Technologičtí miliardáři chtějí nechat lidstvo na odstavné koleji. Jejich víra ve spásu vrhá společnost do chaosu.
Douglas Rushkoff je profesorem teorie médií a digitální ekonomie na Queens College, City University of New York. Je považován za jednoho z průkopníků, ale také za jednoho z nejostřejších kritiků digitálního vývoje. Napsal řadu knih a je autorem termínů „going viral“ a „digital natives“. V rozhovoru hovoří o své nové knize Survival of the Richest (Přežití nejbohatších) a vysvětluje, proč je mnoho amerických technologických miliardářů přívrženci jedné velmi nebezpečné ideologie.
Thiel, Musk, Yarvin a jejich zvrácený sen o CEO diktatuře
Surplus: Pane Rushkoffe, před časem si vás pozvali technologičtí miliardáři, kteří chtěli slyšet vaše rady. Tito miliardáři plánují založit autonomní enklávy, aby přežili blížící se kolaps společnosti. Jakou radu jste jim dal?
Douglas Rushkoff: Řekl jsem jim, že jejich fantazie o úniku z reality nebude fungovat. Nemůžete se izolovat od zbytku lidstva. Ale to oni nepochopili. Zeptal jsem se jich, jak chtějí zaplatit hlídkám svých bunkrů, když jejich peníze nakonec nebudou mít žádnou hodnotu. Bylo zajímavé sledovat jejich reakce: „Aha, to mě nenapadlo.“ Z rozhovoru vyplynulo, že jejich chápání situace je dost dětinské. Domnívají se, že vláda a lidé existují na této planetě jen proto, aby podpořili skok do transhumanismu nebo jakéhosi nového „já“. Někteří tech-miliardáři už sami sebe považují za jakýsi vyšší druh, zatímco my ostatní jsme jen „normální“ lidé.
Proč se tito technologičtí miliardáři tolik soustředí na vlastní přežití, místo aby řešili systémové problémy, jako je chudoba nebo klimatická krize?
Kupodivu se cítí bezmocní, přestože jsou to jedni z nejmocnějších lidí, jaké jsem kdy potkal. Mají spoustu peněz a vlivu. Přesto mají pocit, že nemají vůbec žádnou kontrolu. Místo aby hledali konstruktivní řešení, využívají své zdroje k předvídání budoucnosti a přípravě na nevyhnutelný kolaps. Domnívám se, že to má hodně společného s tím, jak přistupují k vědě a technologiím jako investoři. V počátcích kybernetiky existoval takový „hippie přístup“, který se mi velmi líbil. Šlo o rozšiřování rozmanitosti lidských možností a vytváření prostoru pro sítěmi propojenou kreativitu. Ale jakmile jsou ve hře velké částky peněz, už nechcete nové možnosti, ale předvídatelnost. A tak původní myšlenku obrátili: místo aby lidem poskytli technologie, aby mohli vytvářet nové věci, používají nyní technologie proti lidem, aby jejich chování bylo předvídatelnější.
Ve své knize Přežití nejbohatších hovoříte o určité ideologii, kterou nazýváte „Mindset“. Můžete to vysvětlit podrobněji?
Pojem Mindset popisuje přesvědčení, že můžete nashromáždit dostatek peněz nebo vyvinout dostatek technologií, abyste unikli realitě, kterou jste sami vytvořili. Jde o únik z vlastní sféry vlivu, například kolonizací Marsu, budováním technologických enkláv nebo uploadováním své mysli. V minulosti nehrozilo, že by lidé u moci takovými nápady zničili celou planetu – Caligula nebo Čingischán mohli zničit civilizace, ale ne vyvést z rovnováhy celou planetu Zemi. Dnes je tomu jinak.
Douglas Rushkoff o broligarchii a nebezpečném mindsetu technologických miliardářů
Co se v Mindsetu stane s chudými lidmi?
To může být velmi ponuré. Cynický příklad? Podle Minsetu přinese člověk v krizovém regionu globálnímu trhu větší hodnotu, když se stane terčem drahé zbraně, než kdyby vyráběl nějaké produkty. Pokud uvažujete sociopaticky, mohli byste to považovat právě za funkci tohoto člověka. V ideologii tohoto myšlení nakonec my i naše planeta sloužíme jako palivo pro kýženou transcendenci několika superbohatých lidí. Když někdo jako Peter Thiel spojuje transhumanistické myšlenky s katolickou teologií, může si představovat, že Ježíš ‚povznesl‘ své tělo – a že bychom ho v tom mohli následovat. Každý, kdo tento údajně vyšší osud odmítá, je pak považován téměř za „satanistu“.
Douglas Rushkoff je americký mediální teoretik, spisovatel, publicista, lektor a dokumentarista. Je známý svou asociací s ranou cyberpunkovou kulturou a podporou open-source řešení sociálních problémů. Je považován za jednoho z nejvlivnějších myslitelů současnosti a je známý za popularizaci pojmů jako „viral media“, „digital native“ a „social currency“. Rushkoff absolvoval Princeton University, a je magistrem umění (MFA) v oboru režie z California Institute of the Arts, získal postgraduální stipendium na American Film Institute a je kandidátem na doktorát Utrecht University. Napsal knihy jako Cyberia (1994), první knihu o cyberkultuře, Coercion (2002), která získala Cenu Marshalla McLuhana, Life Inc. (2009), která zkoumá vývoj korporatismu a centralizované měny, a Team Human (2019), která se zabývá tématy lidského rozvoje a technologií. Jeho nejnovější kniha Survival of the Richest se zabývá dopady technologického pokroku a ekonomické nerovnosti na společnost. Rushkoff analyzuje, jak bohatí a mocní lidé využívají nové technologie, aby se izolovali od problémů, které sami pomáhají vytvářet, jako jsou klimatické změny a sociální nespravedlnost. Zkoumá, jak se elity snaží zajistit svou budoucnost v dystopickém světě, a zároveň kritizuje systém, který umožňuje neudržitelné chování a zhoršování podmínek pro většinu populace.
