Soudní psychiatrička Bandy X. Leeová vysvětluje patologickou přitažlivost znovuzvoleného prezidenta Donalda Trumpa a vysvětluje, jak od ní lidi odnaučit.
Násilná vzpoura u amerického Kapitolu, kterou ke konci svého minulého funkčního období podnítil prezident Donald Trump, je nejchmurnějším momentem jedné z nejtemnějších kapitol v dějinách národa. Přesto akce vzbouřenců – a Trumpova vlastní role v celé události a reakce na ně – mnohé nepřekvapují, zejména ty, kteří studují prezidentovu duševní způsobilost a psychologii jeho nejhorlivějších stoupenců od jeho nástupu do úřadu.
Psychologie bohatství a vliv peněz na duševní zdraví
Jedním z nich je Bandy X. Leeová, soudní psychiatrička a prezidentka Světové koalice pro duševní zdraví. Leeová vedla skupinu psychiatrů, psychologů a dalších odborníků, kteří zpochybnili Trumpovu duševní způsobilost k výkonu funkce v knize, kterou vydala pod názvem „Nebezpečný případ Donalda Trumpa: 27 psychiatrů a odborníků na duševní zdraví hodnotí prezidenta“ (The Dangerous Case of Donald Trump: 27 Psychiatrists and Mental Health Experts Assess a President). Leeová a její kolegové přitom důrazně odmítli modifikaci směrnice Americké psychiatrické asociace ze 70. let minulého století, známou jako Goldwaterovo pravidlo, která psychiatry odrazuje od vydávání odborných stanovisek k veřejně činným osobám, které osobně nevyšetřili. „Kdykoli se mluví o Goldwaterově pravidle, měli bychom se vrátit k Ženevské deklaraci, která lékařům nařizuje vystupovat proti destruktivním vládám,“ říká Leeová. „Tato deklarace vznikla jako reakce na zkušenosti s nacismem.“
Leeová také napsala knihu „Profil národa: Trumpova mysl, americká duše“ (Profile of a Nation: Trump’s Mind, America’s Soul), psychologickou analýzu prezidenta na pozadí jeho příznivců a celé země. Leeová a její kolegové ze Světové koalice pro duševní zdraví také 9. ledna 2021 vydali prohlášení, v němž během prvního Trumpova úředního období vyzvali k okamžitému odvolání prezidenta z funkce. Tyto poznatky po jeho znovuzvolení opět nabývají na významu.
Časopis Scientific American požádal Leeovou, aby se vyjádřila k psychologickým otázkám, které stojí za Trumpovým destruktivním chováním, k tomu, co vede některé jeho stoupence, a k tomu, jak lidi vymanit z jeho područí. Rozhovor vedla Tanya Lewisová.
Scientific American: Co lidi na Trumpovi vůbec přitahuje? Co je pohání?
Bandy X. Leeová: Důvodů je mnoho a jsou různorodé, ale ve své nedávné knize Profil národa jsem nastínila dvě hlavní emocionální pohnutky: narcistickou symbiózu a sdílenou psychózu. Narcistická symbióza se týká vývojových zranění, která činí vztah vůdce a jeho následovníků přitažlivým jako magnet. Vůdce, který touží po obdivu, aby kompenzoval vnitřní nedostatek sebeúcty, si vytváří grandiózní představu o své všemohoucnosti, zatímco následovníci, kteří se ocitli v nouzi v důsledku společenského stresu nebo rovněž vývojového zranění, touží po rodičovské postavě. Když se takto zranění jedinci dostanou do mocenských pozic, vzbudí v populaci podobnou patologii, která do sebe pak zapadá jako zámek a klíč.
Goldwaterovo pravidlo
Goldwaterovo pravidlo vzniklo v roce 1973 jako reakce na kontroverzní článek v časopise Fact, který uváděl, že 1 189 psychiatrů neshledává prezidentského kandidáta Barryho Goldwatera psychicky způsobilého k výkonu úřadu. Na obálce však nebylo uvedeno, že bylo dotázáno celkem 12 356 psychiatrů, odpovědělo pouze 2 417, 1 189 se vyjádřilo, že není způsobilý, 657 že je způsobilý a 571 sdělilo, že nemá dost informací ke kvalifikované odpovědi. Americká psychiatrická asociace (APA) následně zavedla etické pravidlo, které zakazuje psychiatrické diagnózy veřejných osobností bez osobního vyšetření.
Zdá se, že dnes už je Goldwaterovo pravidlo přežitkem, protože brání těm nejpovolanějším – tedy psychologům a psychiatrům – aby se vyjadřovali k patologickým rysům veřejných osobností, které mohou mít významný dopad na společnost. Je žádoucí, aby odborníci přispívali do veřejné diskuse o politických kandidátech a dalších osobnostech, obzvlášť v době, kdy se duševní způsobilost vůdčích osobností stává důležitější než kdy jindy. Proč by se k podobným otázkám mohla vyjadřovat laická veřejnost, ale ne ti, kdo problematice skutečně rozumí, a jestli takový stav není spíš kontraproduktivní, je otázkou. Navíc je takové pravidlo v rozporu s Prvním dodatkem ústavy o svobodě slova. Goldwaterovo pravidlo kdysi možná sloužilo potřebám určité profese, rozhodně ale neslouží širším potřebám veřejnosti.
„Sdílená psychóza“ – která se také nazývá ‚folie à millions‘ (šílenství milionů), pokud se vyskytuje na celostátní úrovni, nebo ‚indukované bludy‘ – označuje nakažlivost závažných symptomů, která přesahuje běžnou skupinovou psychologii. Pokud se vysoce symptomatický jedinec dostane do vlivného postavení, mohou se jeho symptomy šířit v populaci prostřednictvím citových vazeb, zesilovat existující patologie a vyvolávat bludy, paranoiu a sklony k násilí – a to i u dříve zdravých jedinců. Léčbou je odstranění expozice.
Proč to vypadá, že sám Trump tíhne k násilí a destrukci?
Destruktivita je základní charakteristikou duševní patologie, ať už je zaměřena na sebe sama nebo na druhé. Nejprve bych ráda objasnila, že lidé s duševní nemocí nejsou jako skupina o nic nebezpečnější než lidé bez duševní nemoci. Pokud je však duševní patologie doprovázena kriminálním smýšlením, může tato kombinace učinit jedince mnohem nebezpečnějším než by byl každý z jevů sám o sobě.
„Temná tetráda“ a konspirační teorie
Ve své učebnici o násilí zdůrazňuji symbolickou povahu násilí a to, že je to životní impuls, který se zvrtl. Stručně řečeno, když člověk nemůže mít lásku, uchýlí se k respektu. A když není k dispozici úcta, člověk se uchýlí ke strachu. Trump prožil nesnesitelnou ztrátu respektu: odmítnutí národem v důsledku volební porážky (a mnohých dalších porážek: navzdory mýtům, které kolem sebe vytváří, je skutečnost taková, že v podstatě na co sáhl, skončilo fiaskem, pozn. PQ). Násilí pomáhá kompenzovat pocity bezmoci, nedostatečnosti a nedostatku reálných výsledků.
Myslíte si, že Trump skutečně vykazuje bludy nebo psychotické chování? Nebo se prostě jen chová jako autokrat, který se bezostyšně snaží udržet si svou moc?
Domnívám se, že platí obojí. Určitě má autokratické sklony, protože jeho extrémní narcismus neumožňuje rovnost s ostatními lidmi, jak to vyžaduje demokracie. Psychiatři obvykle posuzují bludy na základě osobního vyšetření, ale existují i jiné důkazy o jejich pravděpodobnosti. Za prvé, bludy jsou nakažlivější než strategické lži, a tak z jejich šíření vidíme, že jim Trump pravděpodobně skutečně věří. Za druhé, jeho emocionální křehkost, projevující se extrémní nesnášenlivostí vůči realitě, která neodpovídá jeho zbožnému přání, ho předurčuje k psychotickým spirálám. Zatřetí, jeho veřejné záznamy obsahují četné hodiny rozhovorů a interakcí s jinými lidmi – jako například hodinový rozhovor se státním tajemníkem Georgie – které silně podporují hypotézu bludů, k čemuž jsme s kolegy došli při systematické analýze.
Odkud se bere nenávist, kterou někteří jeho příznivci projevují? A co můžeme udělat pro zahájení léčebného procesu?
V knize Profil národa uvádím mnoho příčin, které vedly k jeho následování. Existuje však důležitá psychologická újma, která vzniká v důsledku relativní – nikoli absolutní – socioekonomické deprivace. Ano, je tu velké zranění, hněv a přesměrovatelná energie k nenávisti, kterou Trump využil a rozdmýchal pro svou manipulaci a účely. Emocionální vazby, které vytvořil, usnadňují sdílenou psychózu v masovém měřítku. Je to přirozený důsledek podmínek, které jsme si nastavili. Pro uzdravení obvykle doporučuji tři kroky: zaprvé: odstranění původce (vlivné osoby se závažnými symptomy). Zadruhé: odstranění systémů kontroly myšlení – běžných v reklamě, ale nyní také silně převzatých politikou. Zatřetí: náprava socioekonomických podmínek, které jsou příčinou špatného kolektivního duševního zdraví.
Maskulinní úzkost a posun k pravicovému extremismu
Co bude podle vás Trump dělat po skončení svého prezidentského volebního období?
V knize Profil národa zdůrazňuji, že bychom měli prezidenta, jeho následovníky a národ vnímat jako ekosystém, nikoli izolovaně. Z toho vyplývá, že to, co udělá po skončení tohoto prezidentského období, závisí do značné míry na nás (tento rozhovor vyšel ve Scientific American 11. ledna 2021, tedy 9 dní před koncem prvního Trumpova prezidentského období; pozn. PQ). To je důvod, proč jsem v létě horečně psala tuto knihu: potřebujeme aktivní zásah, abychom mu zabránili dosáhnout jakéhokoli počtu destruktivních výsledků pro národ, včetně zavedení stínového prezidentství. Nebude mít žádné meze, a proto jsem se aktivně zasazovala o jeho odstranění a vyvození odpovědnosti, včetně trestního stíhání. Musíme si uvědomit, že je spíše následovníkem než vůdcem, a musíme ho omezit zvenčí, když sám nemá zábrany pocházející zevnitř.
A co se stane s jeho příznivci?
Pokud situaci vhodně zvládneme, dojde k velkému rozčarování a traumatu. A to je v pořádku – jsou to zdravé reakce na nenormální situaci. Pro uzdravení musíme poskytnout emocionální podporu, a to včetně společenské podpory, jako je sounáležitost a důstojnost. Členové sekt a oběti zneužívání jsou často na vztah citově vázáni a nejsou schopni vidět, jakou újmu jim tento vztah způsobuje. Po určité době konspiruje magnituda klamání s jejich vlastní psychologickou ochranou proti bolesti a zklamání. To způsobuje, že se vyhýbají vidění pravdy. A situace s Trumpovými příznivci je velmi podobná. Hrozí, že se objeví další patologická postava, která je bude lákat na falešná „řešení“, jež je ve skutečnosti jen spoutáním tohoto odporu.
Jak můžeme zabránit budoucím pokusům o povstání nebo násilným činům?
Násilí je konečným výsledkem dlouhého procesu, proto je klíčová prevence. Strukturální násilí, nebo nerovnost, je nejsilnějším stimulátorem násilí v chování. Snížení nerovnosti ve všech jejích formách – ekonomické, rasové a genderové – přispěje k prevenci násilí. Aby byla prevence účinná, nelze přehlížet znalosti a hluboké porozumění – abychom mohli předvídat, co přijde, podobně jako při pandemii. Umlčování odborníků na duševní zdraví během Trumpovy éry, především prostřednictvím politicky motivovaného překrucování etického pokynu, bylo podle mého názoru katastrofální v tom, že národ nedokázal pochopit, předvídat a předcházet nebezpečí Trumpova prezidentství.
Tažení tech-miliardářů proti „woke“ je ve skutečnosti namířeno proti zaměstnancům
Máte nějakou radu pro lidi, kteří Trumpa nepodporují, ale mají ve svém životě jeho příznivce nebo tzv. „minitrumpovce“?
To je často velmi obtížné, protože vztah mezi Trumpa k jeho příznivcům je postaven na zneužívání, jak prozíravě upozornil jeden z autorů knihy Nebezpečný případ Donalda Trumpa z roku 2017, kterou jsem editovala. Když je mysl unesena ve prospěch zneužívajícího, přestává jít o předkládání faktů nebo apelování na logiku. Odstranění Trumpa od moci a vlivu bude samo o sobě léčivé. Doporučuji však nejprve nekonfrontovat přesvědčení [jeho příznivců], protože to jen vzbudí odpor. Za druhé, cílem by nemělo být přesvědčování, ale změna okolností, které vedly k jejich chybnému přesvědčení. Za třetí, člověk by si měl zachovat vlastní nosnost a duševní zdraví, protože lidé, kteří chovají bludné narativy, mají tendenci podkopávat realitu ve snaze popřít, že jejich vlastní narativ je falešný. Co se týče minitrumpistů, je důležité především vymezit si pevné hranice, omezit kontakt, nebo dokonce odejít ze vztahu, pokud je to nutné. Protože se specializuji na léčbu násilných jedinců, vždy věřím, že se s nimi dá něco dělat, ale málokdy se dostaví k léčbě, pokud k tomu nejsou donuceni.
Psychiatrička Bandy Xenobia Leeová, původem Korejka, vyrůstala v Bronxu. Inspirována společenskou odpovědností svého dědečka lékaře získala doktorát na Yaleově univerzitě (1994) a titul magistry teologie (1995). Po stáži na Bellevue Hospital Center a rezidentuře na Massachusetts General Hospital (kde byla šéfrezidentkou) absolvovala stáž na Harvard Medical School. Leeová se specializuje na prevenci násilí, konzultace WHO a angažuje se v mnoha dalších sociálních projektech. Podílela se na přípravě kapitoly OSN o násilí na dětech a přispěla k reformě vězeňství na celém světě. V letech 2003-2020 vyučovala na Yaleově univerzitě. V roce 2017 uspořádala na Yaleu konferenci o duševním zdraví Donalda Trumpa, z níž vzešla kniha Nebezpečný případ Donalda Trumpa (The Dangerous Case of Donald Trump), která se stala bestsellerem. Personální šéf Bílého domu John Kelly údajně knihu využil jako návod pro jednání s Trumpem.
