Německá vláda pod vedením Friedricha Merze je v důsledku dronového útoku s výbušninami pod tlakem. Hlavní podezření padá na Rusko. Pokud se toto podezření potvrdí, lze očekávat evropskou „odpověď“.
Zatím není veřejně známo, kdo je zodpovědný za pokus o atentát pomocí dronů s výbušninami, ke kterému došlo 4. srpna na letišti Leipzig/Halle v blízkosti ukrajinských nákladních letadel.
Německá vláda k tomu již brzy poskytne bližší informace. Spolkový kancléř Friedrich Merz (CDU) v neděli v letním rozhovoru pro stanici ARD uvedl, že vyšetřování se blíží ke konci. „Ve spolkové vládě panuje široká shoda ohledně toho, jak budeme reagovat,“ řekl. A dodal, že už to nebude trvat dlouho.
Nejdůležitější otázky a odpovědi.
Stojí za dronovým útokem Rusko?
Oficiální závěr vyšetřování zatím nebyl vydán. V reakci na zprávy médií, podle nichž německá vláda předpokládá, že za incidentem stojí Rusko, uvedl o víkendu mluvčí vlády: „Spolková vláda se nezapojuje do žádných spekulací. Rozhodující je pouze oficiální zařazení, které spolková vláda provádí podle vlastního uvážení a po zvážení všech výsledků vyšetřování.“
Listy „Welt am Sonntag“, „Politico“ a „Bild“ s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí, jejichž jména však nebyla uvedena, informovaly, že vláda připravuje rozsáhlý balíček opatření proti Moskvě.
Mluvčí frakce SPD pro zahraniční politiku ve Spolkovém sněmu, Adis Ahmetović, v rozhovoru pro magazín „Spiegel“ uvedl, že pokud by se potvrdilo, že za hybridním útokem stojí Rusko, byla by nutná evropská reakce. Zároveň by v takovém případě musela německá vláda reagovat rozvážně, „aby zabránila další eskalaci situace“.
Ministryně pro záležitosti kancléřství Nina Warkenová (CDU) večer v pořadu německé veřejnoprávní televizní stanice ZDF „Berlin direkt“ na otázku, zda si vláda je jistá, že jde o Rusko, odpověděla: „Zatím jsme neprovedli žádné přiřazení a uděláme to, až si budeme skutečně jisti, komu to můžeme přiřadit.“
Rusko již dlouho považuje Německo a Evropu za legitimní cíl takových útoků, uvedla německá politoložka Hanna Notte v televizním diskuzním pořadu. Cílem je zvýšit cenu pro země, které podporují Ukrajinu, aby zastavily dodávky zbraní, uvedla tato odbornice na Rusko a bezpečnostní expertka.
Poslední dronový incident je však podle jejího názoru známkou nové „kvality“ ruských operací. Letiště Lipsko/Halle ve východní části Německa je považováno za klíčové překladiště vojenských dodávek na Ukrajinu.
Jak bude reagovat německá vláda?
Pachatel by měl být brzy identifikován – kancléř Merz oznámil, že Německo zareaguje. Uvedl, že německá vláda v současné době koordinuje svou reakci na pokus o bombový útok v rámci Evropské unie a s partnery v NATO. Bude se jednat o reakci ze strany Německa, ale partneři tím nebudou překvapeni.
Na otázku, zda by Německo vůbec dokázalo adekvátně reagovat, pokud by se potvrdilo, že za útokem stojí Rusko, kancléř odpověděl: „Uvidíme, co se pod pojmem ‚adekvátní reakce‘ rozumí.“
Z vládních kruhů se v poslední době ozývalo, že v tak závažném případě nestačí vyhoštění jednoho či dvou diplomatů. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) prohlásil, že je nejprve třeba předložit důkazy a teprve poté zvážit důsledky a být schopen je okamžitě uplatnit.
Kromě vyhoštění diplomatů by se dalo očekávat i předvolání velvyslance země, ze které byl řízen pokus o atentát.
Jak zareaguje NATO?
V poslední době se hodně spekulovalo o tom, k jakým dalším důsledkům by kromě diplomatických opatření mohlo dojít – například zda by Německo mohlo uplatnit článek 4 Smlouvy o NATO. Ten počítá s konzultacemi mezi spojenci, pokud se některý členský stát NATO cítí zvenčí ohrožen.
Pokud by byl jako strůjce pokusu o atentát označen ruský státní subjekt, bylo by navíc možné výrazně narušit činnost takzvané „stínové flotily“. Ta se skládá z tankerů a nákladních lodí, které Rusko využívá k obcházení sankcí, například při přepravě ropy. Navíc je stále častěji spojována se špionážními a sabotážními akcemi.
Zejména strana Zelených, zastoupená v německém Spolkovém sněmu, v poslední době několikrát požadovala uzavření ruského kulturního institutu v Berlíně – známého také jako Ruský dům. Ten má údajně sloužit jako zástěrka pro ruské tajné služby a podporovat také propagandu a dezinformace Kremlu. Centrum provozuje ruská státní agentura, která je od roku 2022 na sankčním seznamu Evropské unie.
Čím je případ výjimečný?
Dron vybavený výbušninami byl objeven večer 4. srpna mezi ukrajinskými nákladními letadly v bezpečnostní zóně lipského letiště.
Spolková prokuratura hovořila o „závažném útoku na dopravní a logistickou infrastrukturu v Německu“. Vyšetřování se týká podezření z pokusu o vyvolání výbuchu trhaviny a z nebezpečného zásahu do letecké dopravy.
Atentáty či teroristické útoky, které byly podle posouzení německé justice spáchány na příkaz cizích států, jsou v Německu vzácné.
- K značnému diplomatickému napětí vedla takzvaná vražda v Tiergartenu v roce 2019. Německo tehdy vyhostilo dva ruské diplomaty. Odsouzený pachatel byl v roce 2024 propuštěn v rámci výměny vězňů mezi Ruskem, USA, Německem a dalšími zeměmi a na letišti ho osobně přivítal ruský prezident Vladimír Putin.
- V roce 1992 došlo v berlínské restauraci „Mykonos“ k útoku na kurdské politiky v exilu. Berlínský krajský soud hovořil o atentátu spáchaném na příkaz íránské tajné služby.
- V roce 1986 došlo v Západním Berlíně k bombovému útoku na diskotéku „La Belle“, která byla oblíbená mezi americkými vojáky. Vyšetřování odhalilo, že útok zorganizovala libyjská tajná služba.
Proč je podezřelé Rusko?
Německé bezpečnostní složky zaznamenávají od začátku ruské války proti Ukrajině v únoru 2022 nárůst kybernetických útoků a dalších sabotážních aktů řízených z Moskvy. Častěji také dochází ke špionáži, dezinformačním kampaním a dalším pokusům o ovlivňování.
Jak po nálezu dronu s výbušninami v Lipsku, tak i v souvislosti se skrýší zbraní, která byla v roce 2025 zřízena v lesním porostu nedaleko Berlína, německý ministr vnitra Dobrindt uvedl, že nelze vyloučit účast „cizích mocností“.
Spolkový generální prokurátor vede vyšetřování v souvislosti s úkrytem zbraní proti jednomu podezřelému z podezření z činnosti agenta tajné služby a z přípravy závažného protistátního násilného činu. Jinými slovy: existuje podezření, že oba revolvery spolu s municí byly schovány pro případné atentáty.
Podezřelý se nachází v Rumunsku ve vazbě. Rumunská média uvádějí, že mladý Ukrajinec je rovněž podezřelý z toho, že spolu s komplicem na příkaz Ruska odevzdal v Rumunsku u kurýrní služby dva balíčky s výbušninami.
Havárie, které se jen o vlásek podařilo zabránit
V červenci 2024 došlo v logistickém centru DHL na letišti Lipsko/Halle k vznícení letecké zásilky. Bezpečnostní kruhy se domnívají, že zásilka byla umístěna na příkaz ruské tajné služby. Německo tehdy pravděpodobně jen o vlásek uniklo letecké havárii.
Litevská generální prokuratura vznesla počátkem roku 2026 v hlavním městě Vilniusu obžalobu proti pěti údajným komplicům. Strůjci celého činu před soudem nestojí, protože dosud nebyli dopadeni.
Pět obžalovaných je obviněno z toho, že prostřednictvím společností DHL a DPD rozesílali preparované balíčky obsahující vysoce hořlavé chemikálie a časované rozbušky. Z vyšetřovacích spisů vyplývá, že jako kurýři a pomocníci dostávali podrobné pokyny prostřednictvím komunikační aplikace Telegram. Pravděpodobně se jedná o takzvané „agenty na jedno použití“.
Litevské a evropské bezpečnostní orgány obviňují zadavatele bombových útoků, že mají přímé vazby na ruskou vojenskou rozvědku (GRU).
