Tři přední poradenské společnosti v oblasti řízení vypracovaly koncept pro budoucnost Německa. Zaměřují se při tom na čtyři hlavní trhy budoucnosti.
Němečtí šéfové společností McKinsey, Boston Consulting Group (BCG) a Roland Berger jsou vlastně konkurenti. Jejich nejdůležitější lidé se téměř denně setkávají při zadávání projektů, při kterých uspěje vždy jen jeden z nich.
Pro historicky unikátní projekt však Fabian Billing (McKinsey), Michael Brigl (BCG) a Stefan Schaible (Roland Berger) odložili obvyklou vzájemnou zdrženlivost.
Ekonom: „Německo vyrábí stejné věci jako před 100 lety“
Koneckonců šlo o velmi výjimečný projekt, který byl výzvou pro každého ze tří zkušených konzultantů. Nejen intelektuálně, ale také emocionálně. Tři přední německé poradenské firmy v oblasti managementu strávily několik týdnů přípravou společné strategie pro Německo pro hospodářský deník Handelsblatt. Obsahuje 93 stran a nese název „Agenda 2035“. Tři poradenské firmy se neshodly ve všech bodech – ale na mnoha ano.
Jejich „Agenda“, jak svou práci nazvali v návaznosti na projekt reformy sociální politiky bývalého kancléře Gerharda Schrödera, je založena na 15 iniciativách. Dohromady mají Německo nasměrovat na novou cestu růstu, aniž by zanedbávaly ekologické nebo sociální aspekty. Přitom se opírají o tradiční silné stránky. Německo by mělo zůstat průmyslovou zemí – vyznačující se odbornými znalostmi v oblasti strojírenství, špičkovým výzkumem a vedoucím postavením v oblasti technologií.
Stát nesmí udělat nic víc a nic méně než poskytnout rámcové podmínky pro to, aby Německo bylo konkurenceschopným stanovištěm. A lidé? Musí – stejně jako poradci – spolupracovat.
„Situace je vážná. V sázce není nic menšího než zajištění prosperity a demokracie v Německu,“ říká Michael Brigl, vedoucí oddělení pro střední Evropu v Boston Consulting Group. „Pro nás jako poradce proto bylo morální povinností a zároveň výzvou zapojit se do plánu, jak může německá ekonomika znovu zaujmout vedoucí postavení ve světě.“
Přístup Bregla a jeho dvou kolegů od konkurence, Bilinga a Schaibla, spojuje následující přesvědčení: Německo není firma. Přesto jsou určité způsoby myšlení z podnikové strategie a transformace přenositelné.
Stejně jako firma tak i země čelí výzvě, jak se v měnícím se prostředí připravit na budoucnost, a to jak ve stávajících hospodářských odvětvích a strukturách, tak při rozvoji nových oblastí růstu.
„Vyžaduje to odvahu a úsilí. Agendu 2035 můžeme naplnit pouze společnými silami.“
Fabian Billing,
managing partner McKinsey Německo a Rakousko
Receptem na úspěch Německa byla vždy prosperující ekonomika, díky níž bylo možné financovat rozvinutý sociální stát. Tato rovnováha sociálně tržního hospodářství se však vlivem různých faktorů dostala na šikmou plochu.
Patří mezi ně rostoucí náklady na energie, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, vysoké daně, stagnující produktivita, geopolitické výzvy, změna klimatu a její důsledky, stárnutí společnosti a potřeba vyšších výdajů na obranu.
Proces tvorby strategie, který obvykle používají konzultanti, začíná inventarizací a následným definováním cíle a poslání. Jinými slovy: Kam chceme směřovat? Za čím si stojíme? Co děláme a proč?
Mít plán není „plánované hospodářství“
Následně jsou specifikovány tzv. cílové parametry, na jejichž základě lze určit, do jaké míry bylo cílů dosaženo.
V případě Agendy 2035 pro Německo jsou těmito cílovými parametry na jedné straně běžné ukazatele, které měří hospodářskou prosperitu – HDP na obyvatele nebo podíl vývozu. Ale také ukazatele, které měří sociální prosperitu, jako je míra kriminality, počet dnů nemocenské na zaměstnance, úroveň vzdělání a životní spokojenost.
„Německo je případem pro restrukturalizaci,“ vysvětluje Stefan Schaible, generální ředitel společnosti Roland Berger. Německo se nesmí dále propadat. Rychlá protiopatření založená na konsensu napříč stranami jsou „jediným způsobem, jak naši zemi vrátit zpět na správnou cestu, znovu nastartovat dynamiku růstu a získat zpět důvěru občanů v německou akceschopnost“.
Společnosti BCG a McKinsey nevidí situaci tak dramaticky, ale shodují se na správném postupu. „Agendy 2035 můžeme dosáhnout pouze společnými silami,“ ujišťuje Fabian Billing, vedoucí německé pobočky McKinsey.
Všechny zúčastněné strany – od podniků, zaměstnanců, vědců, rozhodovacích orgánů až po angažované občany – musí zahájit konstruktivní dialog a zapojit se do nezbytných změn.
1. Transformace hlavních činnosti: zvýšení produktivity, zabezpečení dodavatelských řetězců
Německo je z historického hlediska průmyslovou zemí. Podle analýzy poradců však klíčová průmyslová odvětví v mezinárodní konkurenci dramaticky ztratila na síle a pětina z nich je ohrožena. Nyní je třeba zajistit průmyslovou základnu cílenými investicemi a zlepšením efektivity.
Podle Agendy 2035 patří mezi klíčová průmyslová odvětví, která by měla být v Německu zajištěna a rozšířena strojírenství, automobilový průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, informační a komunikační technologie a odvětví výroby oceli a kovových výrobků. Tyto oblasti růstu pro plán budoucnosti analyzovali především konzultanti z BCG a McKinsey.
Expert z McKinsey Billing si je jistý: „Abychom si udrželi a rozšířili své vedoucí postavení, musíme zvýšit produktivitu našich tradičních odvětví.“ Toho lze dosáhnout prostřednictvím synergií investic, inovací a efektivity.
Herbert Diess: „Transformace energetiky je přeceňována“
Podle Agendy 2035 existují různá opatření, jak toho dosáhnout. Jedním z nich by bylo zvýšení veřejných investic, například kapitalizací investic v rozvaze – jako v soukromém sektoru – a do schodku se promítnou pouze odpisy. To by pak vedlo k odpovídající reformě dluhové brzdy (tzv. Schuldenbremse; pozn. PQ). Kromě toho by se měly radikálně zjednodušit a zrychlit regulační a schvalovací procesy.
Dodatečným opatřením by bylo poskytnout životním pojišťovnám, penzijním fondům a dalším institucionálním investorům větší manévrovací prostor pro investice do inovací – ve formě rizikového a soukromého kapitálu. Dále by se k budování silnějšího technologického sektoru mohly využít veřejné zakázky – například tím, že by se část výdajů na zdravotnictví, obranu a energetiku využila právě na procesy založené na umělé inteligenci (UI) vyrobené v Německu.
Za třetí, podle společností McKinsey a BCG by větší digitalizace a automatizace ve firmách mohla vést k tomu, že zaměstnanci budou svůj čas věnovat činnostem, které přinášejí konkrétní přidanou hodnotu. To by pomohlo zvýšit uvadající produktivitu práce.
Práce by se zase stala celkově atraktivnější, například snížením mezních daní z dodatečných příjmů, takže průměrný počet pracovních hodin na jednu zaměstnanou osobu v Německu přinejmenším nebude dále klesat.
Další pákou jsou dodavatelské řetězce. Podle studie by se měla snížit závislost na dovozu důležitých surovin, jako je přírodní grafit, kobalt, mangan a vzácné zeminy, které často pocházejí z problematických zemí, jako je Čína a Rusko.
Toho lze dosáhnout posílením získáváním surovin v Německu a Evropě prostřednictvím recyklace a vlastní těžby. To, co nelze zajistit tímto způsobem, by se mělo do země stále více dovážet prostřednictvím různých dovozních partnerství, aby se zvýšila bezpečnost dodávek.
„Surovinová suverenita a oběhové hospodářství mají zásadní význam pro posílení naší ekonomiky,“ upozorňuje Brigl z BCG.
2. Rozvoj podniků budoucnosti: digitalizace, mobilita, klimatické technologie, léčiva
Podle analýzy poradenských firem se do roku 2030 očekává celosvětový obrat v oblasti zhruba 50 hlavních technologií budoucnosti ve výši více než 15 bilionů eur ročně. Pro Německo je perspektivních devět technologií: větrná energie, síťové technologie, tepelná čerpadla a obecně power-to-heat, tj. výroba tepla ze zelené elektřiny. Dále vodíková technologie, elektromobily, průmyslové aplikace umělé inteligence, robotika a technologie pro zdravotnictví.
Těchto devět technologií lze rozdělit do čtyř budoucích trhů, v nichž by poradci rádi viděli Německo mezi třemi nejlepšími na světě.
Náklady způsobené změnou klimatu jsou obrovské
Jsou to za prvé, digitalizace a umělá inteligence s cloud computingem, řešení kybernetické bezpečnosti a kvantová výpočetní technika. Za druhé, klimatické technologie s ekologickým stavebnictvím, energetikou a průmyslovými technologiemi. Za třetí pak mobilita budoucnosti s infrastrukturou pro dobíjení elektřiny, autonomním řízením a vesmírnými technologiemi. Za čtvrté: (digital)health, biotechnologie a farmacie s mRNA, buněčnou a genovou terapií, telemedicínou a nositelnou elektronikou (wearables), tj. oblečením, které zároveň monitoruje tělesné funkce.
Brigl z BCG má jasno: „Budoucnost Německa je v těchto futuristických trzích. Jen tak můžeme dosáhnout růstu a udržet si prosperitu.“
Odborníci se domnívají, že digitalizace a zejména umělá inteligence mají pro Německo „obrovský potenciál“. Podle jejich výpočtů by generativní umělá inteligence mohla umožnit roční růst produktivity o 0,6 % a posílit tak konkurenceschopnost. Od roku 2030 očekávají, že objem globálního trhu dosáhne šesti bilionů dolarů ročně.
Díky umělé inteligenci je v německé ekonomice možný růst produktivity o 0,6 % ročně.
Německo zde však doposud investovalo příliš málo. Odborníci z McKinsey a BCG proto doporučují, aby politici motivovali k investicím a podporovali také úsilí středních a malých podniků v této oblasti. Je třeba dále podporovat spolupráci mezi podniky na poli digitalizace, dat a umělé inteligence, což se již do jisté míry podařilo díky datové platformě Catena X pro automobilový průmysl.
Kromě toho je třeba v oblasti umělé inteligence vyškolit a udržet více mladých lidí. Přestože 22 % předních výzkumných pracovníků v oblasti umělé inteligence studovalo v Evropě, pouze 14 % z nich zde stále pracuje. Aby se tento trend emigrace zastavil nebo zvrátil, mohla by být zavedena opatření, jako jsou daňové úlevy pro návrat nebo remigraci špičkových talentů.
Kromě toho je třeba výrazně usnadnit přístup ke kapitálu pro začínající technologické podniky. Nemělo by se stát, že jen v letech 2015 až 2023 vstoupilo na burzu v USA 50 společností založených v Evropě a dosáhlo tam tržní kapitalizace 439 miliard dolarů – čehož by v Evropě pravděpodobně nikdy nedosáhly.
Podle konzultantů dominuje čtyřem budoucím trhům – digitalizaci, klimatickým technologiím, mobilitě a zdraví – jedno zastřešující téma: dekarbonizace. Podle jejich názoru toho lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím vyšších cen CO2 a většího zabezpečení plánování.
„Udržitelnost a efektivita si neodporují.“
Fabian Billing
managing partner McKinsey Německo a Rakousko
Klimatická změna vyžaduje transformaci všech odvětví. V průmyslu by se měla výroba tepla téměř ve všech nových investicích obejít bez fosilních zdrojů a mělo by se rozšířit vodíkové hospodářství, aby se dekarbonizovala energeticky náročná odvětví, jako jsou chemický průmysl, ocelářství a výroba stavebních materiálů.
Od roku 2030 by měly být v odvětví dopravy povolovány téměř výhradně elektrické osobní a nákladní automobily a v letecké a lodní dopravě by se měla používat pouze alternativně vyráběná paliva (biofuels).
Cílem ve stavebnictví je do roku 2030 zdvojnásobit počet energeticky účinných renovací ročně a zahájit přechod od plynových topných systémů k tepelným čerpadlům. V oblasti energetiky se má ztrojnásobit rozšíření obnovitelných zdrojů energie, zdvojnásobit rychlost rozšiřování sítí a uhelné elektrárny mají být zcela nahrazeny plynem, bioplynem a vodíkem.
Dekarbonizace si do roku 2030 vyžádá dodatečné investice ve výši téměř jednoho bilionu eur. Podle konzultantů tyto nezbytné investice slibují kromě dekarbonizace také větší nezávislost na světových energetických trzích a zvýšení domácí tvorby hodnot. Senior partner společnosti McKinsey Billing je přesvědčen: „Dekarbonizace je nutností. A dále: udržitelnost a efektivita nejsou v rozporu.“
Ochrana přírody nám šetří miliardy
Dále vysvětluje, že se zde stále příliš často klade důraz na problémy a náklady. Dekarbonizace však nabízí také obrovské příležitosti pro životní prostředí a hospodářství – například prostřednictvím nových obchodních modelů a inovací.
3. Vytvoření základů: investice do energetiky, vzdělávání, infrastruktury a veřejných služeb
Podle poradců je pro úspěch restartu ekonomiky nutné také vytvoření nových základů pro růst. Tuto část agendy mají na starosti především konzultanti ze společnosti Roland Berger. Kromě fungujícího a mezinárodně konkurenceschopného energetického systému je třeba rozšířit zejména infrastrukturu. Nedostatky v dopravní infrastruktuře – ať už silniční, vodní, železniční nebo letecké – mají negativní dopad na podnikové procesy. V oblasti digitální infrastruktury Německo zaostává dokonce na mezinárodní úrovni, zejména pokud jde o rozšíření optických sítí.
„Modernizace německé infrastruktury vyžaduje nejen mnohem více peněz, než bylo dosud investováno,“ říká generální ředitel společnosti Roland Berger Schaible. Zodpovědní činitelé v politice a v podnikatelské sféře musejí plány také rozhodně realizovat – je třeba hledat nové cesty a překonávat odpor. Schaible: „Musíme si vyhrnout rukávy a neflákat se!“
Podobnou potřebu opatření vidí poradci i v oblasti vzdělávání, trhu práce a byrokracie, přičemž jejich požadavky se pravděpodobně nesetkají s odporem: veřejný vzdělávací systém musí sladit odpovídající úroveň všeobecného vzdělávání s cílenou podporou špičkových výsledků. Například by měla být cíleně podporována jazyková vybavenost mateřských škol, mělo by být reformováno a zatraktivněno vzdělávání učitelů a lépe sladěny prostředky na podporu elit.
Schaible: „Tato krize se obejde bez tlaku nezaměstnanosti“
Podle Schaibleho je jedna věc jasná: „Silný veřejný školský systém je důležitý nejen pro trh práce, ale také posiluje sociální soudržnost.“
Podle studie jsou rovněž důležitou pákou pro budoucí životaschopnost Německa reformy trhu práce. Je třeba rozšířit přistěhovalectví kvalifikované pracovní síly, zavést „pojištění pracovního života“, které zahrnuje další vzdělávání, zlepšit integraci uprchlíků a zajistit celodenní péči v mateřských a základních školách.
4. Financování Agendy 2035
Podle Schaibleho je Německo sice „pacientem pro restrukturalizaci“ – „naštěstí však pouze na straně růstu a nákladů, nikoliv z hlediska likvidity“. Státní dluh Německa činí jen necelých 64 % hrubého domácího produktu (HDP), zatímco v USA je to 121 % HDP a ve Francii 111 %. Proto je k dispozici také dostatek prostředků na investice.
Podle úvah společnosti Roland Berger by Agenda 2035 měla být financována prostřednictvím tří opatření. Za prvé, vládní investice by se měly soustředit na oblasti infrastruktury, inovací, obrany a vzdělávání. To by rovněž podnítilo soukromé investice.
Dalším opatřením by bylo poskytnout životním pojišťovnám, penzijním fondům a dalším institucionálním investorům větší manévrovací prostor pro investice do inovací – ve formě rizikového a soukromého kapitálu.
Za druhé, stát by neměl plošně zvyšovat daně a odvody, ale spíše stanovit pobídky.
Za třetí by se mělo pokročit v budování evropské unie kapitálových trhů, aby se německým podnikům umožnil širší přístup ke zdrojům kapitálu.
Kromě toho by měla být dluhová brzda ústavně reformována a podpořena širokým politickým konsensem, aby bylo možné provádět investice zaměřené na budoucnost i mimo omezení zadlužení. „Fiskální disciplína je důležitá,“ říká Schaible, “ale dluhová brzda nesmí být brzdou inovací.“
5. „Konvence pro budoucnost“ jako základ soudružnosti
Trojice konzultantů Fabian Billing, Michael Brigl a Stefan Schaible nechtějí nechat svou Agendu 2035 jen jako teoretický konstrukt, jak tomu bylo v případě předchozích analýz. Analytici se také zamysleli nad politickou realizací. Sázejí na co nejširší společenský konsensus, který by však neměl jít na úkor rychlosti realizace.
Ekologie je nejlepší především pro lidi a ekonomiku
Bergerovi poradci se zamysleli i nad politickou realizací a navrhují, aby byl „v brzké době svolán nadstranický konvent o budoucnosti“ za účasti spolkového kancléře Olafa Scholze, předsedy opozice Friedricha Merze a vedoucích představitelů obou dvou dalších vládních stran.
Na této úvodní konferenci by měly být cíle vytyčené poradci „převedeny do politického plánu s měřitelnými výsledky“. Tento plán by měl být zahájen ihned poté – protože „jinak bude náš parlamentní systém nadále erodovat“.
Časový harmonogram odpovídá spíše tempu poradců než politiků. Konvent o budoucnosti se má konat v listopadu, pracovní skupiny se mají sejít na přelomu roku a „politické rozhodnutí na základě konsensu vlády a opozice“ má být k dispozici v únoru 2025.
Jinými slovy, vánoční přestávka pro spolkovou politiku byla zrušena.
