Čtyřdenní pracovní týden. Plná mzda, ale jen čtyři pracovní dny v týdnu: to, co někomu možná ještě zní utopicky, má mnoho výhod i pro firmy. Nové studie ukazují, že s kratší pracovní dobou stoupá produktivita. V roce 2023 to mají potvrdit rozsáhlé testy v terénu.
77 % Němců by chtělo pracovat pouze čtyři dny v týdnu namísto pěti. 14 % z nich by dokonce bylo ochotno přijmout odpovídající snížení platu. Příležitost zavést zkrácenou pracovní dobu s plnou náhradou mzdy je nyní v mnoha odvětvích větší než kdykoli předtím. Protože je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, musí podniky nabízet uchazečům stále lepší podmínky – tak proč ne také čtyřdenní pracovní týden?
Nová pracovní morálka mileniálů
Mnoho příkladů ukazuje, že to může být výhodné i pro firmy. Například v Německu o svých zkušenostech informoval Alfred Keller, vedoucí řemeslné firmy z Überlingenu u Bodamského jezera. „Jde o „win-win“ situaci, která je výhodná pro všechny“, sdělil stanici SWR. Zaměstnanci jsou rádi, že víkend začíná už v pátek, sám Keller může tento den využít k organizaci kanceláře a „konečný zákazník to také považuje za dobrou věc“. Na stavbách by nyní jednoduše nechal jiné řemeslníky dělat v pátek práce, které jsou schůdnější, když tam Kellerovi zaměstnanci nejsou – například malířské práce. A navíc: čtyřdenní pracovní týden láká uchazeče. Keller říká, že letos mohl přijmout dalších deset učňů.
Firmy již pětidenní pracovní týden nechtějí
Zkušenosti řemeslníků od Bodamského jezera jsou v souladu s rozsáhlejšími studiemi. Pravděpodobně největší experiment iniciovala novozélandská organizace „4 Day Week Global„. Od letošního roku podporuje terénní testy v různých zemích a vyhodnocuje údaje na základě desítky různých faktorů. První výsledky jsou slibné. Společnosti z USA, Irska a Austrálie, v nichž celkem 969 zaměstnanců pracovalo po dobu deseti měsíců pouze čtyři dny v týdnu, uvedly, že obrat se oproti předchozímu roku zvýšil v průměru o 38 %.
Byť to může být způsobeno i jinými faktory než pouze čtyřdenním pracovním týdnem, samotné společnosti ale ohodnotily vliv pracovního modelu 7,7 body z 10 možných. Kromě toho zaměstnanci méně často chyběli z důvodu nemoci. Na jednoho zaměstnance připadalo pouze 0,4 místo 0,6 dne absence za měsíc, což odpovídá snížení výpadků zaměstnanců o 33 %. Navíc podávalo méně zaměstnanců výpovědi, ochotněji přicházeli do kanceláří a bylo snazší najít nové uchazeče. Celkově hodnotily zúčastněné společnosti čtyřdenní pracovní týden 9 body z 10 možných. Žádná z 33 společností, které se testu zúčastnily, se v budoucnu nevrátí k pětidennímu pracovnímu týdnu.
Mladí lidé jsou navzdory rostoucímu blahobytu stále nešťastnější
Ještě větším přínosem než pro zaměstnavatele byl přínos pro zaměstnance. Zaměstnanci uváděli, že sportovali v průměru o 24 minut týdně více, měli méně konfliktů mezi prací a soukromým životem a méně často se vraceli z práce domů příliš unavení, aby se mohli věnovat záležitostem doma nebo rodině. Pozitivním efektem čtyřdenního pracovního týdne je, že zaměstnanci skutečně využívali volný den k volnočasovým aktivitám. Nikdo v něm například nepracoval ve druhém zaměstnání.
Několik zemí testuje čtyřdenní pracovní týden ve velkém
Testy „4 Day Week Global“ budou v roce 2023 dále rozšířeny. V USA a Kanadě začaly v listopadu, v únoru se plánuje zahájení v mnoha evropských zemích a v Jihoafrické republice. Nezávisle na novozélandské iniciativě byl v září zahájen test se 70 společnostmi ve Velké Británii a také s 200 společnostmi ve Španělsku. V Německu zatím neprobíhají žádné odpovídající testy v terénu.
Vynikající výsledky předchozích testů je však třeba brát s rezervou. Hlavním bodem kritiky je skutečnost, že všechny společnosti se zúčastnily dobrovolně. To znamená, že do testu se dostali pouze zaměstnavatelé, kteří jsou čtyřdennímu pracovnímu týdnu i tak otevřeni a mohou jej snadno začlenit do svého každodenního organizačního režimu. To znamená, že lepší dopady tak jsou předem naprogramovány. Ne všechny firmy však mohou svým zaměstnancům zkrátit pracovní dobu tak snadno.
Generace alfa nám ukazuje, jak zastaralé jsou naše učební koncepty
„Čtyřdenní pracovní týden dnes ještě není vhodný pro široké uplatnění v malých a středních podnicích“, říká například Matthias Bianchi z Německého svazu malých a středních podniků. Domnívá se, že všechny podniky, které pracují nebo vyrábějí sériově, budou mít obecně problémy s udržením produktivity při pouhých čtyřech pracovních dnech v týdnu. Ani to však nechce vyloučit: „Obecně doporučujeme, aby si naše členské podniky našly individuální uspořádání pracovní doby, které bude co nejpružnější“, říká Bianchi. Pro koho je však čtyřdenní pracovní týden možný, měl by ho využít.
V Německu se toho v tomto ohledu zatím příliš neděje. Největší německá odborová organizace IG Metall však o čtyřdenním pracovním týdnu začala se zaměstnavateli diskutovat v souvislosti s elektrotechnickým průmyslem a kovoprůmyslem. Odbory však nepožadovaly plnou náhradu mzdy, ale souhlasily by s jejich malým snížením – i když neodpovídajícím zkrácené pracovní době. Za těchto okolností si i Marcel Fratzscher, šéf Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW), čtyřdenní pracovní týden dovedl představit. Známý ekonom se k tomu vyjádřil již v roce 2020 v Passauer Neue Presse. Bylo to však v době, kdy zemí otřásala koronakrize a myšlenky na zvyšování mezd byly spíše nepopulární.
