Víkendové jarní počasí zaplnilo mnoho městských parků. Někteří lidé se proto rozhodli k nošení FFP2 respirátorů i na čerstvém vzduchu. Experti se však na takové počínání dívají spíše skepticky.
Sluneční svit a rostoucí teploty vyhnaly mnoho lidí z domovů. Někteří pak kvůli ochraně před koronavirem dobrovolně nosí FFP2 respirátor i pod širým nebem, i když se pohybují na širokém chodníku nebo v parku. Má to smysl?
Tvrzení: kdo se chce skutečně chránit před koronavirem, musí nosit FFP2 respirátor i venku.
Zhodnocení: pro to neexistují žádné důkazy. Ve všech německých spolkových zemích je nařízeno ve veřejných dopravních prostředcích a v obchodech nosit buď obyčejnou lékařskou roušku nebo filtrační FFP2 respirátor. První chrání především protějšek, druhý typ ochrany navíc i samotného nositele.
Odborníci se již dlouho shodnou na tom, že je ve vnitřních prostorách nebezpečí infekce podstatně vyšší než na čerstvém vzduchu. Přesto i tam někteří lidé používají FFP2 respirátor. Důvodem jsou zřejmě obavy, že by se mohli dostat do tzv. aerosolového mraku.
Ten se vytváří především při výdechu před ústy a u infikovaných může obsahovat koronaviry. Pokud spolu lidé mluví, pak jsou tyto aerosoly doslova vydechovány protějšku do obličeje. Zatímco se v nevětraných místnostech mohou viry koncentrovat, je pod širým nebem vydechovaný vzduch rychle zředěn a transportován pryč, jak oznámila Společnost pro výzkum aerosolů (GAeF) z Kolína nad Rýnem.
Krátké setkání s lidmi na čerstvém vzduchu považuje bývalý prezident Mezinárodní společnosti pro aerosoly v lékařství, Gerhard Scheuch, za neškodné. Množství virů, které při míjení člověk případně vdechne, na infekci nestačí, vysvětlil nedávno poradce Evropské lékové agentury (EMA) na stanici Deutschlandfunk Kultur. „Chůze, běh, procházky nebo túry považuji za naprosto bezpečné.“
I GAeF ve svém prohlášení uklidňuje: „Venku nedochází prakticky k žádným přenosům prostřednictvím aerosolů.“ Lidé by se ovšem měli mít na pozoru ve skupinách, ve kterých nejsou dodržovány žádné minimální rozestupy a/nebo nejsou nošeny roušky – např. při delších konverzacích.
Pro Institut Roberta Kocha (RKI) jsou zatím osoby, které se i venku bez jakékoliv ochrany setkají s infikovanou osobou na dobu delší než 15 minut a ve vzdálenosti menší než 1,5 metru, kontaktní osoby s „vyšším rizikem infekce“.
Kdy se rouška může stát rizikem
Delší nošení pokrývky úst a nosu může být na druhou stranu kontraproduktivní. Vlhký vydechovaný vzduch totiž snižuje účinnost FFP2 respirátorů. Společnost pro výzkum aerosolů varuje, že materiál časem ztrácí svůj elektrický náboj. Spolková agentura pro léčiva a lékařské produkty (BfArM) uvádí: „Vlhká rouška by se měla vyměnit.“ Světová zdravotnická organizace (WHO) výslovně varuje sportovce před nošením roušek.
Podle údajů Frauenhoferova Institutu technické a ekonomické matematiky v Kaiserslauternu navíc hrozí nebezpečí tzv. infekčního mostu mezi nositelem a jeho okolím. V případě vlhkého materiálu mohou i FFP modely např. při kýchání nebo kašlání katapultovat kapénky z vnější strany respirátoru do okolí.
Z pohledu výrobců nejsou FFP2 masky z principu určeny k opětovnému užívání. Podle expertů Vysoké odborné školy v Münsteru, kteří tyto modely měsíce zkoumali, však lze dýcháním zvlhlé respirátory až pětkrát znovu použít. K tomu je nutné je minimálně týden nechat vysušit na vzduchu.
