Nová rozsáhlá studie naznačuje, že vyrůstání ve společnosti poznamenané korupcí, nerovností, chudobou a násilím může podpořit lidi v sobeckém chování – i když to bude mít negativní dopad na ostatní. Výsledky studie, publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, poskytují důkazy o tom, že nepříznivé společenské prostředí souvisí s rozvojem osobnostních rysů spojených s bezcitností, vykořisťováním a morálním pohrdáním.
V analýze více než 1,7 milionu osob ze 183 zemí a více než 140 000 osob ze všech 50 států USA vědci zjistili konzistentní, byť mírnou souvislost mezi nepříznivými společenskými podmínkami a vyšší mírou toho, co psychologové označují jako „temný faktor osobnosti“. Tento obecný faktor odráží ochotu upřednostňovat vlastní zájmy a přitom ignorovat ostatní, nebo jim dokonce způsobovat újmu, často doprovázenou přesvědčením ospravedlňujícím takové chování.
Temné osobnostní rysy označují trvalé vzorce myšlení, pocitů a chování, které jsou společensky a eticky averzivní. Patří mezi ně rysy jako narcismus, psychopatie, machiavellismus, sadismus a zlomyslnost. Ačkoli každý z těchto rysů zdůrazňuje jiné vlastnosti – například bezcitnost u psychopatie nebo manipulativnost u machiavellismu –, výzkumy z posledního desetiletí naznačují, že mají společný základ.
Tato společná dispozice, nazývaná temný faktor osobnosti (z anglického ‚Dark Factor of Personality‘, zkráceně „D“), podle všeho odráží obecnou tendenci usilovat o osobní prospěch na úkor společnosti, podloženou přesvědčením, že takové chování je ospravedlnitelné. Například někdo s vysokou hodnotou D může věřit, že „každý se stará jen o sebe“ nebo že „to, co většina lidí dostane, si také zaslouží“.
Stejně jako vědci v oblasti inteligence identifikovali faktor „g“, který je základem kognitivních schopností, výzkumníci v oblasti osobnosti tvrdí, že faktor D je základem všech temných rysů. Lidé s vysokým faktorem D se častěji chovají nečestně, touží po pomstě, vykořisťují ostatní a racionalizují neetické chování. Co ale formuje vývoj této psychologické tendence?
Autoři aktuální studie vyslovili hypotézu, že určité nepříznivé sociální prostředí může podporovat rozvoj temnějších osobnostních profilů. Označují je jako „aversivní společenské podmínky“ (‚aversive societal conditions‘, zkráceně ASC) a měří je pomocí čtyř faktorů: korupce, ekonomická nerovnost, chudoba a násilí.
Jádro myšlenky spočívá v tom, že v prostředí, kde je běžné vykořisťování, nespravedlnost a nejistota, může být sobecké chování vnímáno nejen jako přijatelné, ale i jako nezbytné pro přežití. V takových společnostech se lidé mohou naučit, že ostatním nelze věřit, že podvádění se vyplatí nebo že ubližování ostatním je legitimním způsobem, jak dosáhnout úspěchu. V průběhu času se takové přesvědčení může internalizovat a přeměnit se v stabilní osobnostní rysy.
Podle slav hlavního autora Ingo Zettlera z Kodaňské univerzity byla studie motivována „propojením teoretických a pragmatických důvodů“. Profesor Zettler vysvětluje: „Teoreticky vždy existovaly názory, že společenské podmínky přispívají k šíření určitých osobnostních rysů ve společnosti, ale výzkum se dosud příliš nezabýval velmi averzivními (nebo antisociálními) osobnostními charakteristikami. Z pragmatického hlediska se nám podařilo shromáždit odpovědi z průzkumu od téměř dvou milionů lidí z více než 180 zemí, což podle nás představuje dobrý soubor dat pro zkoumání, zda nepříznivé společenské podmínky souvisejí také s rozšířením nepříznivých osobnostních rysů v různých společnostech.“
Vědci vytvořili index nepříznivých společenských podmínek v jednotlivých zemích a státech USA na základě veřejně dostupných údajů. Zaměřili se zejména na to, jak tyto podmínky vypadaly přibližně 20 let před sběrem údajů o osobnosti, aby zjistili, zda dlouhodobé vystavení těmto podmínkám během formativních let předurčuje pozdější osobnostní tendence.
Vědci čerpali z rozsáhlého souboru údajů o osobách, které dobrovolně vyplnily dotazník Dark Factor of Personality (Temný faktor osobnosti) prostřednictvím online platformy, která poskytuje zpětnou vazbu o osobnosti (test si sami můžete vyzkoušet zde). Po provedení různých kontrol kvality a porovnání zemí, které účastníci uvedli, s geolokalizovanými IP údaji, zahrnoval konečný vzorek 1 791 542 osob ze 183 zemí a samostatný vzorek 144 576 osob z 50 států USA.
Každý účastník vyplnil ověřenou zkrácenou verzi dotazníku D. Dotazník obsahoval tvrzení jako „Důležité je jen moje vlastní potěšení“ a „Lidé, kteří si se mnou zahrávají, toho vždy litují“. Účastníci hodnotili, do jaké míry s jednotlivými tvrzeními souhlasí nebo nesouhlasí.
Pro každou zemi a stát vědci vypočítali index ASC na základě korupce, příjmové nerovnosti, míry chudoby a míry vražd v letech 2000–2004. Tyto ukazatele byly kombinovány pomocí analýzy hlavních komponent, aby vytvořily jediné skóre odrážející, jak nepříznivé byly místní společenské podmínky v daném období.
Víceúrovňové regresní analýzy odhalily, že jedinci žijící v zemích nebo státech s vyššími skóre ASC měli tendenci mít vyšší D skóre. Ačkoli velikost efektu byla relativně malá, výsledky přesto byly statisticky významné a konzistentní jak v mezinárodním vzorku, tak v 50 státech USA.
Vědci zjistili, že průměrná úroveň temných osobnostních rysů se systematicky lišila v jednotlivých státech USA, přičemž některé regiony dosahovaly v hodnocení temných osobnostních rysů trvale vyšších skóre než jiné. Mezi státy s nejvyššími průměrnými D skóre patřily Nevada, New York, Texas, Louisiana, Kalifornie, Mississippi, Alabama, Georgie, Severní Karolína a Tennessee. Tyto státy také vykazovaly tendenci k vyššímu výskytu nepříznivých společenských podmínek.
Naopak státy jako Vermont, Utah, New Hampshire, Oregon, Maine, Aljaška, Minnesota, Idaho, Montana a Colorado měly v tomto vzorku nejnižší průměrné skóre D. Tyto státy vykazovaly na počátku 21. století obecně příznivější socioekologické podmínky s nižší mírou násilí, korupce a chudoby.
„Očekávali jsme, že najdeme souvislost mezi nepříznivými společenskými podmínkami a šířením nepříznivých osobnostních rysů, ale bylo příjemné vidět, že se to opakuje v rámci jedné země,“ vyjádřil se Ingo Zettler v odbornému magazínu PsyPost.
Tyto výsledky naznačují, že osobnostní rysy lidí – konkrétně ty, které souvisejí s sobectvím, morálním odcizením a mezilidskou bezcitností – nejsou formovány pouze individuálními nebo genetickými faktory, ale také širším sociálním prostředím. To podporuje názor, že vývoj osobnosti je citlivý na socioekologické podmínky, zejména v období dospívání a rané dospělosti.
Ve společnostech, které se vyznačují rozšířenou korupcí a násilím, se lidé mohou naučit, že vykořisťování druhých je normální nebo dokonce nezbytné. Opakované vystavování se takovému prostředí může v průběhu času podpořit přesvědčení a chování, která jsou v souladu s temným faktorem osobnosti.
Zajímavé je, že vědci zjistili, že tato souvislost byla silnější u mladších jedinců a ve společnostech, které kladou důraz na individualismus. Tyto vzorce naznačují, že kulturní hodnoty a načasování vývoje mohou zmírňovat vliv nepříznivých společenských podmínek.
Výsledky se potvrdily i při použití alternativních měřítek společenské averze, jako je index porušování pravidel (včetně daňových úniků a nekalých politických praktik), což dále podporuje souvislost mezi drsným prostředím a šířením temných vlastností.
„Řekl bych, že jsou zde dva hlavní závěry,“ uvedl Zettler. „Za prvé, průměrná úroveň averzivních osobnostních rysů se liší v různých společnostech. I když existuje mnoho rozdílů mezi lidmi v rámci jedné společnosti, existují také rozdíly mezi společnostmi. Za druhé, snížení averzivních podmínek v jedné společnosti nejen usnadňuje život mnoha lidem v této společnosti, ale může také snížit pravděpodobnost výskytu velmi averzivních (nebo sobeckých) jedinců v této společnosti v budoucnosti.“
Ačkoli je rozsah studie impozantní, je třeba vzít v úvahu několik výhrad. Zaprvé, výzkumníci použili online vzorky, což znamená, že účastníci nebyli vybráni náhodně a nemusí plně reprezentovat obecné obyvatelstvo. Zadruhé, ačkoli analýza zohledňuje časové zpoždění, aby se snížilo riziko reverzní kauzality, data jsou stále korelační. To znamená, že výsledky poukazují na souvislost – nikoli na definitivní kauzální vztah – mezi nepříznivým prostředím a temnými osobnostními rysy.
Dalším faktorem, který je třeba zohlednit, je potenciální variabilita kvality společenských dat použitých k sestavení indexu ASC. Například některé země mohou podhodnocovat míru korupce nebo násilí, což může ovlivnit přesnost indexu. Vědci také přiznávají, že neví, jak dlouho účastníci žili v uvedené zemi nebo státě, což ztěžuje určení délky vystavení nepříznivým podmínkám.
Tato studie otevírá dveře dalšímu výzkumu toho, jak prostředí ovlivňuje vývoj osobnosti. „Pokračujeme v pokusech lépe porozumět vývoji faktoru D a také tomu, jak se projevuje v určitém chování v určitých situacích (např. na základě různých situačních možností),“ dodává Zettler.
Studie s názvem „Aversivní společenské podmínky vysvětlují rozdíly v ‚temné‘ osobnosti v různých zemích a státech USA“ byla napsána Ingem Zettlerem, Lauem Lilleholtem, Martinou Baderovou, Benjaminem E. Hilbigem a Mortenem Moshagenem.
