Evropská unie: větší ochrana pro whistleblowery

Evropská unie: větší ochrana pro whistleblowery
REKLAMA

Evropský parlament se vyslovil za lepší ochranu whistleblowerů. Nové předpisy mají ochránit informátory před odvetnými opatřeními – mají však ještě mezery.

Jde o krácení daní, korupci, o rozsáhlé podvody. Mnohé, co bylo během uplynulých let odhaleno a co ještě stále hýbe veřejností, by se bez statečných informátorů – tedy whistleblowerů – nedostalo na denní světlo. Mnohé z toho by se pravděpodobně, někde za zavřenými dveřmi, ještě odehrávalo.

Je jedno, zda se jednalo o Dieselgate, Luxembourg Leaks nebo Panama Papers – problém vždy byl, že whistlebloweři, kteří na nešvary upozornili, byli vždy jednou nohou ve vězení. Na některých místech totiž mohli být obžalováni z vyzrazení tajemství.

To se nyní změní, zdůraznila Věra Jourová, eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. „Poskytujeme právně závaznou záruku. Pokud oznamovatel odhalí nesrovnalosti, chráníme ho před odvetnými opatřeními. Například před tím, aby přišel o práci nebo před pomstou nadřízených.“

Dlouholetý boj za ochranu whistleblowerů

Než se tak ale stalo, došlo k dlouholetému boji mezi vládami 28 členských zemí, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. Mnoho odpůrců se obávalo byrokratického monstra. Výsledkem je nyní vícestupňový proces.

Pro kohokoliv, kdo ve svém poli působnosti odhalí nesrovnalosti, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance, úředníka, OSVČ nebo praktikanta, pro toho bude v budoucnu platit, že „to whistleblower napřed musí ohlásit ve vlastním podniku nebo svému úřadu“, vysvětluje expert německých Zelených Sven Giegold. „Pokud však existují indicie, že by to nevedlo k úspěchu, lze se také obrátit přímo na dohledový orgán.“ Pokud existuje nebezpečí z prodlení, nebo se jedná o obzvlášť závažný přestupek, lze se obrátit přímo na média.

Předpis platí pouze pro evropské právo

Nová směrnice má ale jeden velký nedostatek. Platí pouze pro otázky, týkající se evropského práva, například praní špinavých peněz, zdanění firem, pro velké části ochrany pacientů a spotřebitelů, otázky ochrany životního prostředí nebo veřejné zakázky, které jsou podporovány z evropských dotací. To znamená: členské země mohou nová pravidla aplikovat i na svou národní politiku, nejsou k tomu ale zavázány.

„V každém případě se jedná o velké zlepšení právního stavu v porovnání se stávajícím statutem quo. Je to ale už ideál?“, ptá se Giegold. „Věřím že ne, protože stále ještě existuje mnoho informátorů novinářů, kteří tím nejsou chráněni. Dokázali jsme si představit, že půjdeme ještě dále.“ Přece jen se v porovnání s právním stavem v Německu ale jedná o velký pokrok.

Zatím zaručuje informátorům obsáhlou právní ochranu pouze 10 členských zemí Evropské unie. Nejpozději za 2 roky, až se evropská směrnice promítne do národních zákonů, se tento stav změní.

Magazín POLITIQ: staň se whistleblowerem

REKLAMA