Kate, princezna z Walesu, už několik týdnů ví, že je vážně nemocná. A rozhodla se mlčet. Vzhledem k divokým konspiračním teoriím kolem jejího zdraví a její osoby se nabízí otázka: zapomněli mnozí, jakou roli hraje public relations v monarchii? Komentář Cornelie Fuchsové, zástupkyně šéfredaktora německého magazínu Stern.
Je to možná jeden z největších omylů naší moderní doby, že královské vztahy s tiskem slouží pravdě. Můžeme diskutovat o tom, zda by se oddělení pro styk s veřejností měla obecně věnovat pravdě – ale královské public relations se jí rozhodně po staletí nevěnovalo.
Velké olejomalby německého malíře Hanse Holbeina sice zobrazovaly krále Jindřicha VIII. v plné kráse, bojovně a vznešeně, ale samozřejmě bez hnisajících ran na nohou, které ho trápily po vážné nehodě na turnaji. A Vilémův pradědeček Jiří VI. nebyl pro veřejnost vůbec nemocný. Když mu lékaři v roce 1951 operovali jednu z plic, bylo to veřejnosti naservírováno jako „strukturální abnormalita“ – dokonce i sám král nebyl zpočátku o svém skutečném osudu informován. Když v roce 1952 zcela náhle zemřel na rakovinu plic, zpráva o jeho smrti přišla právě včas do uzávěrky Timesů, perfektnímu načasování pro optimální PR účinek zde tedy zřejmě napomohly morfiové injekce královských lékařů.
Kate a William: obraz dokonalé rodiny
Práce královských tiskových tajemníků se vždy soustředí na jedinou věc: aby královská rodina vypadala dobře. V případě Kate a Williama, prince a princezny z Walesu, to znamená vždy a všude prezentovat obraz dokonalé rodiny. Dva dospělí v harmonické službě lidem mezi otevíráním mateřských školek a návštěvami vývařoven pro chudé, s občasnou fotografií malého následníka trůnu George, který je již dnes dokonale připraven na svou budoucí roli.
Nerovnost ve vzdělání je naprogramovaná
Práce s tiskem Kate a Williama tedy nemá za cíl zvěstovat pravdu nebo dokonce tu pravdu vůbec. Místo toho slouží k tomu, aby představila jejich královské role okolnímu světu – tyto nemožně dokonalé lidi ve stále nemožnější instituci.
„Royals“ nejsou celebritami: Kate a spol. nemají zájem o veřejnost
Zde se totiž dostáváme k druhé části tohoto nedorozumění, které se týká zejména veřejnosti mimo Spojené království: královská rodina není celebritou. Nemá zájem o neustálou publicitu. Před veřejností se musí neustále chránit.
Za prvé proto, že přílišná publicita by mohla poškodit princip myšlenky monarchie: že tato rodina má v sobě něco tak výjimečného, pročež si smí nasadit korunu, jezdit ve zlatých kočárech a mít děti, které to všechno jednou také budou dělat.
Brexit stojí Velkou Británii přes 162 miliard eur ročně
A za druhé, Windsorové se musí chránit před veřejností, protože tito moderní královští manželé chtějí žít jako (téměř) normální lidé. Sice nadmíru privilegovaní, ale jako rodiče, kteří vodí své děti do školy tak často, jak je to jen možné – aniž by je při tom fotografovali paparazzi. Kteří pořádají večírky s přáteli, aniž by se jejich fotografie následně objevily v bulváru. Kteří jezdí na dovolenou, aniž by se poté objevily fotografie Kate v bikinách. Mimochodem, to je také velký rozdíl oproti době Diany a Charlese. Diana se snažila využít publicitu pro své vlastní účely. Její syn William ví, že jí to zničilo.
A k tomuto normálnímu životu patří i to, že se Kate jako princezna z Walesu nechala několik hodin po porodu vyfotografovat se svými dětmi před klinikou. (Moderní ústupek; ještě nedávno se následníci trůnu rodili za přítomnosti svědků, kteří mohli veřejně ručit za to, že rodičovství, alespoň z matčiny strany, je zaručeno.) A k tomuto běžnému královskému životu patří i to, že se nyní palác rozhodl několik týdnů tajit veřejnosti, jak se Kate skutečně daří.
Windsorové se zde pokoušejí o kvadraturu kruhu. Jako královská rodina jsou ztělesněním publicity. Jejich privilegia, jejich role, celý smysl jejich existence je založen na tom, že jsou vidět. A přesto se chtějí před touto publicitou chránit, ne jí vše vyzradit.
Kde nebyly informace, tam se objevily konspirační teorie
Smí to?
Možná právě tato otázka ukazuje, jak absurdní jsou v posledních týdnech debaty kolem Kate. Kde nebyly žádné informace, tam se vždy objevily konspirační teorie. Princezna z Walesu potřebovala soukromí. A veřejnost se dožadovala „pravdy“.
Svět si už miliardáře nemůže dovolit
To vede k další otázce: Máme právo požadovat, aby nám královská rodina všechno řekla, kdykoliv?
Britové se teď jistě mohou ptát, co se vlastně děje – vždyť jako daňoví poplatníci platí za královská vystoupení a celý ten ‚pomp and circumstances‘. Ale my všichni, kteří se touto pompou a okázalostí prostě necháme jen bavit, nesmíme požadovat, aby nám tato žena, tato rodina, vyjevila svou duši.
Měli bychom si uvědomit, co jsou tito královští představitelé zač: především lidé s rolí, kteří nyní znovu ukazují, jak nelidští ve skutečnosti vždy byli a stále jsou.
