Za spikleneckými teoriemi vězí často strach

Proti konspiračním teoriím nelze bojovat fakty. Příčiny je třeba hledat jinde.

Za spikleneckými teoriemi vězí často strach
Mluvit o faktech s lidmi, kteří ztratili vztah k realitě, je kontraproduktivní. Cesta vede přes jejich pocity. Je třeba odhalit skutečný původ strachu a působit na něj. Tedy neléčit projev, ale příčinu - jde tedy de facto o psychoanalytickou práci.
REKLAMA

Tobias Meilicke radí příbuzným osob, které věří dezinformacím, konspiračním a spikleneckým teoriím. V rozhovoru pro deník TAZ vysvětluje, proč bychom s nimi měli mluvit o jejich pocitech, ne o faktech.

taz: Pane Meilicke, poradenské centrum Veritas pomáhá příbuzným osob, věřících různým konspiračním a spikleneckým teoriím. S jakými problémy se na vás lidé obracejí?

Tobias Meilicke: To se velmi liší. Obecně lze říci, že k nám přicházejí lidé, jejichž přátelé, partneři, děti nebo rodiče si vysvětlují svět pomocí konspirací. Může jít o abstraktnější věci, například že v Německu už nevládne demokracie. Ale také zcela konkrétní případy, kdy se rodiny dohadují, zda mají posílat děti do školy, protože tam probíhá povinné testování. Nebo extrémnější případy, kdy chce partner emigrovat, protože se Německo nachází ve válce. Nebo rodiče vyhrožující svým dětem sebevraždou, pokud se nechají očkovat.

taz: Co těmto lidem radíte?

Meilicke: Jedná se samozřejmě o individuální případy, obecně ale vždy doporučujeme příbuzným, aby se nesnažili začínat hovořit o faktech. Protože to obvykle nepomáhá. Pokud někdo postavil celý svůj pohled na svět na konspiracích, je to také silně spojeno s jeho osobním sebepojetím. Ve chvíli, kdy se k této osobě přiblíží její blízcí se svými zkoumanými fakty, je velmi pravděpodobné, že se bude cítit napadena. Pro konspirační vypravěče je typické, že i tyto skutečnosti považují za konspiraci.

Proč je určitá část našeho myšlení nepřístupná faktům? Přečtěte si o výzkumu psycholgů Jonathana Barona a Philipa Tetlocka: „Nezahrávej si s mými ‚posvátnými hodnotami’“

taz: Pokud fakta a diskuse nepomáhají, co mohu jako člen rodiny udělat?

Meilicke: Argumentace na emocionální úrovni může být užitečná, protože za konspiračními příběhy se obvykle skrývá pocit strachu. Je velmi důležité si to uvědomit a řešit to. Například u tématu očkování byste se měli zeptat: „Proč máš strach z toho, že se nechám očkovat? Opravdu se bojíš, že zemřu? Jak se s touto starostí můžeme oba vypořádat?“ Mnoho studií ukázalo, že lidé se nemění na základě racionálních argumentů, ale na základě emocionálních prožitků. Pokud tedy chcete dát podněty k možnému odstupu od tématu, měli byste mluvit především o pocitech, ne o faktech.

taz: Zdá se, že někteří lidé vězí tak hluboko ve svých konspiračních příbězích, že si lze jen stěží představit, že je přesvědčíte prostřednictvím emotivních rozhovorů. Doporučujete v takových situacích přerušit kontakt?

Meilicke: V podstatě ne. Pokud jsou lidé tak vystresovaní, že už kontakt nemohou vydržet, pak o tom samozřejmě mluvíme. Vždy se však nejprve podíváme, zda existují i jiné způsoby než úplné přerušení spojení. Například psaní dopisů. Tímto způsobem dávám člověku najevo, že je pro mě důležitý, mohu mu sdělit své pocity a zároveň si vytvořit určitý odstup.

taz: To znamená, že cílem vašeho poradenství je také to, aby příbuzní zůstali v kontaktu s vykladači konspirací?

Meilicke: Prvním úspěchem pro nás je, když lidé, kteří se na nás obrátí, jsou tímto problémem méně zatíženi. Druhým, když se příbuzným podaří nastavit impulsy pro distancování. A ano, prostřednictvím poradenství chceme také dosáhnout toho, aby lidé zůstali ve vzájemném spojení.

REKLAMA

Rozsáhlý průzkum mezi neočkovanými v Německu došel k závěru, že „Neočkované již nelze přesvědčit“.

taz: Proč je to důležité?

Meilicke: Tito lidé jsou důležitým mostem pro případ, že by konspirátoři zase začali pochybovat. Z práce v oblasti pravicového extremismu a islamismu víme, že takový proces má vždy dvě roviny: ideologickou a sociální. A pokud už nemají ve svém starém životě žádnou oporu, mají lidé tendenci zůstat v prostředí, které věří v konspirace, i když už se k těmto myšlenkám nehlásí. A mnoho příbuzných samozřejmě nechce přerušit kontakt. Vždyť lidé nejsou jen osobami věřícími ve spiklenecké teorie, ale zároveň třeba také milující matkou nebo partnerkou.

taz: Jak došlo k tomu, že jste založil poradenské centrum?

Meilicke: Šest let jsem pracoval v oblasti prevence islamismu. A loni jsem si spolu s kolegy uvědomil, že na internetu je nejen spousta lidí, kteří šíří dezinformace a konspirace, ale také mnoho těch, kteří si už nevědí rady se svými příbuznými nebo přáteli. Proto jsme si řekli, že potřebujeme službu, která by těmto lidem pomohla a podporovala je.

taz: A využívá ji mnoho lidí?

Meilicke: V současné době dostáváme 60 až 70 žádostí měsíčně. Je to číslo, se kterým nedokážeme držet krok. Na čekací listině je nyní 100 lidí, a to jsme s nimi ještě ani nemluvili. Ani letos nebudeme schopni zpracovat všechny žádosti. A to je nebezpečné, protože z jiných oblastí víme, že čím později se do procesu radikalizace zasahuje, tím obtížněji se natavují impulzy. V tomto ohledu je každý týden a každý měsíc, který musí lidé čekat, příliš. V současné době je čekací doba přibližně 10 týdnů.

taz: Poradenství se jistě neodbude jedním rozhovorem…

Meilicke: Přesně tak, naše poradenství je psychosociální službou, která trvá střednědobě a dlouhodobě. Pokud se naši klienti rozhodnou pro poradenství, může to trvat šest až osm sezení. Předpokládáme, že ani lidé, kteří začali věřit konspiračním teoriím, tak neučinili ze dne na den. A tak se ani okolí nenaučí vypořádat se s tím ze dne na den.

taz: Konspirační narativy tu nejsou až od dob koronakrize. Proč se o tomto tématu  mluví v posledních měsících stále častěji?

Meilicke: Protože konspirační narativy se staly viditelnějšími. Pokud se podíváme na studie o šíření spikleneckých teorií, zjistíme, že jsou u německé populace vlastně stále konstantní. V závislosti na studii se ke konspiračním příběhům hlásí 10 až 30 % Němců. Pokud jde o konkrétní spiknutí, procenta se o něco sníží. Pokud jde o spiknutí obecně, tedy o síly, které působí někde v pozadí a ovlivňují svět, je procento vyšší. Tak tomu bylo před koronakrizí a je tomu tak i nyní.

Filosof Konrad Paul Liessmann si myslí že v koronakrizi nejde o to, co dělá s námi, ale co děláme my s ní. Více v příspěvku o naší „Uražené společnosti“.

Rozdíl je v tom, že nyní během pandemie musíme zaujmout silnější pozici. Pokud váš strýc dříve věřil, že za útoky z 11. září stojí Bushova administrativa nebo Mosad, mělo to relativně málo styčných bodů s vaším každodenním životem. Během pandemie však musíme neustále vymezovat svou pozici vzhledem k opatřením. Máme nosit roušku, nebo ne? Necháme se očkovat? Pošleme své děti do školy? Díky tomuto neustálému zaujímání pozice se ukázalo, čemu lidé věří nebo nevěří.

taz: Myslíte si, že po skončení pandemie budou konspirační teorie hrát v naší společnosti opět menší roli?

Ne, i když koronavir zmizí, konspirační teorie zůstanou. Již nyní pozorujeme stále větší posun k tématu změny klimatu. To se projevilo zejména během volební kampaně, kdy se pozornost soustředila na Zelené, kteří údajně vymysleli změnu klimatu. Čím více bude nová vláda přijímat opatření v souvislosti s globálním oteplováním, tím více budeme svědky toho, že konspirační teoretici opět vyjdou do ulic.

Uvedeným tématům se věnujeme i ve specializovaných rubrikách Koronakrize a Spiklenecké teorie a dezinformace či ekologie.


Tobias MeilickeTobias Meilicke vystudoval politologii, islámská studia a sociologii. Je systémovým poradcem a odborníkem na rizika v oblasti péče o děti. V letech 2015 – 2020 vybudoval a až do svého odchodu vedl centrum prevence a poradenství proti náboženskému extremismu ve Šlesvicku-Holštýnsku PRO. Během této doby si rozšířil své znalosti poradenských a terapeutických přístupů a absolvoval mimo jiné další výcvik v systemické individuální, párové a rodinné terapii. Po šesti letech práce v oblasti prevence a poradenství v oblasti náboženského extremismu vede od roku 2021 v Berlíně poradenské centrum Veritas pro osoby zasažené konspiračními narativy. Veritas je financován spolkovou zemí Berlín a z darů. Více informací najde na veritas-beratung.de. V současné době Tobias Meilicke absolvuje čtyřletý vzdělávací program na gestalt terapeuta.

REKLAMA