Česká republika se k oteplování a ochraně osob před následky extrémních veder staví jako tradičně pasivně. Ale i v Německu, kde se toho děje násobně více, odborníci kritizují nečinnost zodpovědných politiků, kteří problém rovněž spíš vytěsňují a relativizují. Co nám radí?
Evropa se v důsledku klimatických změn otepluje více než kterýkoli jiný kontinent. Zároveň populace stále stárne. Pokud nebudou přijata žádná opatření, hrozí dramatický nárůst počtu úmrtí v důsledku veder. Mohlo by být řešením větší množství klimatizací?
Na počátku léta 2026 zasáhla Evropu vlna veder. Tento kontinent již nyní vykazuje nejvyšší nárůst teplot v důsledku globálního oteplování na světě. A to je riskantní: podle OSN zemře v Evropě v důsledku veder již nyní 175 000 lidí ročně. Zároveň je rozšíření klimatizací v některých částech Evropy překvapivě nízké. Leží právě zde jádro problému?
Že přizpůsobení nové klimatické realitě bude zřejmě nezbytné, dokládá studie z roku 2024: vědci spočítali, o kolik by se do roku 2100 zvýšil počet obětí veder v Německu, pokud by nebyla přijata žádná opatření. Z dosavadního průměru přibližně 4 800 obětí veder ročně by se tento počet do konce století mohl téměř ztrojnásobit – v extrémním scénáři by mohl být dokonce devětkrát vyšší. Přitom v propočtech vůbec není zohledněn vliv stárnutí populace.
V Německu se roční počet úmrtí v důsledku veder statisticky zjišťuje propojením oficiálních statistik úmrtnosti s údaji o teplotách. Podle odborníků jsou ohroženi především lidé starší 75 let s již existujícími zdravotními problémy, těhotné ženy a lidé žijící v obydlích s nedostatečnou tepelnou izolací. Ve městech je riziko spojené s vedrem kvůli efektu tepelných ostrovů vyšší než na venkově.
Více klimatizací, méně úmrtí v důsledku veder
Mohlo by být řešením větší množství klimatizací? V jižní Evropě jsou již běžně rozšířeny, avšak podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je jejich průměrné pokrytí v Evropě s necelými 20 % výrazně nižší než například v Severní Americe, kde dosahuje téměř 80 %. „Podle odhadů je v Německu v současné době vybaveno aktivním chladicím systémem pouze asi 5 až 10 % všech obytných budov,“ říká Dirk Müller, odborník na stavební a klimatizační techniku z Rýnsko-vestfálské technické univerzita v Cáchách (RWTH Aachen).
Existují náznaky, že klimatizace mohou skutečně zabránit mnoha úmrtím v důsledku vysokých teplot. Studie z roku 2020 prokázala souvislost mezi rostoucím rozšířením klimatizací v zemích jako Kanada, Japonsko, Španělsko a USA a poklesem rizika úmrtí v důsledku veder. Další studie z roku 2016 dochází k závěru, že počet úmrtí způsobených horkem v USA od roku 1960 klesl s rostoucím rozšířením klimatizačních zařízení přibližně o 75 %.
Účinné alternativy chlazení
Klimatizace však mají i své nevýhody. Jsou energeticky náročné, což zvyšuje energetickou spotřebu a tím i emise oxidu uhličitého, který je zodpovědný za globální oteplování – a to dokud se k výrobě elektřiny budou využívat plynové a uhelné elektrárny. A pokud během vlny veder dojde k výpadku proudu, klimatizace přestanou fungovat. Kromě toho klimatizace chladí tím, že odvádějí teplo z vnitřních prostor do venkovního vzduchu – ve městech to jen dále zesiluje efekt tepelného ostrova.
Existují však alternativy ke klimatizačním zařízením, které tyto nevýhody nemají: „V novostavbách a zrekonstruovaných budovách s plošným vytápěním – jako je podlahové vytápění – nabízejí tepelná čerpadla, zejména geotermální tepelná čerpadla, možnost velmi účinného chlazení,“ vysvětluje Sibylle Braungardtová, odbornice na udržitelné energetické systémy na Technické univerzitě v Dortmundu. Pro hustě zastavěné obytné oblasti by podle Braungardtové mohly být řešením také sítě chladného vzduchu nebo dálkové chlazení.
Německá města jsou špatně připravena
Odborníci však opakovaně zdůrazňují, že je spíše třeba zabránit pronikání tepla do budov. Jako možné přístupy se uvádějí opatření pro stínění nebo světlejší povrchy. Také více stromů a rostlin a méně zpevněných ploch ve městech mohou snížit efekt tepelného ostrova. „U novostaveb lze navíc od samého počátku optimalizovat orientaci budovy, plochu oken a tepelnou akumulační hmotu,“ říká odbornice Braungardtová.
Některá evropská města, jako je Barcelona, Vídeň, Paříž a Londýn, již podnikají velmi aktivní kroky: zřídila se tam chladicí centra, rozšířila se městská zeleň a byly nařízeny renovace budov odolné vůči změnám klimatu, včetně zelených střech, píše ekologický think tank WRI. V téměř všech německých městech však občané nacházejí stále méně ochrany před důsledky klimatické krize, kritizovala organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) ve své zprávě „Hitze-Check 2026“.
Ačkoli Evropa zaznamenává nejvyšší nárůst teplot na světě – přibližně 2,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím – studie z loňského roku uvádí, že rostoucí schopnost přizpůsobení se mohla navzdory oteplování snížit úmrtnost způsobenou vlnami veder. Autoři to vysvětlují rostoucí životní úrovní – a také tím, že chladicí systémy jsou stále dostupnější a častěji využívané.
