Berlínský atentátník Anis Amri byl již rok před útokem na berlínském Breitscheidplatzu sledován a odposloucháván. Úřady nyní vyšetřují, proč, přes všechny o něm známé informace, mohl atentát spáchat.
Aktuální poznatky nasvědčují tomu, že byl objektem zájmu mezinárodních tajných služeb, které v něm viděly volavku, jejímž prostřednictvím se chtěly dostat k vedoucím osobám IS v Libyi. Tunisan Amri byl nejpozději od listopadu 2015 na žádost státního zastupitelství v Karlsruhe sledován Spolkovým kriminálním úřadem (BKA) a Zemským kriminálním úřadem (LKA) Severní Porýní-Vestfálsko. Opatření byla součástí vyšetřování hildesheimského radikálního kazatele Abduláha Abduláha, známého také pod krycím jménem Abu Walaa.
Z vyšetřování vyplývá, že si Amri 14. prosince 2015 pomocí svého odposlouchávaného mobilního telefonu stáhl návody na výrobu výbušnin, 2. února 2016 si volal s dvěma kádry libyjského středního vedení IS a nabídl se jako sebevražedný atentátník k útoku v Německu. Díky policejnímu informátorovi operujícím pod krycím jménem Murat, v policejních spisech vedeným pod zkratkou VP01, který byl na Amriho nasazen od listopadu 2015, se policii ještě stejný měsíc podařilo odposlouchávat i Amriho zašifrovanou komunikaci s libyjskou pobočkou IS, kterou vedl přes aplikace WhatsApp a Telegram.
Amri udržoval kontakty s IS v Libyi už před svým příchodem do Itálie v květnu r. 2011. Tyto kontakty byly minimálně tuniským tajným službám již roky známy. Z odposlechů se o nich německé úřady prokazatelně dozvěděly nejpozději v březnu 2016. Podle poznatků Welt am Sonntag byl Amri bezprostředně po svém propuštění z italské vazby v květnu r. 2015 sledován italskou vnitřní rozvědkou AISI. Ta ho potom během jeho cesty do Německa údajně ztratila.
Proč nebyl Anis Amri přes všechny poznatky o jeho osobě už rok před samotným atentátem zatčen, ze stále probíhajícího vyšetřování nevyplývá. Tomu, že byl různými mezinárodními rozvědkami využit jako volavka ale nasvědčuje, že již 19. ledna 2017, tedy pouhých pár týdnů po jeho zastřelení poblíž Milána, zaútočilo několik neviditelných bombardérů B2 americké US Air Force na libyjský pouštní tábor, ve kterém se měli zdržovat i plánovači berlínského atentátu.
Hans-Christian Ströbele, člen kontrolního grémia tajných služeb německého parlamentu, předpokládá za „jinak nevysvětlitelným“ nezatčením Amriho ochrannou ruku amerických tajných služeb nebo armády a fakt, že Angelou Merkelovou slíbené vyšetřování pozadí atentátu trvá již rok, za „obrovský skandál“.
