regionech jde především o nedostatek personálu a dlouhé čekací doby na vyšetření u odborníků. Někteří Španělé si proto navíc sjednávají soukromé pojištění.
Španělsko investuje do obnovitelných zdrojů energie, bojuje proti změně klimatu a drží nízké ceny elektřiny
I Španělsko se stále více potýká s důsledky klimatických změn. Nejen proto země od roku 2019 investuje do obnovitelných zdrojů energie a zdvojnásobila tak kapacitu větrných a solárních elektráren. V rámci komplexního plánu se španělská vláda dohodla na přechodu od fosilních paliv k výrobě elektřiny šetrné k životnímu prostředí. To pociťují i samotní Španělé. Zatímco kvůli válce v Íránu ceny elektřiny po celém světě raketově stoupají, ve Španělsku se ceny drží na nízké úrovni. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie snížil závislost ceny elektřiny na fosilních elektrárnách o 75 %. Od roku 2025 klesl podíl elektřiny z uhlí ve Španělsku na nulu.
Pedro Sánchez by navíc rád šel nad rámec lokálních opatření a spolupracoval se sousedními zeměmi, Francií a Portugalskem, na vypracování plánu opatření na ochranu klimatu. Cílem je uzavření „státního paktu“, který by zahrnoval několik oblastí: prevenci požárů, novou vodohospodářskou infrastrukturu pro ochranu před povodněmi, přísnější stavební předpisy a předpisy pro využívání půdy v ohrožených regionech a lepší ochranu zaměstnanců během vln veder.
Feministická politika: rovnost žen a mužů zaznamenává úspěchy a počet femicidů klesl o třetinu
Během diktatury generála Franca (1939–1975) se prosazoval obraz ženy založený na poslušnosti, rodině a domácích pracích. Ženy byly tlačeny do role matky a měly méně práv; často potřebovaly souhlas manžela nebo otce k tomu, aby mohly pracovat, cestovat nebo si zřídit vlastní bankovní účet. Po skončení diktatury začala s přechodem k demokracii postupně velká změna. Ústava z roku 1978 zaručila rovnost mužů a žen. Od té doby bylo přijato mnoho zákonů na posílení ženských práv. Dnes je Španělsko považováno za jednu z nejprogresivnějších zemí Evropy, pokud jde o rovnost pohlaví.
V rámci prevence genderově podmíněného násilí byly do školních osnov zařazeny témata jako rovnoprávnost a prevence násilí. Monitorovací systém „VioGén“ shromažďuje informace o profilech pachatelů. Pomocí elektronického monitorovacího náramku lze kontrolovat, zda pachatelé dodržují zákaz styku. Ženy postižené násilím mají ve Španělsku snadný přístup k finanční pomoci, nouzovému ubytování, pracovním programům a psychologické péči. V roce 2022 došlo k reformě trestního práva v oblasti sexuálních deliktů a byl přijat důležitý zákon: „Jen ano znamená ano“. Sexuální akty jsou legální pouze s jednoznačným souhlasem.
Španělsko patří k nejbezpečnějším zemím v Evropě i pro queer osoby. Manželství osob stejného pohlaví bylo uznáno již v roce 2005. Komplexní zákony na ochranu před diskriminací se těší široké společenské podpoře. Španělsku se navíc podařilo díky cíleným opatřením snížit počet vražd žen o třetinu. V roce 2004 bylo násilí na ženách poprvé definováno jako samostatný trestný čin – s přísnými tresty pro pachatele. Balíček opatření vychází z uznání skutečnosti, že kriminalita páchaná na ženách je strukturálním problémem.
Kultura paměti: zpracování hrůz Francova fašistického režimu
Represivní vojenská diktatura pod vedením generála Franca skončila po 36 letech útlaku a násilí s jeho smrtí v roce 1975. Tehdejším heslem pro pokojný přechod k demokracii, tzv. „transición“, bylo: zapomenout. Pachatelé vojenské diktatury nebyli stíháni, o násilí diktátorského režimu se na politické úrovni nemluvilo – pouze aktéři občanské společnosti se snažili o aktivní zpracování diktatury.
Španělská občanská válka a Francova diktatura
Španělská občanská válka začala 17. července 1936 vojenským pučem proti vládě Druhé španělské republiky. Ve válce proti sobě stály nacionalistické jednotky pod vedením Francisca Franca a republikáni, k nimž patřili socialisté, komunisté, anarchisté a další demokratické skupiny z celého světa. Nacionalisty podporovali mimo jiné Adolf Hitler a Benito Mussolini. Válka skončila v roce 1939 s půl milionem obětí a vítězstvím generála Franca. Ten se u otěží držel terorem. Nechal zabít nejméně 120 000 opozičních aktivistů, statisíce lidí uprchly, miliony byly uvězněny. Francův režim, nazývaný také „franquismus“, se opíral o fašistickou stranu, nacionalistickou armádu a katolicismus.
Vláda pod vedením Pedra Sáncheze to změnila zákonem: zákon o demokratické paměti (Ley de Memoria Democrática) přijatý v roce 2022 stanoví, že stát přebírá odpovědnost za osoby, které během války zmizely a byly zabity. Do školních osnov byl zařazen předmět, který informuje o teroru za Frankova režimu. Reforma zákona umožňuje zakázat organizace a skupiny, které oslavují Franca a jeho diktaturu.
Konzervativní strany (Partido Popular, PP) až po krajně pravicové strany (Vox) již v některých částech Španělska pracují na zrušení zákona proti ztrátě paměti.
Sánchez versus Trump: Španělsko odsuzuje válku s Íránem a nenechá se zastrašit Spojenými státy
Na konci února 2026 zahájily USA společně s Izraelem útok proti Íránu. Španělsko – na rozdíl od některých jiných zemí EU – tento útok od samého počátku označilo za porušení mezinárodního práva. Ačkoli Sánchez odsuzuje íránský režim, který brutálně potlačuje vlastní obyvatelstvo, jasně rovněž se vyslovuje proti vojenskému konfliktu a požaduje diplomatické a politické řešení. Zabránil nasazení tankovacích letounů, které byly dislokovány na dvou amerických základnách na jihu Španělska a měly zásobovat stíhací letouny nad Perským zálivem.
Ne porušování mezinárodního práva! Ne představě, že svět může své problémy řešit pouze konflikty a bombardováním. Ne válce!
Pedro Sánchez, španělský předseda vlády
Nebylo to první střetnutí s americkým prezidentem Trumpem. Když Trump obvinil všechny země NATO z nedostatečných investic do zbrojení a armády, Sánchez byl jediným premiérem, který se nenechal zastrašit. Trumpovu výzvu, aby 5 % HDP investovaly do armády, Sánchez jasně odmítl s odůvodněním, že zná lepší způsoby, jak využít peníze daňových poplatníků. Sánchez zaujal jasné politické postoje nejen v této věci. Již v květnu 2024 Španělsko společně s Irskem a Norskem uznalo stát Palestina s cílem najít řešení spočívající ve dvou státech.
