Mladým východoevropanům se líbí velkorysost, ale uprchlíky přijímat nechtějí

Podle průzkumů veřejného mínění provedených v Polsku, na Slovensku, v České republice i v Maďarsku mladí lidé velkorysost Evropské unie vítají. Přistěhovalce ale považují za nebezpečí. Zprávu o výsledcích studie nadace Bertelsmann přinesl Der Spiegel.

Evropské myšlence bude 60 let, v sobotu si připomeneme podpisy pod Římskými smlouvami. To je v Evropské unii samozřejmě důvod k oslavám. Aktuální výzkum veřejného mínění, provedený mezi mladistvými a mladými dospělými čtyř Visegrádských zemí Polska, Slovenska, České republiky a Maďarska jakožto i Německa a Rakouska ukázal, že mladí Evropskou unii milují, členství je pro ně „dobrou věcí“. Především si cení míru, který jim Unie nabízí. Na 2. místě je svoboda cestování po Evropě a možnost se kdekoliv usadit a pracovat.

Jak důležité pro ně jsou následující výhody členství v Evropské unii?
(v procentech)

Ale tam kde začíná svoboda a mír pro neevropské občany, povzbuzující zprávy končí. Ve své zprávě „Love it, leave it or change it?“ nadace Bertelsmann shrnuje, jak se 15ti až 24letí z 6 jmenovaných zemí dívají na EU a jak na témata uprchlictví, přistěhovalectví a migrace.

V oblasti útěku před válkou a pronásledování se ukazuje, že je jen malá část mladých východoevropanů ochotna přijmout pronásledované. V Polsku, České republice, Maďarsku a na Slovensku 70 % a více mladých lidí na otázky týkající se mezinárodně garantovaného práva na azyl odpovědělo: „Ne, nechci aby moje země přijímala uprchlíky.“

Měla by tvá vlast ve shodě s mezinárodními pravidly a standardy přijímat uprchlíky ze zemí postižených vojenskými konflikty nebo oběti politického pronásledování?
(odpovědi v %)

 

Zatímco ve všech zemích dotázaní odpovídali, že si EU váží za mír, který jim zaručuje, udávala jen většina Němců (73 %) a Rakušanů (61 %), že by chtěla lidem na útěku před válkou či pronásledováním poskytovat ochranu. Autorka Gabriele Schölerová z nadace Bertelsmann udává, že tyto výsledky jsou „šokující“.

Na otázku, jestli imigranti vlastní zemi obohatí nebo představují hospodářský přínos, odpověděla pouze většina Němců „ano“ (42 % spíš ano, 40 % spíš ne).

Imigranti jsou přínosem pro hospodářský růst a všeobecný blahobyt tvé země
(odpovědi v %)

V Rakousku (46 %), Polsku (58 %), České republice (65 %), na Slovensku (73 %) a v Maďarsku (78 %) si většina dotázaných myslí, že přistěhovalectví žádné výhody nepřináší. V zemích Visegrádské čtyřky vidí 60-70 % respondentů v přistěhovalcích především jedno: nebezpečí pro vnitřní bezpečnost.

Imigranti představují riziko pro vnitřní bezpečnost tvé země
(odpovědi v %)

Tato čísla ukazují, že částečně otevřeně xenofobní politika pravicově konzervativních vlád čtyř zemí, které se spojily do Visegrádské skupiny, zřejmě padá i mezi mládeží na úrodnou půdu.

Islamizmus jako největší problém EU

Ve všech šesti zemích považují mladí Evropané islamistický terorizmus a fundamentalizmus za největší problém. A už na druhém místě následuje – způsobené extrémním odmítáním zemí Višegrádské čtyřky – přistěhovalectví. Němci jsou tu výjimkou: po islamizmu jim působí starost především životní prostředí, nacionalizmus a xenofobie a zvětšující se propast mezi chudobou a bohatstvím.

Data zjišťovala Kantar Public, dřívější TNS Infratest. V jednotlivých zemích bylo na základě výpočtu poměru ze statistik Eurostatu online dotazováno 500 osob. Výsledky jsou podle agentury Kantar a nadace Bertlesmann reprezentativní.

Kvůli relativně malému počtu dotazovaných je  třeba je brát s jistou opatrností, pro jednoznačné pořadí zemí nestačí. Drastické rozdíly odmítání přistěhovalectví a poskytování azylu stejně jako kladný postoj k EU ve všech zemích jsou ale dostatečně silné, aby byly validní.

Zúčastnění výzkumníci si dali do května 2017 čas, aby pro všech 6 zemí vyvodili patřičná doporučení.


Nadace Bertelsmann se sídlem v německém Gütersloh byla založena v r. 1977. Klade si za cíl podporu reformních procesů, principů podnikatelského chování a budování společnosti, orientované na budoucnost. Je činná v oblastech vzdělávání, demokracie, společnosti, zdraví, kultury a vědy. Více na stránkách nadace, příp. Wiki (něm., angl.).