Ruský prezident Vladimír Putin, v dobré kondici, v dobré náladě a sebevědomý, poprvé od invaze na Ukrajinu v roce 2022 promlouvá k západnímu publiku. V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem toho Putin využívá hlavně k tomu, aby Západ obvinil ze všeho možného. Kritické otázky se téměř nevyskytují.
Poprvé od vojenské invaze na Ukrajinu před dvěma lety poskytl ruský prezident rozhovor západnímu novináři, v němž z války obvinil výhradně USA a jejich spojence v NATO. „Je to pokus zastavit válku“, řekl Putin o invazi ve dvouhodinovém rozhovoru s bývalým moderátorem Fox News Tuckerem Carlsonem. Ukrajina ve skutečnosti zahájila válku na příkaz americké zahraniční zpravodajské služby CIA vojenským tažením proti Ruskem ovlivněné východní Ukrajině. Putin potvrdil, že je připraven k mírovým rozhovorům: „Nikdy jsme neodmítali jednání.“ Putin nemusel odpovídat na kritické otázky týkající se ruských zločinů v oblasti lidských práv na Ukrajině ani na otázky týkající se jeho vlastní autoritářské vlády v Rusku.
Německé ministerstvo zahraničí rozkrylo ruskou dezinformační kampaň
Na rozdíl od zvyklostí třeba německých médií Carlson zatím neposkytl žádné informace o okolnostech rozhovoru, například zda si mohl volně vybírat otázky a témata. Jak oznámil, video zveřejnil v 18 hodin východního času na svém vlastním internetovém portálu tuckercarlson.com „bez úprav a v plné délce“. Carlson, který byl ze silně konzervativního kanálu Fox propuštěn v důsledku svých lží o údajně zmanipulovaných amerických prezidentských volbách v roce 2020, působil především jako nápověda pro ospravedlnění Putinem nařízené invaze na Ukrajinu. Na několika místech však Carlson využil Putina také jako klíčového svědka pro obvinění, která vznesl vůči americké vládě z médii cenzurovaného a zmanipulovaného tzv. „deep state„.
Ačkoli Putinovy výroky byly na mnoha místech prokazatelně nepravdivé a na jiných přinejmenším sporné, z rozhovoru také jasně vyplynula jedna věc: vládce Kremlu není ani duševně zmatený, ani se nezdá, že by měl nějaké jiné potíže. Po celých 120 minut se Putin prezentoval jako vysoce soustředěný a ve formě, tu a tam zažertoval a zpaměti citoval čísla a ekonomické údaje, zejména pokud jde o USA, které se nacházejí v úpadku, a o to agresivněji se chovají.
Putin zve na „seminář“
Carlson ve svém oznámení o plánovaném rozhovoru s Putinem tvrdil, že obyvatelům anglicky mluvících zemí jejich vlády a jimi ovládaná média dosud bránily, aby se z přímo úst ruského prezidenta dozvěděli o důvodech války. Rozhovor zahájil otázkou, proč hlava ruského státu cítila nutkání napadnout Ukrajinu právě 24. února 2022. Putin odpověděl více než půlhodinovým monologem o historii Ukrajiny a vývoji vztahů mezi Ruskem a Západem po zániku Sovětského svazu.
Znalec Kremlu: „Putin je chladný stratég, který je schopen všeho“
„Seminář bude hned u konce“, uklidnil Putin asi po dvaceti minutách Carlsona a pak nerušeně pokračoval. Jednasedmdesátiletému Putinovi zjevně záleželo na tom, aby západnímu publiku zprostředkoval svou verzi ukrajinské historie. „Ukrajina je umělý stát, který byl zformován ze Stalinovy vůle“, tvrdil Putin. Myšlenka ukrajinské kultury a identity byla pouhým nástrojem, kterým chtěli nejprve Litevci a Poláci a později Rakousko-Uhersko vnést rozkol mezi obyvatele dnešní Ukrajiny a Ruska, aby sami mohli tato území kolonizovat.
Již dlouho před válkou na Ukrajině ukrajinští a západní historici sledovali vývoj ukrajinské identity, která se stavěla proti veškeré cizí nadvládě – včetně nadvlády Moskvy. Sovětský vládce Josif Stalin bojoval proti těmto snahám o nezávislost masivní vyhladovovací kampaní ve dvacátých a třicátých letech 20. století, takzvaným holodomorem, který si vyžádal kolem čtyř milionů obětí. Carlson byl zjevně ohromen Putinovou historickou přednáškou a neodporoval mu, když Putin obvinil Varšavu z invaze nacistického Německa do Polska, zatímco Rusko si přece pouze vzalo zpět svá právoplatná území v rámci paktu Hitler-Stalin.
Rusko je obětí, pachatelem je CIA
Po zániku Sovětského svazu, který stále ještě nedokáže pochopit, Západ odepřel Rusku rovnoprávné vztahy, lituje Putin. „Podvedli nás“, řekl a měl na mysli mimo jiné rozšiřování NATO a americký protiraketový štít, který v Evropě instaloval americký prezident George W. Bush. Když ukrajinský prezident Viktor Janukovyč v roce 2014 váhal, zda má zachovat celní unii s Ruskem, nebo uzavřít asociační dohodu s EU, svrhla Janukovyče CIA; revoluce na Majdanu byla pouhou inscenací. V důsledku toho muselo Rusko vzít Krym „pod ochranu“, což byla Putinova parafráze na anexi poloostrova v Černém moři v rozporu s mezinárodním právem.
Politolog: „Vývoj na Blízkém východě nahrává Putinovi“
Nová ukrajinská vláda poté zahájila „rozsáhlou vojenskou operaci“ proti Donbasu, litoval Putin. On sám prý chtěl realizovat Minskou dohodu, kterou zprostředkovala Angela Merkelová a další, a přesvědčit vlády usilující o nezávislost v Doněcku a Donbasu, aby zůstaly součástí Ukrajiny jako autonomní republiky. Ve skutečnosti byla tamní povstání organizována Kremlem a klíčové vůdce kontrolovala Moskva; někteří dokonce ani nepocházeli z regionu, nýbrž z Ruska.
Jako třetí důvod své invaze Putin zopakoval tvrzení, že mu jde o „denacifikaci“, protože Ukrajina stylizuje fašisty do role hrdinů odboje a bojovníků za osvobození. To se týká zejména Stepana Bandery, který prokazatelně spolupracoval s nacistickým Německem v boji za nezávislou Ukrajinu a jehož jednotky se podílely na různých zvěrstvech proti Polákům, Rusům a židovskému obyvatelstvu Ukrajiny.
Carlson chtěl od Putina vědět, jak hodlá změnit postoj celé populace, kterou ovládá jen částečně. Zatlačení fašistů bylo součástí mírové smlouvy dojednané v březnu 2022, kterou Ukrajina nakonec na příkaz Britů a USA nepodepsala, odpověděl Putin. Tvrdil, že Moskva stáhla ruské jednotky z Kyjeva právě proto, aby umožnila uzavření Istanbulské dohody.
Bylo prokázáno, že Moskva se musela ze severní Ukrajiny stáhnout, protože odpor ukrajinské armády a obyvatelstva byl zcela podceněn a invaze byla špatně logisticky připravena. Carlson zde Putinovi opět neodporoval. Dokonce se ho ani nezeptal na množství mrtvých na ruské straně nebo na Putinovu systematickou válku proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu.
Putin jako korunní svědek amerických ultrakonzervativců
Putin se zapřísahal, že chce pouze mír ve světě. To, že Rusko ohrožuje státy NATO, je podle něj lež. „Nemáme žádný zájem na Polsku, Lotyšsku ani nikde jinde.“ Západ pouze tvrdí, že by Rusko mohlo použít jaderné zbraně, aby z voličů vyždímalo další peníze daňových poplatníků za válku na Ukrajině. Ve skutečnosti ruským jaderným arzenálem hrozil Putin, ale to mu Carlson zřejmě nechtěl připomínat.
Vladimír Putin a teze o dějinách velkých mužů
Protože Putin neodpověděl na jeho otázku o důvodu načasování invaze, Carlson se chopil slova sám a prohlásil, že americká viceprezidentka Kamala Harrisová v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala Ukrajinu ke vstupu do NATO. „Myslíte si, že vás to mělo vyprovokovat k vojenské akci?“ zeptal se. Putin za sugestivní otázku poděkoval a znovu si postěžoval, že nikdo na Západě přece varování Ruska nevyslyšel.
Prezidenti Bill Clinton a Bush starší byli vždy otevřeni jeho návrhům na užší spolupráci, pokračoval Putin. Po konzultaci se svými tajnými službami a ministerstvy pak ale vždy změnili názor. „Zní to, jako byste popisoval systém, který není řízen lidmi, kteří byli zvoleni“, opáčil Carlson a větřil v tom důkaz na stížnosti mnoha amerických pravicových konzervativců o „deep state“, který americký prezident Donald Trump vidí za každým rohem. I na jiných místech pak Putin opakuje témata Trumpa a spol.: zda USA nemají lepší věci na práci než bojovat tisíce kilometrů od domova, vzhledem k problémům na vlastní hranici a vysokému státnímu dluhu?
Zlověstné postavy ve státním aparátu opakovaně vedly USA k logice a prostředkům studené války s cílem dále oslabit Rusko, řekl Putin. „Je třeba se od toho oprostit, měly by se objevit nové svěží síly, lidé, kteří hledí do budoucnosti a chápou, jaká je budoucnost světa.“ Amerika je složitá země, ve které může být někdo vyloučen z voleb na federální úrovni. Tím chtěl Putin zřejmě narážet na bývalého prezidenta Trumpa, s nímž měl sám „dobré osobní vztahy“. Ve čtvrtek byl v Rusku vyloučen jediný napůl nebezpečný kandidát na ruského prezidenta Naděždin, ale ani to nebylo tématem rozhovoru s Putinem.
Putinova obava z nájemného vraha
Na druhé straně Putin a Carlson opakovaně hovořili o Německu. Oba se shodli na tom, že USA vyhodily do povětří plynovody Nord Stream v Baltském moři. „Německá vláda se řídí spíše kolektivními zájmy Západu než národními zájmy, jiné vysvětlení pro její chování neexistuje“, postěžoval si Putin na ukončení dovozu ruského plynu do Německa. Přitom je nejprve zastavilo Rusko. Putin nyní tvrdí, že mohou být kdykoli obnoveny. Německo prý kvůli vysokým cenám energií ztrácí konkurenceschopnost. „Jsou to vysoce nekompetentní lidé“, prohlásil Putin na adresu současné německé koaliční vlády.
„Kolektivní Putin“ a proč začal tolik nenávidět Západ
Přesto po Berlínu něco požaduje: propuštění „vraha z Tiergartenu“ Vadima Krasikova, který v létě 2019 zastřelil v Berlíně Čečence – zřejmě jménem Moskvy, s čímž Putin v narážkách také koketoval. Oběť vraždy údajně zabila několik ruských vojáků během čečenské války. Putin o muži uvězněném v Německu, kterého výlučně označoval jako „vlastence“, hovořil z vlastní vůle. Jeho návrat domů by mohl otevřít cestu k propuštění amerického novináře Evana Gerškoviče, který je vězněn v Moskvě.
Carlson se předtím zeptal ne jeho propuštění a vysvětlil Putinovi, že novinář není špion, i když chce zveřejnit důvěrné dokumenty. Ruský prezident se však do této diskuse nechtěl pouštět. Byl pro Američanův návrat domů, ale na podmínkách by se musely dohodnout tajné služby. Německá vláda propuštění nájemného vraha odmítá. Putin zřejmě vycítil příležitost vrazit v této otázce klín mezi Berlín a Washington.
