Včerejší ruské prezidentské volby vyhrál podle očekávání úřadující prezident Vladimír Putin. Jak by také ne – vždyť má pod kontrolou všechna významná média a jeho nejsilnější opoziční vůdce nesměl ani kandidovat.
77 % voličů hlasovalo pro Vladimíra Putina, pouze komunista Pavel Grudinin dosáhl ještě na dvouciferný výsledek, získal 12 % hlasů. 6 % sklidil ultranacionalista Vladimír Žirinovskij, až na 4. místě skončila s necelými 2 % Xenija Sobčaková, první kandidátka, která by se dala označit za prodemokratickou. Volební účast byla díky agresivní kampani vyšší než ve volbách do ruské Dumy v r. 2016 a překonala účast v prezidentských volbách v r. 2012, která tehdy dosáhla 65 %. Jelikož Putin neměl žádného vážného soupeře – jediný protikandidát s mobilizačním potenciálem Alexej Navalnyj nebyl (za pomoci účelového obvinění) k volbám vůbec připuštěn – se z voleb stal plebiscit o prezidentovi, píše švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung.
Prezidentem ještě ve 100 letech?
Německá Die Welt komentuje, jak vidí Putin svou politickou budoucnost po skončení mandátu v r. 2024 a všímá si také skutečnosti, že se vůbec poprvé vyjádřil k případu Skripal.
V r. 2024 by už Putin nesměl kandidovat (jak ale vidíme např. v Číně, ani to není v diktaturách problém: jednoduše to změníme). Mnoho lidí však očekává, že si bude chtít Putin svou moc udržet. Buď změnou ústavy, která by odstranila omezení na 2 volební období v řadě, nebo přechodnou výměnou na jinou funkci, aby mohl v r. 2030 opět kandidovat.
Otázku na změnu ústavy zodpověděl záporně, na dotaz, jestli nastoupí do voleb i v r. 2030 řekl: „To je směšné. Věříte, že zde ještě budu sedět, až mi bude 100?“
Jako „blbost“ označil také britské obvinění Moskvy z atentátu chemickou bojovou látkou na bývalého ruského dvojitého agenta Skripala. Prohlásil, že je „nesmysl“ si myslet, že by někdo v Rusku takový čin povolil krátce před volbami a před MS ve fotbale v Rusku.
Jedná se o podvědomé přiznání, že je vlastně provedení atentátu v pořádku? Záleží pouze na vhodných okolnostech?
Rusko je ztraceno
Švýcarský Tages Anzeiger v článku „Rusko je ztraceno“ upozorňuje na očividné volební manipulace. „Mnozí voliči byli k urnám nalákáni jen za pomoci velké fantazie, nebo tam byli jednoduše donuceni jít pod pohrůžkami. Předvolební boj nebyl férový, 7 protikandidátů se sotva dostalo ke slovu, zatímco Putinova vystoupení měla choreografii vypilovanou do posledního detailu.“
„Jsem pro Putina, bez něj by nebylo Rusko nic“, cituje deník jednu Rusku. Současný postoj většiny Rusů je: raději být ve světě obávaným než nic neznamenat. Většině Rusů je jedno, zda se Kreml vměšoval do amerických voleb nebo otrávil ruského špióna v Londýně. Vadí jim ale neustálé obviňování Ruska. Západu nevěří. To, co je v demokratických zemích považováno za pravdu, je pro Rusy hysterickou a protiruskou propagandou.
„Západ si musí nechat líbit nepohodlnou otázku, jestli právě tím nepřispěl k semknutí ruských řad. I Rusové, které nelze zrovna považovat za Putinovy fanoušky, si připadají uraženi, když je Rusku přisuzována zodpovědnost za všechno zlo světa“, píše autor komentáře. A Kreml toho využívá, „Rusko je napadeno, musí se bránit, vyzbrojit a nemůže tak začít reformy“, zní ruská výmluva. Putin se tak každým rokem vzdaluje od Evropy.
V tom případě ovšem vyvstává otázka po správné strategii. Bylo by lepší ruské útoky nevyšetřovat a ignorovat je?
Patriotismus nestačí
Putinovo znovuzvolení lze z určitého úhlu pohledu považovat za známku politické stability Ruska, myslí si komentátor Süddeutsche Zeitung. „Když Putin před 18 lety poprvé složil svůj prezidentský slib, slíbil, že bude chránit ‚demokratické svobody občanů‘. Ale z občanských svobod toho v průběhu let zbývá stále méně. Z pojmu ‚demokracie‘ se stala pomalu nadávka a vztah k Západu je tak nejnapjatější od konce klasického konfliktu Východ-Západ. To je příliš vysoká cena za mocenskou kontinuitu“, konstatuje deník.
Mnoho Rusů Putina miluje, ale ti, kteří ho v oblibě nemají, se to stále více bojí dát najevo. Rusko zažívá klima zastrašování a ořezávání občanských svobod. Nyní si Vladimír Putin zajistil moc na dalších 6 let. Je na čase, aby konečně proměnil některé ze svých slibů, v což veřejnost už dlouho a marně doufá. Životní úroveň Rusů se v porovnání s rozvinutým světem nadále zhoršila a to nelze dlouhodobě vyvážit ani patriotismem a holedbáním se novými atomovými zbraněmi.
Rusko bude muset svou strategii přehodnotit. Z Číny se nadějný strategický spojenec nevyklubal, proto se bude muset porozhlédnout po jiných alternativách. V současné situaci tedy nejspíš není jiné cesty než se pokusit vybudovat lepší vztahy s Evropskou unií. „Bez její pomoci to bude se zvyšováním životní úrovně v Rusku těžké. Putin se tedy nachází pod tlakem volby dalšího tahu.“ To by ovšem musel ruský prezident zásadně přehodnotit svou politiku. „Rozhodující proto bude, zda chce Putin a jeho vláda posílit vlastní společnost nebo ní raději posílí svou kontrolu. V tuto chvíli je bohužel pravděpodobnější druhá varianta“, uzavírá deník Süddeutsche Zeitung.
