V souvislosti s hrozící ztrátou dodávek plynu varuje německý ministr hospodářství Habeck před „zkouškou síly, jakou jsme už dlouho nezažili“. Kancléř Scholz se domnívá, že nedostatek energie by mohl Německo zaměstnat na dlouhá léta.
Kancléř Olaf Scholz předpokládá, že opatření proti nedostatku energie budou nutná i po nadcházející zimě. Politik SPD ve videoposelství uvedl: „V těchto dnech nás trápí bezpečnost našich dodávek energie. Bude to trvat další týdny, měsíce a dokonce i roky.“
Není to Scholzovo první varování. Již předminulé pondělí naladil občany na dlouhotrvající krizi s vysokými cenami. Ve svém poselství nyní zdůraznil, že spolková vláda již v krátké době přijala řadu rozhodnutí, aby bylo Německo dobře připraveno na nedostatek, například pokud jde o plyn. „Stavíme plynovody a terminály na zkapalněný zemní plyn. Zajišťujeme, aby byl plyn skladován v našich zásobnících plynu. A dbáme na to, aby se nyní využívaly uhelné elektrárny, abychom ušetřili plyn.
V budoucnu bude elektřina levnější než kdykoli předtím
V dlouhodobém horizontu však bude cílem dosáhnout nezávislosti na dovozu ropy, uhlí a plynu a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, zdůraznil kancléř. „Děláme to s pomocí mnoha zákonů, které byly schváleny právě tento týden,“ řekl kancléř. Dodal, že se tak děje tempem, „jaké Německo dosud nezažilo, a to je nezbytné“.
Habeck varuje před „hororovým scénářem“
Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck zvolil ještě drastičtější slova a varoval v souvislosti s hrozící ztrátou dodávek plynu z Ruska před „hororovým scénářem“. K tomu by došlo, pokud by stát musel kontrolovat přidělování plynu v případě akutní krize, sdělil politik Zelených na vlnách rozhlasové stanice Deutschlandfunk. O tom, co se pak stane, si nedělá „žádné iluze“: „Německo to podrobí zkoušce, jakou jsme už dlouho nezažili.
Takové mimořádné situaci je třeba předcházet, například šetřením a skladováním plynu, uvedl Habeck. Akutní nedostatek plynu by napnul sociální solidaritu „až na hranici možností a pravděpodobně i za ní“. Ministr zdůraznil, že v případě krize by se podle evropských právních norem „v krajním případě“ zasáhlo do soukromé spotřeby plynu a kritické infrastruktury, jako jsou nemocnice a domovy důchodců.
Odklon od plynu, soláry, renovace: jak chce Habeck šetřit energií
„Připravit se na nejhorší, ale pracovat pro nejlepší“
Úprava cen pro spotřebitele by byla „tvrdá a pro některé lidi příliš tvrdá“, řekl Habeck. „Nechci se tím nijak tajit: myslím si, že bez další politické podpory dojde k roztržení, nebo budeme muset říct, že budeme příliš silně prosazovat sociální rozdělení.“ Další úlevy jsou v současné době projednávány v rámci „soustředěné akce“ mezi vládou a sociálními partnery.
Habeck obvinil ruského dodavatele energie Gazprom, že snížil dodávky plynu do Německa na základě „chabých důvodů“. Podle něj není jasné, jak bude situace pokračovat po pondělním zahájení údržby na plynovodu Nord Stream 1. „Všechno je možné, stát se může cokoliv“, řekl Habeck. „Může se stát, že opět poteče více plynu, dokonce více než dříve. Může se ale také stát, že nedorazí vůbec nic.“ Ministr doporučil: „Musíme se vždy poctivě připravit na nejhorší a pracovat na tom nejlepším.“
Spolková síťová agentura se obává nedostatku plynu
Také šéf Spolkové síťové agentury Klaus Müller se vyjádřil, že očekává prodloužení krize. „I když se nedostaneme do stavu nouze, plyn zůstane drahý“, uvedl pro magazín Focus. Současně se důsledky aktuálního nedostatku plynu zatím neprojevily na cenách pro spotřebitele. „Pro rodinu to může rychle znamenat další zátěž ve výši 2000 až 3000 eur ročně. Další výlet na dovolenou nebo nová pračka často nepřipadnou v úvahu.“ Německu hrozí „plynová chudoba“.
Zažívá jaderná energetika renesanci?
Předseda strany Levice Martin Schirdewan v rozhovoru pro Funke Mediengruppe vyzval k cílené podpoře nízkopříjmových domácností „bonusem za sociální klima“ ve výši 125 eur měsíčně plus 50 eur za každého dalšího člena domácnosti. Vyslovil se také pro omezení cen energií, „aby lidé mohli i příští zimu topit ve svých domovech a sledovat televizi“. To by mělo být financováno z daně z nadměrných zisků.
Pokud spolková vláda vyhlásí třetí a poslední fázi nouzového stavu plynu, bude Spolková síťová agentura plnit funkci distributora zátěže – jinými slovy bude rozhodovat o tom, kdo kolik plynu dostane. Tzv. chránění zákazníci, včetně domácností, pak budou mít přednost. Mnohé podniky, například v průmyslu, pak však již nemusí plyn dostat. „Kdo nechce ze solidarity nebo v zájmu ochrany klimatu šetřit plynem, měl by myslet na konkurenceschopnost naší země“, apeluje Müller.
