Někteří lidé mají při přemýšlení smůlu. Christoph Ploss, předseda hamburské CDU, nedávno na veřejnoprávní stanici ARD vychvaloval rakouského spolkového kancléře Sebastiana Kurze a jeho ÖVP jako zářný vzor pro svou stranu. Je prý třeba jít směrem „drsné občanskosti“. Že se nyní Kurzovo panování rozpadá jako domeček z karet není pro Plosse šťastným zvratem. Příští dny sotva přežije. Sloupek vídeňského novináře a spisovatele Roberta Misika pro berlínský deník TAZ.
Ve středu nás u snídaně zaskočil titulek, že v kancléřství a v sídle ÖVP probíhají domovní prohlídky. My Rakušané samozřejmě nad takovou zprávou jen povytáhneme obočí. Efekt návyku nelze popřít.
Sebastian Kurz byl mezitím obviněn v několika různých, avšak vzájemně propojených řízeních, přičemž trestné činy, pro které je vyšetřován, sahají od křivé výpovědi před parlamentní vyšetřovací komisí až po napomáhání k úplatkářství a zpronevěře. Ke „zničení ÖVP“ nepotřebujeme nikoho zvenčí, to zvládne Sebastian Kurz sám. Na začátku září byl Kurz mnoho hodin vyslýchán soudcem a v tomto řízení se brzy očekává vydání trestního příkazu, tedy obžaloby.
Lidová strana, dříve známá aspoň jako pravicová státotvorná strana, již několik týdnů burcuje proti soudnictví. Ve stylu Silvia Berlusconiho nebo Donalda Trumpa jsou státní zástupci diskreditováni jako členové „rudých sítí“; v moudré předvídavosti nebo méně moudré předpojatosti uspořádal odpovědný stranický aparátčik den před poslední domovní prohlídkou tiskovou konferenci, aby odhalil „levicové buňky“ v justici. Nechybělo moc k tomu, aby řekl „klíšťata“.
Diskreditovány mají být nejen vyšetřovací orgány, ale i nezávislá justice, která se ze symbolické pozice neutrálního strážce reinterpretuje do role „opozice“. Tímto způsobem se například příkazy k prohlídce nebo dokonce soudní rozhodnutí stávají „názory„.
Rešerše státního zastupitelství vykreslují barvité panorama mafiánského politikaření. Jde o kamarádské kšeftíky, posty za dary, přesuny ve vrcholných funkcích blízkých státu, nezákonné financování strany, zpronevěru veřejných prostředků až po nákup příznivého zpravodajství prostřednictvím endemické „inzertní korupce“ (za peníze na reklamu se provádí mediální adorace) a v poslední době dokonce i zfalšované průzkumy, které prý byly placeny z peněz ministerstev.
Dráždivá hloupost
Megalomanské sebevědomí, sebestřednost vůdce, vůdcovský kult přisluhovačů a kriminální energie celé bandy dosáhly úrovně, kterou by nepředpokládali ani nejtvrdší Kurzovi kritici. Přepisy chatu, které unikly až ve čtvrtek odpoledne, nechávají člověka stát s otevřenou pusou.
Nyní velmi pravděpodobný úplný kolaps „systému Kurz“ je důsledkem bizarní formy „digitalizační ofenzívy“: zúčastnění se s dráždivou hloupostí a euforickou pompézností koordinovali přes WhatsApp a SMS tak podrobně, že si sami naběhli na kudlu. Sebestředný narcismus k tomu jistě přispěl, protože jde ruku v ruce s iluzí nezranitelnosti, a tedy i s nedostatkem opatrnosti.
Pokud někdo v nějaké pravicové straně ještě vážně uvažuje o kopírování tohoto „úspěšného modelu“ konzervativní strany, která politicky pochoduje ke krajní pravici, velmi rychle skončí s morálkou italské camorry, že je dovoleno vše, že neplatí žádná pravidla, žádné zákony a žádná slušnost. Neexistuje čistý, státoprávní, demokratický pravicový populismus. Vždy dostanete jen celý smradlavý balíček.
Stačí kliknout: zde najdete vše o Rakousku nebo o Sebastianu Kurzovi.
