Změna klimatu je krizí mezigenerační spravedlnosti

Žijeme na účet budoucnosti

Změna klimatu je krizí mezigenerační spravedlnosti
Jak vypadá klimatická krize očima nejzranitelnějších členů společnosti? Od rekordních veder přes soudní spory až po zákony, které mohou změnit rozhodování státu: australský příběh ukazuje, proč děti nesou největší zátěž a proč je nutné změnit „kurz Titanicu“ hned teď.

Změna klimatu je největším problémem naší doby. Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii a zároveň rokem s nejvyššími emisemi oxidu uhličitého (CO2) za poslední dva miliony let.

Článek pro The Converstaion napsali Philippa Collinová, profesorka politické sociologie na Institutu pro kulturu a společnost, Western Sydney University, Judith Bessantová, profesorka na Fakultě globálních, městských a sociálních studií, RMIT University a Rob Watts, profesor sociální politiky na RMIT University. Příspěvek přináší australský pohled na člověkem způsobenou globální klimatickou katastrofu.

Bill McKibben o klimatickém aktivismu v éře Trump 2.0

Globální oteplování zvyšuje četnost a závažnost extrémních klimatických jevů, lesních požárů, povodní a sucha. Tyto jevy mají již nyní dopad na mladé lidi, kteří budou těmto výzvám čelit po větší část svého života než starší generace.

Bude to mít také nepříznivý dopad na ty, kteří se ještě nenarodili, změna klimatu tudíž vyvolává krizi mezigenerační spravedlnosti.

Rukojmí změny klimatu

V roce 2025 tvoří děti a mladí lidé třetinu australské populace. Vzhledem k tomu, že se děti nacházejí v rané fázi fyziologického a kognitivního vývoje, jsou více ohroženy klimatickými katastrofami, jako jsou neúrody, povodně a sucha. Jsou také méně schopny se chránit před souvisejícím traumatem než většina starších lidí.

Podle současných emisních trajektorií varuje výzkum Organizace spojených národů, že každé dítě v Austrálii by mohlo být vystaveno více než čtyřem vlnám veder ročně. Odhaduje se, že více než dva miliony australských dětí by mohlo žít v oblastech, kde vlny veder potrvají déle než čtyři dny.

Nedávná studie došla k závěru, že více než milion dětí a mladistvých v Austrálii zažije v „průměrném roce“ nějakou klimatickou katastrofu nebo extrémní povětrnostní jev. Těmito úkazy jsou více postiženy děti z odlehlých oblastí, ze sociálně slabších vrstev a děti domorodých obyvatel. To odpovídá jednomu z šesti dětí a jejich počet neustále roste.

Úzkost, frustrace a strach

Dopad změny klimatu na zdravípsychickou pohodu mladých lidí je rovněž významný. Celosvětově nesou největší psychickou zátěž související s dopady změny klimatu právě děti a mladí lidé.

Protestní hnutí: kudy dál?

Pocity jako frustrace, strach a úzkost související se změnou klimatu jsou umocněny zkušenostmi s extrémními povětrnostními jevy a souvisejícími zdravotními dopady. Mladí lidé, kteří zažívají katastrofy související s klimatem, mohou čelit problémům v oblasti vzdělávání, vysídlení, nejistoty bydlení a finančních potíží. K tomu všemu se přidávají další problémy. Mezi ně patří rostoucí socioekonomická nerovnost, zvyšující se dětská chudoba, narůstající dluhy za vzdělání, nejistá zaměstnání a nedostatek dostupného bydlení.

To znamená, že současná generace mladých lidí bude pravděpodobně v horší ekonomické situaci než jejich rodiče.

Změna klimatu vyžaduje změnu myšlení a společnosti

Někteří klíčoví politici chápou, jak klimatická změna urychluje mezigenerační nespravedlnost. Bývalý ministr financí Ken Henry popsal situaci jako „mezigenerační tragédii“ a poukázal na to, jak australští politici selhávají v řešení klimatických změn a dalších zásadních problémů. I ministr financí Jim Chalmers uznal, že „mezigenerační spravedlnost je jedním ze zásadních problémů“ Austrálie.

Současné reakce na zprávu o hodnocení klimatických rizik však naznačují, že se nejedná o nejvyšší prioritu. Změna klimatu byla v federálních volbách v květnu 2025 zmíněna jen okrajově. Hlavní politické strany se tomuto tématu většinou vyhýbaly.

Emise skleníkových plynů z australského projektu North West Shelf.
Bluesky: emise skleníkových plynů z australského projektu North West Shelf. Odkaz na článek Guardianu s názornou grafikou.

Znepokojující bylo také to, že prvním významným rozhodnutím nově znovuzvolené vlády premiéra Anthony Albeneseho bylo schválení prodloužení projektu těžby plynu North West Shelf společnosti Woodside u západního pobřeží Austrálie do roku 2070.

To znamená, že mladým lidem zůstane mnoho let do budoucna dědictví v podobě dalších 87 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně.

Sílící hlas mladé generace

Australské děti a mladí lidé nejsou hloupí. Mnozí z nich si velmi brzy zjistilo, že vládám nemohou věřit. Od roku 2018 mladí lidé mobilizovali stovky tisíc dalších dětí k protestům požadujícím opatření v oblasti klimatu.

Slušnost je iluzí

Mládežnické organizace v Austrálii, jako například Australian Youth Climate Coalition, již dlouho vedou kampaně a strategie zaměřené na řešení klimatických změn. K nim se přidává stále více starších spojenců, od organizace Parents for Climate přes Knitting Nannas až po Country Women’s Association.

V Austrálii se mnoho mladých lidí zaměřilo na strategické soudní spory v oblasti klimatu a ke spolupráci s poslanci parlamentu na změnách legislativy. Tvrdí, že vlády mají zákonnou povinnost pečovat o prevenci škod způsobených změnou klimatu.

Zmařené pokusy

Kromě urychlení zavádění národního adaptačního plánu mohou pomoci i další legislativní inovace. V roce 2023 spolupracovali mladí lidé s nezávislým senátorem Davidem Pocockem na návrhu zákona, který se otázkami dopadů klimatické změny zabývá.

Proč nikdo nemluví o zemědělském terorismu?

Tento návrh zákona vyžaduje, aby vlády při rozhodování o projektech, které by mohly zhoršit změnu klimatu, zohledňovaly zdraví a blaho dětí a budoucích generací. Byl předložen Senátnímu výboru pro životní prostředí a komunikační legislativu. Ačkoli všech 403 veřejných podání výboru až na jedno podporovalo návrh zákona, v červnu 2024 se členové Labouristické strany a Koalice dohodli na jeho zamítnutí. Argumentovali tím, že je obtížné kvantifikovat pojmy jako „blaho“ nebo „materiální riziko“.

Aby toho nebylo málo, obě hlavní strany tvrdily, že Austrálie již má více než dostatečné environmentální zákony na ochranu dětí.

Musíme změnit kurz Titanicu

Australský parlament možná dostane další příležitost zakotvit do zákona povinnost chránit děti a mladé lidi a zajistit tak mezigenerační spravedlnost. Nezávislá poslankyně Sophie Scampsová předložila v únoru 2025 návrh zákona o blahu budoucích generací. Jelikož legislativa předložená parlamentu pozbývá platnosti po vyhlášení voleb, Scampsová plánuje návrh zákona znovu předložit v tomto volebním období.

Návrh zákona by zavedl legislativní rámec, který by začlenil blaho budoucích generací do rozhodovacích procesů. Stanovil by také pozitivní povinnost a zřídil by nezávislého komisaře pro budoucí generace, který by hájil dlouhodobé zájmy Austrálie a udržitelné postupy a praktiky.

Radikalismus protestním hnutím neškodí

Ačkoli tento návrh zákona neobsahuje sankce za porušení této povinnosti, pokud by byl schválen, donutil by současnou vládu zohledňovat práva a zájmy současné i budoucích generací. Je založen na podobné legislativě jako ve Walesu, která úspěšně funguje již deset let.

Waleský experiment přinejmenším naznačuje, že již dnes můžeme podniknout zcela praktické kroky k podpoře mezigenerační spravedlnosti, ke snížení negativních dopadů klimatických změn na mladé lidi a k odvrácení klimatické katastrofy, která ohrožuje děti, které se ještě nenarodily.

Může nám to připadat stejně obtížné jako změnit kurz Titanicu, ale musíme to udělat.