Po extrémně pravicovém útoku v Hanau se komentátoři německých deníků zabývají pozadím činu a zamýšlejí se nad tím, jak do budoucna podobným činům zabránit.
Berlínský deník Der Tagesspiegel píše: „Vraždy jsou děsivé a hrozné. Je ale třeba také konstatovat, že tento krvavý čin už není žádným překvapením. Řadí se do série útoků a pokusů o atentáty, jejichž místa činu tvoří stále hustší síť. Přitom se i tento čin opírá o stále méně skrývaný rasismus, který v Německu získává stále pevnější půdu pod nohama. Po třech vražedných útocích během devíti měsíců lze už sotva mluvit o ojedinělých činech. Nejde jen o psychologické zbloudění, jedná se o politický problém. Je čas si to uvědomit.“
Heilbronner Stimme míní: „Hanau lze zařadit do jednoho šiku s vraždami NSU, atentátem na Waltera Lübckeho a antisemitským útokem v Halle. I když možná sáhl po zbrani mentálně zmatený osamělý pachatel, nelze již pochybovat o tom, že má Německo problém s extrémně pravicovým násilím. Proto je každý, komu záleží na naší demokracii, vyzván, aby na svém poli působnosti rozhodně bojoval proti extremismu a xenofobii.“
Deník Rhein-Neckar Zeitung z Heidelbergu dodává: „Vzhledem k tomu, že vrah projevoval své rasistické názory ‚pouze‘ na internetu, nebyl nápadný. Spolková vláda ve středu schválila zákon, který bude nenávist, urážky a výhrůžky tvrději postihovat. Co však nyní ještě chybí, je více kvalifikovaných vyšetřovatelů, kteří by prameny nenávisti vystopovali. Jde i o zcela normální ‚trolly‘ kolem mnoha malých nenávistných komentářů. Intaktní společnost si na to nesmí zvyknout.“
Jak bojovat s příčinami atentátu z Hanau?
„Činům vraždících, vztekem ovládaných občanů, jejichž nenávist se líhne ve vší tichosti, lze jen těžko předejít“, konstatuje Märkische Oderzeitung z Frankfurtu nad Odrou. „Politici a bezpečnostní složky se tomuto nebezpečnému trendu musí se vší rozhodností postavit. Samo o sobě to však nestačí. Je třeba většího politického vzdělání a jednoznačné opovržení pravicovými ideologiemi, které nyní bezpochyby představují největší politické ohrožení Německa. Stejně tak důležité je mediální vzdělání: rychlým tempem mizí důvěra v politiku, demokracii a instituce, které tvoří tuto zemi – k tomu patří i seriózní média. Kdo se od toho všeho odvrací, může se v mžiku utopit v bažině lží, fake news a spikleneckých teorií. Pak skončí ve světě, nacházejícím se ve válce.“
Rheipfalz z Ludwigshafenu píše: „Volání po tvrdších vyšetřovacích a monitorovacích metodách na sebe nenechá dlouho čekat. Proti nenávisti s nimi ale bojovat nelze. Tento hrůzný čin osamělého pachatele znovu jasně ukazuje, že je internet urychlovačem extrémně pravicových činů. Tam získají sebepotvrzení i osamělí pachatelé se svými zvrácenými teoriemi, které by v běžném životě mezi lidmi nikdy nezískali a pokud ano, tak jen velmi zřídka.“
Pouhý pohled na internet nestačí, varuje Nordwest Zeitung z Oldenburgu ve svém hodnocení událostí v Hanau: „Extrémně pravicová fóra a sociální média se stala neblahými katalyzátory nenávisti, rozeštvávání a nejabsurdnějších konspiračních teorií. A pachatelé si z internetu udělali své jeviště. Problém je však hlubší. Kromě vraždících fanatiků existují i nactiutrhači a nenávistníci, závistivci a všeználci. Potřebujeme politiku a justici, která je schopna radikální pravicový teror vypátrat a potírat daleko důsledněji. Potřebujeme ale i společnost s občany, kteří se sebevědomě hlásí k svobodným a demokratickým hodnotám naší ústavy.“
Podle deníku Badische Neuste Nachrichten z Karlsruhe je jasné, že „pomoci může upřímná společenská debata o poměrech v zemi. Diskuze, která začne už ve škole a staromódně opět zprostředkuje hodnoty a normy. Z které bude zřejmé, že urážky a vyhrožování smrtí na internetu nejsou neškodným deliktem a který bude neustále připomínat, proč do země přišlo tolik uprchlíků. Jed se musí dostat ven. Dokázat to mohou transparentnost, solidarita, empatie a upřímnost. Musí to ale jít rychle, než začne jed rozkládat to, co tvoří naši zemi a demokracii.“
Jakou roli hraje v útocích z Hanau AfD?
Süddeutsche Zeitung komentuje: „Ano, ‚ten‘ stát musí proti pravicovému extremismu se všemi jeho průvodními jevy bojovat daleko intenzivněji. Synagogy a mešity musí být lépe střeženy. Jednání státu ale nestačí. Povinován je každý. Věci je třeba jasně pojmenovat: kdo volí AfD, staví sám sebe do pravého rohu, protože volí pravicové extremisty, které v této straně jsou. Německo a jeho společenské zřízení, jeho lidé, bez ohledu na původ, stojí za to, aby ho jeho občané bránili – především proti těm, kteří chtějí slovem a někdy i vraždou vrátit čas zpátky.“
V deníku Aachener Zeitung se v komentáři k útoku v Hanau můžeme dočíst: „Bohužel je nutné, abychom si vyslechli štvavé projevy AfD ze stranických sjezdů, demonstrací Pegidy a v parlamentu. Obviňují kancléřku z islamistických vražedných útoků a mluví o ‚výměně národa‘. Předsedkyně největší opoziční strany mluví ve Spolkovém sněmu o ‚děvčátku s šátkem na hlavě, alimentovaných mužích s noži a jiných budižkničemům‘. Tak se přilévá olej do ohně a vyvolává nenávist. Rasisté získávají dojem, že mnoho lidé smýšlí stejně jako oni. Není divu, že se tupí fanatici cítí motivováni a dokonce se pak považují za účastníky odboje.“
I Die Welt si myslí: „AfD nemůže za vše a především lze diskutovat o tom, jaký vývoj tato strana vůbec umožnila. Ale že existuje spojení mezi pravicovými kazateli nenávisti a extrémně pravicovým násilím, je neoddiskutovatelné. Části AfD musí – stejně jako radikální okrajové skupiny v jiných stranách – být pod důslednějším, obsáhlejším a kritickým dohledem Úřadu pro ochranu ústavy. A z analýz musí být vyvozeny důsledky. Že je strana demokraticky zvolena, nemůže být žádnou omluvou pro nečinnost.“
Frakfurter Allgemeine Zeitung dochází ke zjištění, že se „od AfD samotné nedá po takovém masakru čekat změna názorů. Ostatní strany ale musí vysušit bažinu, ve které extremisté víří svou zkaženou vodu. Nenávist a štvaní už nelze s pokrčením ramen tolerovat a to jak občany, tak státem. Hranice názorové svobody je třeba více hlídat – ale také je nelze utahovat těsněji, než je přiměřené ve svobodném demokratickém zřízení. Nepřátelé společnosti by se to pokusili využít ve svůj prospěch.“
Stuttgarter Zeitung připomíná: „Boj proti rasismu je veden demokratickými prostředky v parlamentech, je ho také třeba vést policejními prostředky v ulicích. Začíná však úplně jinde: ve sportovních oddílech a církevních komunitách, v mládežnických skupinách a na školách, v občanských iniciativách a ve firmách. Občas začíná ve frontě v obchodě. Rasismus sem nikdy nesmí patřit a rasisté musí být vždy vyloučeni. Jen tak lze vysušit živnou půdu teroru. Od toho jsme hodně vzdáleni“, uzavírá SZ svůj příspěvek k tragédii v Hanau.
Jaký je podíl AfD na masových vraždách v Hanau se můžete dočíst v článku deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung:
