Daniel Ziblatt: „V USA utichla debata o budoucnosti“

"Demokracie nemůže fungovat, pokud se lidé navzájem podezřívají", říká americký politolog Daniel Ziblatt.

Daniel Ziblatt:

Politolog Daniel Ziblatt, spoluautor knihy „Jak umírá demokracie„, si dělá starosti o svou vlast USA. Nachází se demokracie v ohrožení? Rozhovor pro Die Zeit vedla Elisabeth von Thaddenová.

Koronakrizi nemohou interpretovat pouze virologové a epidemiologové. Důsledky pandemie dopadají na celou společnost, proto musí přijít ke slovu i psychologové, sociologové a v neposlední řadě i politologové. 47letý Daniel Ziblatt, který patří k nejvýznamnějším výzkumníkům demokracie současnosti, vyučuje na Harvardské univerzitě a je činný i na berlínském Vědeckém centru.

ZEIT ONLINE: Pane Ziblatte, na co právě myslíte?

Daniel Ziblatt: Již dlouhou dobu přemýšlím o stavu, ve kterém se nacházejí světové demokracie, ale v současné době se něco změnilo. Zítra letím po 11 měsících v Berlíně zpět do Spojených států. Vždy jsem se vracel rád domů, nyní jsem však poprvé nervózní. Kontrast mezi evropskými demokraciemi a USA nabyl s pandemií jasných kontur, tak zřetelně jsem ho ještě nikdy nespatřil. Připadám si, jako bych jel do domu, který hoří jasným plamenem. A ptám se sám sebe, jestli s koronakrizí zažíváme pouze něco přechodného, nebo jestli se v politickém systému mění něco zásadního a trvalého. Přemýšlím, na základě kterých indikátorů by to šlo zjistit.

ZEIT ONLINE: V čem přesně spočívá onen ostrý kontrast?

Ziblatt: Na povrchu se v USA projevuje razantním nárůstem počtu infekcí druhé vlny a zjevnou neschopností politického systému na něj reagovat. Evropské země oproti tomu reagovaly efektivně. Povrchové indikátory ale poukazují na hlubší dysfunkcionalitu americké demokracie, o jejím posunu do hloubky, který sice vnímám, ale zdráhám se mu uvěřit.

ZEIT ONLINE: Co tím posunem máte na mysli?

Ziblatt: Společenské vědy dovedou pojmenovat příznaky, které dělají demokracii pružnou, tedy stabilní, úspěšnou a odolnou. Mezi ně mimo jiné patří akceschopnost státu a sociální smír. Ve Spojených státech ale naopak vidíme, že jsou státní instituce příliš slabé, že vládne silná politické polarizace a výrazná nerovnost a že přicházejí sociální nepokoje spolu s hospodářskou krizí. To vše jsou příznaky, které mohou demokracii přes noc změnit na autoritářský režim.

ZEIT ONLINE: Tato nebezpečí jste před dvěma roky popsal v oceněné knize Jak umírá demokracie. Tehdy jste došel k závěru, že nebezpečí jsou sice reálná, ale demokracie je robustní.

Ziblatt: Teď to ale vidím jinak. Jsou to právě ta strašidla, která mě znervózňují. COVID-19 ukazuje, že nebezpečí je skutečné.

ZEIT ONLINE: I v Evropě si nemálo lidí dělá starosti, že by se zdejší demokracie mohly vlivem pandemie zvrhnout v autokracie, protože se společnosti mají poslušně řídit vládními nařízeními a neprotestovat.

Ziblatt: Střety v německé veřejnosti patří podle mého názoru k demokratické normalitě a dokazují její odolnost. V evropských demokraciích je v současné době v seminářích, v médiích, ve vládách kladena otázka, jakou budoucnost chceme, abychom našli cestu z korony. To svědčí o živosti demokracie. V USA debata o budoucnosti utichla. Jde tam už jen o to, zda lze požár vůbec ještě uhasit. Oproti tomu se v Německu na všech úrovních demokracie diskutuje o alternativách, kterou cestou se nyní vydat.

ZEIT ONLINE: Překvapuje vás, jak odolná německá demokracie v současné době je?

Ziblatt: Na jednu stranu je pro mě tato odolnost opravdu překvapivá. Můj dědeček emigroval do USA jako východoevropský Žid. Vyrostl jsem tam se skepsí mého v r. 1935 narozeného otce, že je západoněmecký stát přece jen umělým konstruktem, který nemůže mít dlouhého trvání. Zkrátka provizorium. Nyní se ukazuje, že lidé v Německu vytvořili něco trvalého. Ale jako výzkumník demokracií nejsem skutečně překvapen. Protože Spolková republika vykazuje všechny znaky odolnosti, o kterých jsem právě mluvil. A dokazuje, že je schopna důležité úlohy státu zvládat.

ZEIT ONLINE: Co je důležitější než demokratické spory a budování stabilních institucí?

Ziblatt: Nejdůležitější je chránit život občanů. Stát musí být schopen zabránit tomu, aby lidé umírali smrtí, které se dalo zabránit. Samozřejmě je důležité dbát na sociální práva a posilovat demokratické instituce. Ale ochrana života je prvním úkolem. Každého života, nejen života několika privilegovaných. Tuto roli státu jsme dlouhou dobu sotva viděli.

ZEIT ONLINE: Může korona způsobit, že po hašení požáru v USA vznikne něco nového?

Ziblatt: I když chce mnoho liberálů po požáru pokračovat stejně jako doposud, osobně si myslím, že bychom se raději k „business as usual“ neměli vracet. Měli bychom se postarat o to, aby byla demokracie demokratičtější. V současné době zajistila ústava USA to, že současný prezident ve volbách v r. 2016 nezískal většinu hlasů a přesto vyhrál volby. V administrativě jsou nadproporčně zastoupeny skupiny, které představují Ameriku minulosti, jako např. venkovští konzervativci. Většina Američanů dnes podporuje Black Lives Matter, většina by ráda Donalda Trumpa vyměnila. Dobrá zpráva proto zní, že volební hlasování většiny je důvěryhodné. Z tohoto pohledu si starost o společnost nedělám. Pokud musí změnu ústavy schválit dvě třetiny senátu, pak zkrátka musíme najít jiné schůdné politické cesty, jak prosadit nahromaděné reformy a schválit zákony, které by omezily prezidentovu moc.

ZEIT ONLINE: Jaké ztráty způsobí korona demokracii?

Ziblatt: Demokratická občanská společnost musí překonat fyzický odstup, který je nyní kvůli nebezpečí infekce mezi jednotlivci dodržován. Demokracie nemůže fungovat, pokud v jiných lidech spatřujeme nebezpečí nákazy. Strach z druhých posiluje politické protiklady, místo aby je překonával. Koronavirem způsobené ustrašené stažení do soukromí, do vlastního infekčního okruhu, je pro demokracii škodlivé. Sice si myslí, že aktivismus, který se vyjádřil v hnutí Black Lives Matter, slibuje určitou veřejnou angažovanost. Zároveň se však obávám, že mladá generace už nebude demokratickou veřejnost považovat za tak atraktivní, ale vyhne se jí, aby neroznášela nové infekce. Pokud se stáhnou mladí lidé, nepohneme s žádnou z otázek budoucnosti, která nás nyní pálí.


Daniel ZiblattDaniel Ziblatt, nar. 1972, je americkým politologem, zabývajícím se na výzkum demokracií a demokratizace, jakožto politiku a politické dějiny západní Evropy. Od r. 2018 je profesorem na Harvardské univerzitě. Za svou knihu Conservative Parties and the Birth of Democracy získal mj. Cenu Woodrowa Wilsona Americké politologické vědecké asociace a Cenu Barringtona Moora Americké sociologické asociace. Zvláštní pozornost také vzbudila jeho kniha How Democracies Die (Jak umírá demokracie), ve které spolu se Stevenem Levitským popisuje podkopávání demokratických institucí v USA, latinské Americe a v Evropě. Kniha byla přeložena do 22 jazyků a udržela se dlouho na seznamu bestsellerů New York Times a získala cenu za odbornou literaturu stanice NDR a v r. 2019 obdržela cenu Goldsmith Book Prize.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: