„Rakety, také tanky, všechno, co můžeme“, to je podpora, kterou nyní Česká republika dodává Ukrajině. Premiér Petr Fiala v rozhovoru s německým deníkem Die Welt vysvětluje, proč jeho země nemůže postupovat jinak. Během své návštěvy Berlína předložil kancléři Olafovi Scholzovi návrh.
Welt: Pane premiére, Česká republika je významným podporovatelem Ukrajiny, a to i vojensky. Plánují se další dodávky?
Petr Fiala: Zbraně jsme na Ukrajinu posílali už před válkou. Byli jsme první zemí. A po ruské agresi jsme byli jednou z prvních zemí, která poslala těžké zbraně: rakety, také tanky, všechno, co můžeme. Některé zbraně jsme měli na skladě, jiné jsme koupili zvlášť. Děláme to proto, že jsme pochopili něco zásadního: Ukrajina nebojuje jen za svobodu a přežití vlastního národa, ale také za život a svobodu Čechů. Pokud Putina na Ukrajině nezastavíme, bude jeho armáda nakonec na našich hranicích. Možná nejprve v Pobaltí, ale brzy i v České republice. A pak někde na německých hranicích.
Welt: Jak úzká je koordinace mezi Prahou a Berlínem v otázce dodávek zbraní? V minulosti německá vláda se schvalováním dodávek z České republiky spíše váhala.
Fiala: Proto jsem ve čtvrtek přijel do Berlína, abych o tom mluvil s kancléřem Olafem Scholzem. Chceme rychle rozvíjet spolupráci na pomoc Ukrajině. Německo může posílat zbraně na Ukrajinu přímo. Ale Německo nám může také pomoci s přesunem sovětských zbraní, se kterými Ukrajinci umí zacházet – tím že za to získáme západní vybavení.
Welt: Říkáte, že Ukrajina brání nejen svou suverenitu a svůj lid, ale také Čechy a Němce. Máte dojem, že Olaf Scholz to vidí stejně?
Fiala: Musí to tak vidět, protože to je realita. Putin vede válku proti Evropě. Už léta! Hybridní válku, prostřednictvím dezinformací a kybernetických útoků, a opakovaně i za pomoci své armády. Putin svůj válečný cíl otevřeně prohlásil: chce jinou Evropu, takovou, jaká byla v 90. letech, tedy Evropu před rozšířením NATO a EU, v níž však Rusko opět ovládá vše, co kdysi ovládal Sovětský svaz. Před sedmi lety Rusko anektovalo Krym. V té době jsem ještě nebyl politik, ale vědec. Tehdy jsem o tom publikoval a předpověděl, že slabá reakce západních států na tuto agresi nepovede k míru. Protože je to pro Putina signál: Západ je slabý a já mohu jít dál. V ruské politické kultuře je imperiální aspekt. Má to mnoho příčin, které by mě jako vědce mohly zajímat. Pro politika je však nejdůležitější porozumět tom, že pokud nemá Rusko nastavený limit, bude pokračovat dál a dál.
Welt: Váš ministr zahraničí v novinovém článku hovořil o appeasementu. Appeasement je v německém kontextu obzvláště tvrdé obvinění.
Fiala: Nejel jsem do Berlína, abych vznášel obvinění. Stejně jako mnozí ve střední Evropě sleduji německou diskusi velmi pozorně. A chápu, že je obtížné změnit vlastní ruskou politiku od hlavy až k patě během několika týdnů. Německo se po mnoho let vždy snažilo uzavírat dohody s Putinem a ignorovalo všechna naše varování. O to víc mě těší, že i Německo nyní chápe, že je nutné postavit se ruské agresivní politice: s evropskou jednotou, jasností a tvrdostí.
Welt: Máte pochopení pro to, jak obtížné je otočit německou politiku vůči Rusku z hlavy na nohy. Zdá se, že Ukrajina toto pochopení postrádá. Kyjev zpočátku dokonce odmítl návštěvu německého spolkového prezidenta.
Fiala: Byl jsem v Kyjevě v době, kdy byl Kyjev obklíčen ruskými vojsky a město bylo ostřelováno. Denním chlebem Volodymyra Zelenského jsou nejtěžší rozhodnutí, která rozhodují o životě a smrti jeho občanů. Jsou ve válce! Musíme pochopit, že pod tímto tlakem jedná a mluví emocionálně, nikoli diplomaticky. To může být pro některé západní politiky bolestivé. Ale možná právě to přispívá ke změně.
Welt: Radíte Scholzovi, aby jel také do Kyjeva?
Fiala: Neudílím žádné rady. Spolkový kancléř je velmi zkušený politik. Obecně bych chtěl říci: pro lidi na Ukrajině jsou návštěvy z demokratických zemí velmi důležité. Protože jsou znamením: „Nejste sami!“ Soucítíme s nimi. Nemůžete to dát najevo krásnými slovy pronesenými v evropských metropolích. Můžete to dát najevo tím, že jste v Kyjevě.
Welt: Němečtí prominenti vyzvali Olafa Scholze v otevřeném dopise , aby na Ukrajinu nedodával těžké zbraně. Jeden z autorů odpověděl na otázku, zda by se Ukrajina měla jednoduše vzdát, odkazem na vaši zemi. Alexander Dubček přijal v roce 1968 sovětskou invazi a neposlal československou armádu do boje proti Rudé armádě.
Fiala: Jako malé dítě jsem viděl ruské tanky v našich městech a vím, co to udělalo s mojí generací a s generací mých rodičů: Byla to strašná katastrofa. A to vůbec nelze srovnávat, protože Československo bylo v té době součástí sovětské sféry. Pokud hledáte historické srovnání, je tu další: Mnichovská dohoda z roku 1938, kdy se západní politici vzdali mé země, aby uklidnili Hitlera. To nepřineslo mír, ale nejstrašnější válku. Je to prostě tak: expanzivní říše a autoritářské režimy rozumí pouze síle. Vidíme, jak špatná byla slabá politika vůči Rusku: umožnila anexi Krymu, předtím válku v Gruzii a mnoho dalších katastrof.
Welt: Jste zastáncem tvrdosti a důslednosti. Jak do toho zapadá, že když se EU konečně dohodla na ropném embargu, chce Česká republika ze všech zemí zvláštní dohodu, aby mohla ruskou ropu nadále nakupovat?
Fiala: Vždy jsme byli pro silné sankce a podporujeme také ropné embargo. Pro Českou republiku je to však obzvlášť obtížné, protože jsme na konci ropovodů. Bez ruských dodávek bychom prostě neměli dostatek ropy. Abychom to změnili, děláme, co můžeme. Bude to však trvat dva roky. A potřebujeme solidaritu zemí, které kupují více ropy od jiných zemí.
Welt: Maďarský premiér Viktor Orbán hrozí, že sankce na ropu, plyn a uhlí zablokuje vetem.
Fiala: Prosím, nepleťte si to s námi! To není naše pozice! Nebudeme nic blokovat, jen chceme mít jisté záruky, že budeme zásobováni z jiných zdrojů. Pokud jde o Orbána: jednáme s ním v rámci Visegrádské skupiny (pozn. deníku Die Welt: Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Přiznávám, že mnohé z toho, co Orbán říká o ruské agresi vůči Ukrajině, je pro nás obtížné. Dosud však platilo, že Maďarsko nakonec se všemi sankcemi souhlasilo. Není to náhoda, ale souvisí to i s Visegrádskou skupinou.
Welt: Pokud je rozhodující otázkou v Evropě soudržnost proti Rusku, nebylo chybou, že se Česká republika v posledních letech spojila s Orbánem ve Visegrádské skupině?
Fiala: Visegrádská skupina je nástrojem naší evropské politiky, s nímž jsme za posledních dvacet let dosáhli mnoha úspěchů. Existují však i jiné nástroje. Máme také velmi dobré vztahy s ostatními sousedy, s Rakouskem a především s Německem. Bohužel to, čeho můžeme společně dosáhnout, závisí nejen na tom, co chceme, ale také na tom, zda najdeme partnery, kteří s námi chtějí intenzivně spolupracovat. V minulosti tomu tak v Německu vždy nebylo.
Politik, politolog a vysokoškolský učitel Petr Fiala je od listopadu 2021 předsedou vlády České republiky. Od října 2013 zastává poslanecký mandát v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Od roku 2013 je členem Občanské demokratické strany (ODS). Od května 2012 do července 2013 působil jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy Nečasova kabinetu a v letech 2017 až 2021 byl místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. V letech 2004–2011 byl Petr Fiala rektorem a následně v letech 2011–2012 prorektorem Masarykovy univerzity v Brně. (Wiki)
