Integrační past

Redaktor Sven Astheimer zodpovědný za rubriku „Povolání a šance“ se ve Frankfurter Allgemenine Zeitung se zamýšlí nad jedním možným úskalím integrační politiky.

Nová data úřadů práce názorně ukazují, že imigrace vůbec neprobíhá náhodně, ale podle pravidel. Tato pravidla ale neurčují politici v Berlíně nebo v jednotlivých spolkových zemích, ale migranti sami. Není žádnou novinkou, že při tom klíčovou roli hrají sociální sítě. Přesto je však jednoznačnost, nakolik souvisí původ s přitažlivostí určitých míst, překvapující.

Vysokým přílivem uprchlíků jsou ovlivněna zejména velká města a městské aglomerace. Kde se z určité země již usadilo hodně lidí, tam to přitahuje i další. Protože přátelé a příbuzní, vlastnící obchody a restaurace, nabízí nově příchozím nezanedbatelný kousek domova. Zkušenosti z Francie, Velké Británie anebo s německými „Gastarbeitery“ ukazují, že se v takovém prostředí dá i roky, nebo dokonce desítky let pohodlně přežívat, aniž by byl člověk nucen se pořádně naučit jazyk či byl konfrontován s kulturou nové vlasti. Důsledky toho jsou již dnes patrné.

Dilema integrační politiky je zjevné. Vzhledem k výši současné imigrantské vlny by bylo třeba, aby každá obec v Německu přijala jistý počet uprchlíků. Tento způsob integrace od rýsovacího prkna se ale v praxi rychle prokáže jako nepoužitelný, pokud se uprchlíci nechtějí usadit v předem naplánovaných oblastech, ale touží po určitých, většinou městských lokalitách. Ani pomocí úředních rozhodnutí je nebude možné držet ve venkovských regionech, obzvlášť když je tam většinou i menší možnost uplatnění. Hrozí přesun do ilegality nebo k práci na černo.

V důsledku by to tedy znamenalo přivést uprchlíky tam, kde je vysoká poptávka po práci; např. do Bavorska a Bádensko-Württemberska či do Hamburku nebo Hessenska. Tím by se integrace soustředila pouze do určitých regionů, místo aby byla solidárně rozdělena mezi všechny. Volání po horní hranicí těmi, kdo ponesou největší břemeno, tedy zřejmě ještě zesílí. O to více, až v příštím roce dojde k nárůstu výdajů za nezaměstnanost a sociální služby. Politici se musí sami zebe zeptat, jak chtějí této integrační pasti čelit.

Článek vyšel 26. ledna 2016 na Svobodném fóru.