Ruští agenti zřejmě platili za útoky Tálibánu. Rešerše magazínů Spiegel a The Insider nyní odhalily, kdo za tímto spiknutím stojí. Součástí sítě byli minimálně dva žadatelé o azyl v Německu.
Několik mužů napojených na ruskou sabotážní jednotku nyní žije v Německu jako afghánští uprchlíci. Vyplývá to ze společného výzkumu německého Spiegelu a ruské investigativní platformy The Insider.
Jedním z nich je 27letý Afghánec, který loni na jaře přicestoval z Ruska do Německa a nyní žije v Braniborsku jako odmítnutý žadatel o azyl. Druhý podezřelý žije v Dolním Sasku a je rovněž odmítnutým žadatelem o azyl. V Německu žije od léta 2023 po mezipřistání v Moskvě. Vzhledem k tomu, že pro Afghánistán platí zákaz vyhoštění, nemohou být muži bez dalšího vráceni do své vlasti.
Podporuje Rusko terorismus na Západě?
100% důkazy zatím známy nejsou. Ale nebylo by to nic překvapivého. Už za dob studené války to byla běžná praxe. Sovětský svaz a další východoevropské země včetně Československa financovaly, vyzbrojovaly a cvičily revoluční hnutí a teroristické organizace po celém světě. Rovněž aktivně podporovaly puče a státní převraty.
I dnes jsou na denním pořádku kybernetické útoky Ruska, Číny a dalších zemí na západní infrastrukturu (např. letiště a nemocnice), vládní orgány (např. ministerstva a parlamenty) i proti soukromým firmám. Tajné služby rovněž odhalily, že Rusko rovněž plánovalo atentát na ředitele německé zbrojní společnosti Rheinmetall a další zbrojaře. Putinův režim už přitom na svědomí vraždy na evropském území má. Mezi nejznámější případy patří otrávení radioaktivním poloniem Alexandra Litviněnka ve Velké Británii, zastřelení Zelimchana Changošviliho v Berlíně či neúspěšný atentát novičokem na Sergeje Skripala v Salisbury.
Představitelé evropských populistických a extrémně pravicových stran (např. AfD, Rassemblement national a dalších) často navštěvují Moskvu a Kreml je rovněž štědře dotuje. Je tedy i dost dobře možné, že ruský režim podporuje teroristické útoky v Německu a dalších zemí, aby zejména před volbami znejistilo obyvatelstvo a pomohlo tak populistickým stranám.
(Pozn.: POLITIQ)
Podle rešerší se zřejmě podíleli na rok trvající operaci ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jejímž cílem byla destabilizace Afghánistánu. Za tímto účelem agenti Moskvy nejpozději od roku 2015 verbovali v Afghánistánu pomocníky a později jim poskytovali ruská víza nebo ruské doklady. Barevné kopie pasů obou uprchlíků lze nalézt v souboru uniklých údajů, který vychází z e-mailů od jednoho ze zapojených důstojníků ruské GRU. Tyto informace unikly k investigativnímu týmu žurnalistů.
Třetímu Afghánci ze sítě podle úřadů spolková policie loni v dubnu nedaleko polských hranic odepřela vstup. Jeho současné místo pobytu není známo.
Hotovost z Moskvy za útoky
Všichni tři muži jsou podezřelí, že se rekrutovali z takzvaného programu odměn GRU. Podle západních bezpečnostních orgánů bylo cílem tajné operace Moskvy v Afghánistánu oslabit podporou ozbrojených skupin bývalou centrální vládu v Kábulu.
Uniklý soubor dat, jakož i údaje o ruských cestách a telefonátech, které měl tým investigativních reportérů k dispozici, existenci programu dokládají. Zjištění podporují také výpovědi tří bývalých specialistů afghánské zpravodajské služby NDS, s nimiž novináři hovořili.
Vražda v Berlíně: Putinova síť smrti
Podle zprávy Kreml podporoval ozbrojený boj Tálibánu proti ústřední vládě a americkým vojákům již několik let předtím, než se Tálibán v roce 2021 dostal k moci – zejména odměnami za teroristické útoky. Více než tucet afghánských prostředníků naverbovaných Moskvou prý sloužilo jako kurýři, finanční agenti nebo zprostředkovatelé zpravodajských služeb.
Deník deník New York Times v roce 2020 rovněž informoval o amerických zpravodajských informacích o programu odměn GRU. Podle této zprávy ruská tajná služba skrytě nabízela bojovníkům Talibanu finanční odměny za zabité afghánské a americké vojáky, z nichž některé byly pravděpodobně vyplaceny.
Krycí společnosti, drahokamy, falešné pasy
Jak nyní vyplývá z výzkumu magazínu Spiegel a časopisu The Insider, ruští špioni pravděpodobně využívali k utajení plateb dvě krycí společnosti v Moskvě a Afghánistánu, které údajně obchodovaly s drahokamy. Podle uniklých údajů uvedl tajný agent GRU zapojený do operace jednu z těchto společností jako svého zaměstnavatele při registraci na seminář o drahých kamenech na moskevské univerzitě.
Po vlně zatýkání v Afghánistánu v roce 2019 skončili někteří místní příznivci Rusů ve vězení a později byli propuštěni. Podle údajů z pasů a cestovních dokladů se většina pomocníků od té doby dostala do Ruska. V několika případech jim Moskva poskytla falešnou identitu a nové doklady. Jedná se o postup, který ruské služby běžně používají k ochraně zasloužilých agentů.
Podle informací investigavců vycestovali v posledních dvou letech z Ruska do Německa nejméně tři podezřelí. Zatím není jasné, zda muži registrovaní v Braniborsku a Dolním Sasku vstoupili do země dobrovolně – nebo zda je tam GRU propašovala cíleně.
Zrádné telefonní a cestovní podklady
Zjištěné informace rovněž poukazují na podezřelé podporovatele programu odměn v Afghánistánu. Podle bývalých afghánských zpravodajských důstojníků Moskva údajně vyplatila odměny za dvojciferný počet útoků před pádem vlády v roce 2021. Celková částka podle bývalých důstojníků činila mnoho milionů dolarů.
Neomylný Putin poučuje a vyhrožuje Západu
Mezi sponzorované akce prý patří například útok na vojenskou základnu Šoráb v provincii Hílmand v březnu 2019, při kterém bylo podle médií zabito 23 afghánských vojáků. GRU měla mít v témže roce rovněž podíl na útoku Talibanu na leteckou základnu Bagrám, dlouholeté velitelství amerických sil v Afghánistánu.
Podle uniklých telefonních a cestovních podkladů byl za program odměn zřejmě zodpovědný Ivan Kasjaněnko, bývalý vojenský atašé ruského velvyslanectví v Kábulu a zástupce velitele nechvalně proslulé jednotky GRU 29155.
V roce 2009 založená jednotka je považována za zabijácké komando ruského vůdce Vladimíra Putina. Provádí vraždy a bombové útoky po celém světě. Je například zodpovědná za útok jedem na ruského přeběhlíka Sergeje Skripala v anglickém Salisbury v roce 2018.
Podle komunikačních podkladů byl Kasjaněnko v posledních letech spojen přímo s afghánským pomocníkem sítě odměn. Podle těchto informací je Rus v kontaktu se zástupci Talibanu dodnes. Seznamy rezervovaných letů rovněž ukazují, že Kasjaněnko v roce 2017 několikrát cestoval s nejdůležitějším afghánským prostředníkem tohoto tajného projektu.
Podle investigací byl vedoucím bonusového programu na pracovní úrovni pravděpodobně Alexej Archipov, rovněž důstojník sabotážní jednotky 29155. Informace z oficiálních databází v Rusku ukazují, že udržoval úzké kontakty s afghánskými rekruty v síti – a zřejmě jim dodnes pomáhá v každodenním životě. Například jedno z Archipovových aut v Rusku je registrováno na dva jeho afghánské pomocníky současně. Kromě toho Archipov létal společně s dalšími členy sítě, což svědčí o jeho údajné roli vůdce.
Tento agent GRU měl pravděpodobně osobně na starosti i tři Afghánce, kteří odcestovali do Německa. E-mailová schránka s kopiemi jejich pasů patřila Archipovovi.
Ruské ministerstvo obrany, které je za GRU zodpovědné, zatím ponechalo dotaz magazínu Spiegel ohledně programu odměn a podezřelých sponzorů ze sabotážní jednotky 29155 bez odpovědi.
Hluboký vhled do Putinovy továrny na lži
Alexej Archipov možná nebyl jediným agentem, který byl s žadateli o azyl v kontaktu. Analýza historických údajů o spojení uprchlíka v Dolním Sasku vede k dalšímu nápadnému ruskému kontaktu. Afghánec na toto číslo volal v letech 2020 až 2022 desítkykrát.
Není přesně známo, komu číslo patří. Pomocí speciální aplikace však lze zjistit, jak je toto číslo uloženo v adresářích ostatních uživatelů mobilních telefonů v Rusku. Jeden z uživatelů si do svého mobilního telefonu uložil číslo pouze s křestním jménem, za kterým následují tři písmena: „GRU“.
