V době nekonečného množství nekvalitních informací je na čase bojovat proti našemu instinktu hledat a vstřebávat vše, co se dá. To vyžaduje praxi. Příspěvek deníku Wall Street Journal.
Kdyby sociální média byla doslovným zobrazením ekosystému, byla by asi tak zdravá jako řeka Cuyahoga v Clevelandu v 60. letech 20. století, kdy byla tak znečištěná, že opakovaně vzplála.
Tyto požáry inspirovaly vznik Agentury pro ochranu životního prostředí a přijetí zákona o čisté vodě. Pro naši znečištěnou mediální krajinu roku 2026 však neexistuje nic alespoň vzdáleně srovnatelného.
To znamená, že je na nás, jako na jednotlivcích, abychom přestali přijímat růžový sliz umělé inteligence, věčné chemikálie pobuřujících návnad a mikroplasty dezinformací za účelem zisku. V době, kdy je informací na internetu tolik a jsou tak nízké kvality, že jsou v podstatě jen nic neříkajícím šumem, je naším prvořadým úkolem bojovat proti evolučnímu instinktu absorbovat všechny dostupné informace a místo toho odfiltrovat nespolehlivé zdroje a špatná data.
Naštěstí je tu cesta: kritická ignorace
„Nejde o naprosté ignorování,“ říká Sam Wineburg, který s tímto termínen přišel v roce 2021. „Jde o ignorování poté, co jste zkontrolovali některé počáteční signály. Považujeme to za neustálou ostražitost vůči naší vlastní zranitelnosti.“
Kritické ignorování vzniklo na základě výzkumu, který provedl Wineburg, emeritní profesor pedagogiky na Stanfordově univerzitě, a další odborníci, zaměřeného na to, jak lze mladé studenty naučit dovednosti z profesionálních ověřovatelů faktů. Děti i dospělí podle nich potřebují schopnost rychle posoudit pravdivost různých tvrzení a spolehlivost jeho zdrojů. Od té doby se výraz ujal. Stal se zastřešujícím pojmem pro celou řadu dovedností, z nichž se některé mohou jevit jako odporující intuici.
Zde je stručný návod, jak v začínajícím roce praktikovat kritické ignorování:
1. Uvědomte si, že kritické myšlení se stalo přítěží
Chytří lidé mají tendenci se hluboce zabývat tím málem informací, které jsou k dispozici, což je proces nazývaný kritické myšlení. V éře internetu se to stalo pastí.
Po většinu lidské historie byly informace vzácné. Útržek drbů od cestovatelů mohl znamenat rozdíl mezi tím, zda zůstanete naživu, nebo přijdete o hlavu kvůli nájezdům Vikingů. Dobré informace byly těžko dostupné až do vynálezu internetu – jak vám potvrdí každý, kdo si pamatuje kartotéky. Naše vrozená zvědavost, instinkt pro drby a závislost na chaotických dramatech nás vedou k tomu, že trávíme mnohem více času konzumováním nesmyslů na internetu, než bychom měli.
„Investovat kritické myšlení do zdrojů, které měly být od počátku ignorovány, znamená, že obchodníci s pozorností a zlovolní aktéři dostali přesně to, co chtěli – totiž naši pozornost,“ popsal tento princip Wineburg spolu s dalšími třemi vědci z Max Planck Institute for Human Development a University of Bristol v eseji z roku 2023.
2. Naše pozornost je velmi omezeným zdrojem
Jak vyčerpávající je používání sociálních médií? Průkopnická studie z roku 2021 zjistila, že pouhých 30 minut scrollování na telefonu nás psychicky vyčerpá a ve skutečnosti snižuje naši schopnost fyzického pohybu a tréninku. Jedna studie z roku 2022 dospěla k závěru, že půlhodina používání sociálních médií před tréninkem způsobila dostatečně velkou duševní únavu, aby ovlivnila koordinaci rukou a očí u elitních volejbalistů.
Problémy s udržením pozornosti tváří v tvář neustálému mediálnímu bombardování jsou tak rozšířené, že vedly k vývoji high-tech řešení, včetně hloupějších telefonů a zařízení s elektronickým inkoustem.
Nejjednodušší řešení jsou však často ta nejlepší, říká Matthew Facciani, výzkumník z Georgetown-Lancet Commission on Faith, Trust and Health na Georgetown University, který se zabývá dezinformacemi a mediální gramotností. Doporučuje sebeovlivňování?„Self nudging“, dle principů popsaných v proslulé knize Nudge ekonoma a nositele Nobelovy ceny Richard H. Thalera a profesora Casse R. Sunsteina, vydané v roce 2008., cílené nastavené našich mediálních vstupů a způsobu procházení obsahu, abychom snížili čas strávený mentálním odrážením internetového odpadu.
Inspirace pro jednoduchou taktiku: rozhodněte se předem, kolik času chcete strávit před obrazovkou, a nastavte si časovač.
3. „Dostatečně pravdivé“ je nebezpečné
Tendence chatbotů nám lhát – známá jako halucinace – se může jevit jako specifická pro umělou inteligenci, ale je součástí mnohem většího a potenciálně nebezpečnějšího jevu, upozorňuje Walter Quattrociocchi, profesor informatiky na univerzitě Sapienza v Římě.
Generativní jazykové modely umělé inteligence, které pohánějí chatboty, byly vycvičeny tak, aby produkovaly přesvědčivé výsledky. To se velmi liší od schopnosti potvrdit, zda je něco skutečně pravdivé.
„LLM?Large Language Model, neboli Velký jazykový model. tento posun zviditelňují obzvláště jasným způsobem, ale stejná logika funguje již řadu let,“ vysvětluje Quattrociocchi. Zejména když jsou některé příspěvky vytvořené lidmi upřednostňovány před ostatními prostřednictvím algoritmů, které reagují na lajky a zapojení, nikoli na přesnost.
„Sociální média již naučila uživatele spoléhat se na plynulost, soudržnost a sociální podporu jako náhradu za důvěryhodnost,“ říká Quattrociocchi. Takže jak v případě umělé inteligence, tak sociálních médií „se věrohodnost stává dostatečnou podmínkou pro blokování úsudku,“ dodává.
Jinými slovy: jsme ukolébáváni k tomu, abychom přijímali „dostatečně pravdivé“ informace jako náhradu za skutečnou pravdu, a přitom ztrácíme zvyk ověřovat si sami informace.
4. Využijte internet proti němu samotnému
Hledání pravdy vyžaduje v našem současném mediálním prostředí nástroje, které ještě před několika lety neexistovaly. Zvažte laterální čtení, které je v jistém smyslu opakem kritického myšlení. Když narazíte na nové tvrzení, místo toho, abyste se jím zabývali do hloubky, udělejte krok zpět a pomocí rychlého vyhledávání zjistěte, co o něm říkají ostatní.
Nástroj zabudovaný do každého webového prohlížeče Chrome vám umožňuje rychle posoudit důvěryhodnost dané webové stránky. Funkce „O této stránce“, skrytá v horní části prohlížeče pod ikonou vedle každé URL adresy, je výsledkem přímé spolupráce mezi Wineburgem a inženýry společnosti Google.
Umělou inteligenci lze také využít k ověřování tvrzení lidí – a jiných umělých inteligencí – na internetu. Výsledky se mohou lišit, pokud o to požádáte bezplatného chatbota. Placená verze má tendenci přidělovat větší výpočetní výkon, aby vám poskytla lepší odpovědi, říká Mike Caulfield, odborník na digitální gramotnost z University of Washington Bothell.
Caulfield vyvinul Deep Background, 3 500 slov dlouhý prompt, který může kdokoli zadat do bota. Jedná se v podstatě o program, který inicializuje vícestupňovou relaci identifikace, výzkumu a ověřování faktů u souboru tvrzení. Doporučuje jej používat pouze s placenými verzemi Claude nebo ChatGPT?Ideálně placená verze Claude Sonnet 4, píše Mike Caulfield v odkazu na Deep Background uvedeném výše..
Deep Background nejprve prověří tvrzení a poté provede několik kol zátěžových testů svých vlastních závěrů. To je obzvláště důležité, protože chatboti se spoléhají na stejný znečištěný internet, kterým se snažíme proplétat všichni. Dokonce i mnoho zjevných halucinací je ve skutečnosti jen věrným shrnutím špatných zdrojových informací chatboty, říká Caulfield.
Může se zdát paradoxní používat AI k boji proti AI. Ale používání technologie k nápravě škod způsobených dřívějšími technologiemi je přesně to, co jsme vždy dělali. Poté, co byla řeka Cuyahoga vážně poškozena nekontrolovanou industrializací, vyžadovalo její několik desetiletí trvající čištění nové technologie pro monitorování a obnovu kvality vody.
Techniky pro čištění našeho mediálního prostředí jsou stále ještě v plenkách. I když se budou zlepšovat, jedna věc se nezmění: všichni budeme muset dbát na to, abychom se nenechali zhypnotizovat algoritmy a abychom mysleli sami za sebe.
