Podle zjištění německé vlády zosnovalo neúspěšný dronový útok s výbušninou na letišti Lipsko/Halle Rusko. „Rusko nese odpovědnost za hybridní útok v Lipsku ze 4. srpna“, uvedl spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) při společném prohlášení s ministrem zahraničí Johannem Wadephulem (CDU) v Berlíně. „Nejsme ve válce, ale jsme každodenním terčem hybridních útoků.“
Spolková vláda v úterý večer oznámila řadu odvetných opatření:
- Ruský generální konzulát v Bonnu bude k 18. září uzavřen.
- Smlouva o „Ruském domě“ v Berlíně bude vypovězena. Již delší dobu panuje podezření, že tento kulturní institut je využíván ke špionážním účelům.
- Na sankční seznamy Evropské unie mají být zařazeny další osoby, čímž jim bude mj. nebude umožněn vstup do země.
- Pro ruské státní příslušníky budou zpřísněny kontroly při vstupu do Německa.
- Bude zvýšen tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu.
- Kromě toho budou přijata „další opatření v oblasti zpravodajských služeb“.
Ostrá reakce z Moskvy
Německý ministr zahraničních věcí Wadephul nařídil předvolání ruského velvyslance, aby ho informoval o nových opatřeních. Odpověď ruské vlády bude stejná jako v případě předchozích jednostranných a nespravedlivých sankcí, sdělila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová německé tiskové agentuře (DPA) v Moskvě.
Moskva údajně najala takzvané „agenty na jedno použití“
„Samotné provedení pokusu o atentát lze přičíst agentům na nižší úrovni,“ uvedl Dobrindt. A dodal: „Dovolte mi ještě zdůraznit: Nejsme ve válce, ale každý den jsme terčem hybridní války.“
Moskva obviňuje Německo z účasti na teroristických útocích proti ruským občanům, uvedla Zacharovová. Německo je největším podporovatelem Ukrajiny. „Berlín podporuje terorismus,“ řekla s odkazem na dodávky zbraní a miliardovou pomoc, kterou Německo Ukrajině poskytuje.
Generální tajemník NATO Mark Rutte opatření, která plánuje Německo, uvítal. „Důkazy jsou jednoznačné,“ uvedl Rutte. NATO po ruském hybridním útoku plně a solidárně stojí po boku Německa.
„Závažný útok“
Večer 4. srpna byl v bezpečnostní zóně letiště Leipzig/Halle mezi ukrajinskými nákladními letadly objeven dron vybavený výbušninou a roznětkou. Spolková prokuratura zahájila vyšetřování a hovořila o „závažném útoku na dopravní a logistickou infrastrukturu Německa“.
Dobrindt nyní uvedl, že prostředky použité k provedení útoku, jako je konfigurace dronu, výbušnina a zapalovací zařízení, jsou známé z ruských operací. Útok zařadil do „kategorie agentů nižšího stupně“.
Podle Spolkového státního zastupitelství Rusko v Německu opakovaně využívá agenty, najaté za relativně nízké peníze, k provádění sabotáže nebo dokonce k přípravě útoků. Cílem je mimo jiné podkopání německé podpory Ukrajině, vysvětlil v červnu generální státní zástupce Jens Rommel.
Dobrindt: hrozí nám další útoky
Podle ministra vnitra se Němci musí připravit na další ruské akce. „Vycházíme z toho, že Německo je terčem dalších hybridních útoků ze strany Ruska. Je také třeba počítat s tím, že existuje ochota způsobit prostřednictvím hybridních útoků i větší škody,“ uvedl.
Ministr zahraničních věcí Wadephul zdůraznil, že německá vláda se nenechá odradit. „Německo bude v oblasti bezpečnostní politiky držet svůj kurz. Německá vláda rozhodně bude pokračovat v podpoře Ukrajiny a v posilování německé obranyschopnosti.“
Merz ještě vidí prostor pro další opatření
Spolkový kancléř Friedrich Merz (CDU) se minulý týden ztotožnil s označením této situace za „útok“ a oznámil tvrdou reakci, která přijde „brzy“. „Za to zaplatí,“ dodal.
To, že Merz nyní nechává oznámit zveřejnění viníka útoku a přijaté sankce „pouze“ dvěma ministry, není náhoda. Tím si ponechává prostor pro další kroky, pokud by došlo k dalšímu zhoršení vztahů s Ruskem. Dobrindt však zdůraznil, že Merz byl „do všech příprav a rozhodnutí úzce zapojen“.
Zvýšené riziko hybridních útoků panuje již několik měsíců
Německá spolková vláda již několik měsíců vnímá zvýšené riziko hybridních útoků, zejména ze strany Ruska. Pod pojmem hybridní válka se rozumí kombinace vojenských, ekonomických, zpravodajských a propagandistických prostředků. Patří sem také kybernetické útoky a ovlivňování veřejného mínění – například před volbami. Většinou se snaží zakrýt původce takových akcí.
Poté, co USA od roku 2025 postupně omezily svou pomoc, je Německo nejdůležitějším dárcem Ukrajiny.
Mají útoky vliv na volební kampaň na východě Německa?
Probíhá diskuse o tom, do jaké míry by tento útok mohl ovlivnit volební kampaň ve východním Německu. Na východě Německa vládne obzvlášť silná skepse vůči podpoře Ukrajiny v jejím obranném boji proti Rusku a lidé se bojí války mezi NATO a Ruskem. Panují obavy, že AfD by přiřazení odpovědnosti za tento útok mohla využít ve svůj prospěch. Na druhou stranu by vládní strany CDU/CSU a SPD měly poukázat na úzké vazby AfD s Moskvou.
Ještě před oznámením těchto opatření obvinil předseda AfD Tino Chrupalla spolkovou vládu z „dvojího metru“ a kritizoval, že po útoku na plynovod Nord Stream 2 nedošlo k žádné reakci. „Především bych uvítal, kdyby se tak postupovalo i v případě útoku Ukrajiny na Nord Stream,“ řekl Chrupalla zpravodajské stanici WELT TV.
Zadržení podezřelí z útoku na plynovod Nord Stream pocházejí z Ukrajiny. Vyšetřování Spolkové prokuratury stále probíhá – stejně jako v případě dronu opatřeného výbušninou v Lipsku.
Další opatření ze strany EU nejsou vyloučena
Wadephul ještě včera večer odcestoval do Irska na setkání ministrů zahraničí EU. Tam bude jednat o důsledcích pokusu o atentát na evropské úrovni. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová uvedla, že i v jiných zemích je patrné, že Rusové stále více provokují. Vyvstává tedy otázka, jak je odradit od dalších akcí.
Sankce proti Rusku se však zpřísňují už poněkolikáté. Není jasné, jaké možnosti ještě zbývají.
Očekává se odveta Moskvy
Rusko svou účast na incidentu v Lipsku popřelo a tvrdí, že se jedná o provokaci, která „slouží výhradně cílům Kyjeva a militaristického křídla evropské politické třídy“. Moskva z tohoto hybridního útoku viní Ukrajinu, které chybí zbraně.
Ukrajina a evropské vlády by potřebovaly pádné důvody, aby mohly i nadále „neomezeně poskytovat finanční pomoc zkorumpovanému režimu“ – tak zní stanovisko ruského velvyslanectví v Berlíně po dronovém útoku.
Rusko v minulosti reagovalo na sankční opatření ze strany členských zemí EU a NATO zrcadlovými protiopatřeními. Například na vyhoštění zaměstnanců ruských velvyslanectví z několika členských států EU po otravě bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery ve Velké Británii v březnu 2018 reagovalo vyhoštěním zaměstnanců příslušných velvyslanectví v Moskvě. Uzavření Ruského domu by mohlo být oplaceno uzavřením Goetheho institutů v Rusku.
