
Alice Weidelová byla ve svém prvním projevu v čele kandidátky AfD radikálnější než kdy předtím. Historický revizionismus byl na sjezdu AfD přítomný v každé větě.
„Pokud se tomu má říkat remigrace, tak se tomu bude říkat re-migra-ce,“ hřímá Weidelová od řečnického pultíku do publika a sklízí hlasitý potlesk. Dříve kontroverzní termín „remigrace“ dokonce i uvnitř AfD, eufemismus pro fantazie o etnických čistkách, se sice nenacházel v návrhu programu pro volby do Spolkového sněmu, ale nyní ho nově zvolená jednička kandidátky pro volby do Bundestagu deklarovala přímo z pódia. Takto otevřeně to udělali jen nejradikálnější politici její strany – například zemský předseda spolkové země Duryňsko Björn Höcke. V roce 2019 ve své knize vyzval k „rozsáhlému projektu remigrace“ provedené „dobře temperovanou krutostí“; v prosinci 2023 Höcke prohlásil, že Německo by mohlo dobře žít s 20 až 30 procenty méně lidí – takové fantazie o vyhnání jsou ovšem v rozporu s ústavou.
Když Weidelová tento termín použila, ozval se nadšený potlesk. Jásající členové AfD na její projev několikrát reagovali skandováním „Alice pro Německo“, což je upravené heslo SA (Sturmabteilung, polovojenské oddíly německé NSDAP; pozn. PQ) „Alles für Deutschland“. Za používání tohoto hesla soud dosud dvakrát odsoudil pravicového extremistu Höckeho. Při soudním procesu v Halle musel Höcke zaplatit 16 900 € za použití původního sloganu SA; zde na spolkové stranické konferenci AfD v saské Riese nechal spolkový výkonný výbor vytisknout slogan „Alici pro Německo“ na modrá srdce, kterými delegáti během projevů mávali. Sloganem zakončil svůj projev i šéf saské AfD Jörg Urban ve své uvítací řeči. To, že Höcke byl jedním z prvních gratulantů Weidelové, dokresluje celý obrázek. K atmosféře rovněž přispělo, že mluvčí Weidelové a autor jejích projevů Daniel Tapp strávil více než půl hodiny rozhovorem s novým pravicovým ideologem Götzem Kubitschekem přímo před prostorem, vyhrazeným novinářům.
„Větrné elektrárny hanby!“
Alice Weidelová byla zvolena kandidátkou na kancléřku bez jediného protihlasu. Pravděpodobně také proto, že neexistovalo digitální hlasování a nikdo nemohl hlasovat anonymně. Místo toho byla položena otázka: kdo je proti kandidatuře, ať se postaví, načež se samozřejmě nepostavil nikdo. Poté následovala otázka: Kdo je pro Weidelovou, ať povstane – delegáti AfD povstali jako jeden muž a hlasitě jásali, mávali německými vlajkami a opět skandovali „Alice pro Německo“. Na konci projevu Weidelové se několikrát ozvaly několikaminutové ovace vestoje.
Weidelová ve svém projevu označila protidemonstranty, kteří delegátům zablokovali cestu k místu konání sjezdu, za „rudé nácky“. Tvrdila, že jí vyhrožoval násilnický levicový dav. A znovu poděkovala technologickému miliardáři Elonu Muskovi. Nejen za rozhovor, který se konal o dva dny dříve, ale také za to, že prostřednictvím svého účtu na jím zakoupené platformě X přenášel stranickou konferenci živě, což byl další podnikatelův disruptivní zásah do německé předvolební kampaně s cílem posílit autoritářskou, nacionálně-radikální stranu.
Ve svém projevu Weidelová zaútočila zejména na CDU: se Zelenými nebude schopna prosadit svůj program. „To je podvod na voličích,“ nadávala na adresu křesťanských demokratů – přestože jasná většina voličů CDU odmítá koalici s AfD a CDU/CSU by pravděpodobně mohla vládnout i s SPD. Lídr unie Friedrich Merz ještě dopoledne zdůrazňoval, že nikdy nevytvoří koalici s AfD. Pod jeho vedením k tomu nedojde, prohlásil Merz – jinak by „zaprodal duši CDU“.
Fakta však v projevu Weidelové stejně nehrála žádnou roli: tvrdila, že CDU se v Duryňsku spojila s komunisty, a svým šovinistům poslala další jasný vzkaz: „Skutečným vítězem voleb je Björn Höcke – tady sedí!“.
Řeč Weidelové se nesla v agresivním duchu a nezdráhala se ani uvádět rasistické argumenty. Mezitím museli posluchači nabýt dojmu, že nenávidí dokonce i obnovitelné zdroje energie, když doslova řvala a divoce gestikulovala: „Až budeme u kormidla, strhneme všechny větrné elektrárny! Pryč s těmito větrnými mlýny hanby!“. Svou tirádu zakončila sloganem namířeným proti vědě: „Zrušíme veškerá genderová studia a vykopneme profesory.“ Děti by se musí konečně zase učit „něco rozumného“, požadovala Weidelová.
Německo jako „otrok USA“
V každém případě by se výuka dějepisu pod vedením AfD dramaticky změnila. Na stranické konferenci v Riese je revizionismus všudypřítomný. Dva dny předtím se Weidelová ve svém poněkud nesebevědomém a úslužném rozhovoru s Elonem Muskem náhle pustila do reinterpretace národního socialismu: „Hitler byl komunista,“ řekla konktrétně, čímž vyvolala velké rozhořčení a kroucení hlavou i v řadách AfD. Několik dní předtím v rozhovoru pro jeden americký časopis hovořila ve stylu říšského kancléře o tom, že Německo je poraženou zemí a „otrokem“ USA.
Pokud jde o radikalismus, Weidelová si zřejmě bere příklad i z rakouského lídra FPÖ Herberta Kickla, který vedl rovněž extrémně radikální volební kampaň – a nyní se má stát novým rakouským kancléřem. Mnozí její straničtí kolegové se jí však na stranické konferenci zastali: Hitler sice nebyl komunista, řeklo několik vysoce postavených funkcionářů, ale podle mnohých byl aspoň socialista – což samozřejmě také neodpovídá realitě.
Tato nálada také zvyšuje šance na historicky revizionistický Höckeho návrh. Ten by chtěl v budoucnu chtěl, aby provolávání nacistických hesel nebylo trestné. Za tímto účelem Höcke dokonce zařadil na pořad jednání návrh, který by zrušil nebo změnil paragrafy trestního zákoníku o podněcování lidu a používání symbolů protiústavních a teroristických organizací. Pozice však později večer již nebyla do programu zařazena – a byla zřejmě jako kompromis postoupena Spolkovému výboru expertů.
Přesto toto téma vzbudilo pozornost: v přítomnosti několika novinářů, včetně berlínské TAZ, si jeden z vysoce postavených funkcionářů stěžoval, že zákon o podněcování k nenávisti se údajně stále více rozšiřuje. Tvrdil, že není popíračem holocaustu, ale zakazovat názory podle něj není možné. Na otázku, zda si myslí, že by bylo v pořádku říkat, že při holocaustu byly zavražděny pouze tři miliony Židů, odpověděl: „Ano, je třeba mít právo o tom diskutovat. Z vlastní zkušenosti nevím, co se přesně stalo, oni také neví, co se přesně stalo. Když to nevíme přesně, proč bych o tom nemohli diskutovat?“.
Holocaust „je mi u pr****!“
Na námitku, že je samozřejmě přesně známo, kolik lidí bylo během holocaustu zavražděno, funkcionář trval na tom, že to z vlastní zkušenosti neví, a rozčílil se: „To bylo před 80 lety! Co je nám dnes po tom?“ Tohle zajímá jen levičáky, kteří chtějí pořád mluvit o „vině, vině, vině“, řekl funkcionář: „Dneska je mi to u pr****!“
AfD bude v neděli čelit ostré zkoušce, když bude rozhodovat o budoucnosti své mládežnické organizace Junge Alternative (Mladá alternativa; pozn. PQ). Některé části nacionalistického tábora i velká část stranické mládeže chtějí založením nové organizace zabránit tomu, aby spolkové výkonné předsednictvo organizace, která byla Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy zařazena do kategorie extremistických organizací, připoutalo blíže ke straně a mohlo tak lépe přijímat disciplinární opatření.





















