Evropská komise chce zařadit jadernou energii mezi ekologické zdroje energie, což naráží na politický odpor, zejména v Německu. Hlavní otázkou je, zda by mohla jaderná energetika přispět k ochraně klimatu.
Jaderná energetika byla už vlastně považována za výběhový model, nyní je jí však v souvislosti s debatou o rostoucích cenách energie a o plnění cílů Evropské unie v oblasti ochrany klimatu znovu věnována pozornost. Evropská komise nedávno oznámila svůj záměr klasifikovat jadernou energii jako „zelenou“ formu výroby energie. Pokud by Komise tento plán skutečně prosadila, představovalo by to v praxi doporučení finančním trhům, aby investovaly do jaderných elektráren. Hnací silou tohoto úsilí je Francie, která na jadernou energii tradičně hodně spoléhá. A od 1. ledna 2022 Francie na šest měsíců Evropské unii předsedá.
Návrh Evropské komise
Podle plánů Evropské komise by investice do nových jaderných elektráren měly být klasifikovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy. To vyplývá z návrhu bruselské instituce. Zároveň musí provozovatelé nejpozději od roku 2050 předložit konkrétní plán provozu úložiště vysoce radioaktivního odpadu. Komise navrhuje, aby povolení pro nové jaderné elektrárny vydaná do roku 2045 spadala pod nařízení o taxonomii a výstavba mohla být podle toho podporována.
Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) hovořil o „greenwashingu„. Rakouská ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová obvinila bruselský úřad, že chce plány prosadit v akci, provedené „za tmy a mlhy“.
Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) nedávno prohlásil, že návrh Evropské komise „nelze přeceňovat“. Poukázal na to, že členské státy mohou samy rozhodovat o svých cestách k bezemisní budoucnosti. I nadále platí, že poslední jaderná elektrárna v Německu bude odstavena na konci roku 2022.
V jaderné směrnici EU je ukryt i velký dar Německu.
Cílem klasifikace hospodářských činností, kterou vypracovala Evropská komise, je umožnit investorům přesunout své investice směrem k udržitelnějším technologiím a společnostem, a tím významně přispět k dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050.
Co znovu rozvířilo diskusi o jaderné energetice?
Diskuse o využití jaderných elektráren pro výrobu energie dostala nový impuls na mimořádném zasedání EU v Lucemburku 26. října 2021. Ministři energetiky členských zemí Evropské unie se sešli, aby projednali společná mimořádná opatření proti prudkému růstu cen elektřiny a plynu.
Pozornost byla věnována také programu EU na ochranu klimatu a plánovanému rozšíření obnovitelných zdrojů energie. Skupina několika zemí, včetně Německa, odmítla souvislost mezi plány EU na ochranu klimatu a zvýšením cen a varovala před zásahy do energetického trhu. „Jediným trvalým řešením kolísání cen a závislosti na fosilních palivech je více obnovitelných zdrojů energie a energetická účinnost,“ uvedl také komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová.
Diskutovalo se také o úloze, kterou by jaderná energie mohla hrát v boji proti vysokým cenám energie a za větší ochranu klimatu. Podle mnoha odborníků je pro dosažení cíle EU, kterým je klimatická neutralita do roku 2050, vedle rozšíření obnovitelných zdrojů energie nezbytné použít překlenovací technologie, jako je plyn nebo jaderná energie. Komise nyní jasně naznačila, že zemní plyn považuje za překlenovací technologii.
Kdo v EU jadernou energii podporuje?
Podle slovinského ministra infrastruktury Jerneje Vrtovce, jehož země Radě Evropské unie předsedala před Francií, se i mezi státy EU ještě najdou zastánci jaderné energie: „Mnoho členských států věří, že jaderná energie by mohla být dlouhodobým řešením, protože obnovitelné zdroje a jaderná energie by mohly přispět k energetické nezávislosti a také k dosažení klimatických cílů.“
Zejména Francie podporuje jadernou energetiku a při tom argumentuje dosažením cílů v oblasti ochrany klimatu. Také v Itálii ministr životního prostředí Roberto Cingolani zmínil možný návrat jaderné energie. Francouzský prezident Emmanuel Macron na nedávném summitu EU vyzval k rozšíření jaderné energetiky v Evropě jako nástroje boje proti změně klimatu. Macron nedávno v rámci nadcházející prezidentské kampaně oznámil investice do technologií v oblasti jaderné energetiky ve výši jedné miliardy eur.
Jak vede ochrana přírody a klimatu k levnějším energiím?
Francie je „velmi závislá“ na jaderné energii, vysvětlil francouzsko-německý politolog Christoph Rath-Fischer na rozhlasové stanici Deutschlandfunk (Dlf). Ve Francii se vytvořila situace, ze které není snadné se dostat a ve které byly investice do obnovitelných zdrojů energie na dlouhou dobu zastaveny. Podíl obnovitelných zdrojů energie se mezitím zvyšuje i ve Francii, ale ne v takové míře a takovým tempem jako v Německu.
Na summitu EU se několik zemí vyjádřilo, že bez jaderné energie nebudou schopny dosáhnout cílů v oblasti ochrany klimatu, což v prvním kroku představuje snížení emisí CO2 do roku 2030 nejméně o 55 % oproti roku 1990. Například Polsko, které vyrábí 70 % elektřiny z uhlí, nemůže po ukončení jeho těžby tak rychle přejít na obnovitelné zdroje. Proto bude polská vláda i nadále ve velké míře spoléhat na jadernou energii a jedná s francouzskou státní společností EDF o výstavbě nových jaderných elektráren. Také Česká republika, Bulharsko a Rumunsko chtějí prozatím u jaderné energie zůstat.
Celkem deset zemí lobbovalo na summitu EU za to, aby investice do jaderné energie byly na úrovni Evropské unie klasifikovány jako „zelené investice“, a to s cílem přilákat více investorů.
Jakou roli hraje Německo?
Odpůrci „zelené jaderné energetiky“ mají v EU většinu – proti jsou především Německo a Rakousko, ale také Dánsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko a pobaltské země.
Lucemburský ministr energetiky a politik zelených Claude Turmes však v rozhlasové stanici Dlf uvedl, že postrádá jasnou „protijadernou zahraniční politiku“ Německa. S bývalým ministrem hospodářství Sigmarem Gabrielem (SPD) dosáhla Evropa značného pokroku, uvedl Turmes. Za Habeckova předchůdce v ministerském úřadu Petera Altmaiera (CDU) to byly „čtyři ztracené roky“. „Teď to musíme opět dohnat.“
Šance, že by návrh Evropské komise mohlo zvrátit mimo jiné Německo, je podle redaktora stanice Dlf Klause Remmeho „velmi mizivá“.
Podle zprávy deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se na FDP před koaličními jednáními obrátila akční skupina blízká průmyslu s dokumentem, v němž se uvádí, že prodloužení životnosti jaderných elektráren v Německu je „technicky možné“. Jedinou stranou ve Spolkovém sněmu, která otevřeně kritizuje ukončení jaderné energetiky a chce ho zvrátit, je však zatím pouze AfD.
Jak probíhá diskuse v Německu?
Podle aktuálního průzkumu Evropské rozvojové banky je pouze 12 % obyvatel Německa pro rozšíření jaderné energie v boji proti globálnímu oteplování. Nedávný prudký nárůst nákladů na energie se však odrazil v náladách obyvatelstva: v průzkumu RTL/ntv Trend Barometer ve spolupráci s agenturou Forsa si 42 % dotázaných německých občanů myslí, že uzavření všech jaderných elektráren by bylo chybou.
Například Klaus-Peter Willsch z CDU je pro to, aby byla jaderná energie považována za šetrnou ke klimatu. Podle vlastního vyjádření hlasoval v roce 2011 proti ukončení jaderné energetiky v Německu. Jaderná energie se vyrábí bez emisí CO2, to nelze objektivně zpochybnit, argumentoval Willsch 30. prosince 2021 na stanici Dlf.
Opoziční politik Willsch označuje odchod Německa po „panickém rozhodnutí“ v roce 2011 za chybu a vyzývá k otevřené diskusi bez zákazů názorů. V Německu se „hodně ideologicky blokuje“. Existují nové typy reaktorů, které jsou ze své podstaty bezpečné a mohly by dokonce vyřešit „problém zbytkového odpadu“ recyklací palivových tyčí.
Zástupci vládních stran varovali před renesancí jaderné energetiky v Evropě. „Nemyslím si, že jaderná energie je tou správnou technologií,“ uvedl v Dlf Robert Habeck. „Označovat jadernou energii za udržitelnou je u této vysoce rizikové technologie špatně,“ vysvětlil ministr hospodářství a klimatu Habeck.
Zpráva IPCC: ekologické organizace a politikové požadují okamžité jednání
30. prosince 2021 kritizovala spolková ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová (rovněž Zelení) v novinách mediální skupiny Funke „pohádky a mýty o koncepcích jaderných elektráren, které neřeší ani bezpečnostní problémy, ani otázku konečného uložení“.
Mluvčí SPD pro klimatickou politiku Nina Scheerová v rozhlasové stanici Deutschlandfunk rovněž uvedla, že je v zásadě jasné, že německá vláda návrh Evropské komise odmítá. Jedná se však pouze o předběžný dokument. Nyní bude zahájen konzultační proces, v němž bude třeba přesvědčit Evropskou komisi, že jadernou energii nelze označit za udržitelnou nebo ekologickou. Ale i poté by taková klasifikace musela překonat vysoké překážky, například v Evropském parlamentu, zdůraznila Scheerová.
Jak daleko je ukončení jaderné energetiky v Německu?
V Německu se červenozelená vláda kancléře Gerharda Schrödera (SPD) rozhodla ukončit jadernou energetiku zhruba před 20 lety. V roce 2010, za vlády kancléřky Angely Merkelové (CDU), došlo k „ukončení ukončení“ – tehdy bylo rozhodnuto o prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Po jaderné havárii ve Fukušimě v březnu 2011 bylo toto rozhodnutí zrušeno a bylo rozhodnuto, že všechny jaderné elektrárny by měly být do roku 2022 odpojeny od sítě.
Na konci roku 2021 byly V Německu podle plánu odstaveny tři jaderné elektrárny:
- Grohnde v Dolním Sasku
- Brokdorf ve Šlésvicku-Holštýnsku
- Grundremmingen C v Bavorsku
Zbývají tedy tři jaderné reaktory: Emsland, Neckarwestheim 2 a Isar 2, které mají být rovněž vyřazeny z provozu v roce 2022.
Sousední země jako Francie a Polsko naopak nadále spoléhají na jadernou energii, částečně v podobě nových typů minielektráren. Nový jaderný reaktor plánuje také Velká Británie.
Může vůbec jaderná energie přispět k ochraně klimatu?
Že by jaderná energetika mohla kladně přispět k ochraně klimatu, popřel ve studii, vydané 27. října 2021, zcela výmluvně think tank „Scientists for Future„. Jaderná energie nemůže přispět k řešení klimatické krize, je „příliš pomalá ve výstavbě, příliš drahá a příliš riskantní“, tvrdí mezinárodní tým vědců vedený expertem na energetický průmysl Benem Wealerem a Claudií Kemfertovou z Německého institutu pro ekonomický výzkum. „Vědecká komunita se shoduje na tom, že jaderná energie není udržitelnou technologií,“ řekl Wealer 4. ledna 2022 v rozhovoru pro Dlf. Ti, kdo investují do těchto forem energie, blokují inovace. Peníze by bylo lepší investovat do obnovitelných zdrojů energie.
Profesorka Claudia Kemfertová: „Plynovod Nord Stream 2 je přebytečný.“
Vědecký tým z Berlína rovněž odmítl kombinaci obnovitelných zdrojů energie a jaderné energie, jaká se používá v Japonsku. Jaderná energie strukturálně brání rozšíření obnovitelných zdrojů energie, které jsou k dispozici rychleji, levněji a s nesrovnatelně menším rizikem. „Zachování jaderné energetiky pokračováním provozu nebo prodloužením doby provozu reaktorů by v příštích deseti letech nevedlo k významnému snížení emisí skleníkových plynů,“ uvádí studie organizace Scientists for Future.
V rozhovoru pro rozhlasovou stanici Dlf uvedl lucemburský energetický politik Turmes jako příklad také prudce rostoucí náklady na plánované reaktory společností Siemens ve spolupráci s Framatome. Upozornil také, že nové jaderné elektrárny, které prosazuje francouzský prezident Macron, by mohly být dokončeny „nejdříve v roce 2038 nebo 2042“. Do té doby by „ochrana klimatu byla ztracena“.
Výhled na poli energetiky
Odborníci, jako například expert na energetiku Georgios Stamatelopoulos, označují dodávky energie pouze z obnovitelných zdrojů za „nestabilní“. To znamená, že v závislosti na počasí nemusí být zajištěno napájení, pokud je například příliš málo slunečního záření nebo málo větru. Podle předsedy VGB Power Tech, technického sdružení provozovatelů energetických zařízení, je navíc třeba v souvislosti s rostoucím využíváním elektromobilů očekávat zvýšenou poptávku po elektřině.
Není zatím zcela jasné, jakou roli může hrát využití ekologických plynů, jako např. vodíku. Při používání vodíku totiž nevznikají žádné emise. V současné době však neexistuje žádné zařízení, které by bylo možné vyrábět sériově. Německá vláda nedávno zahájila rozsáhlý program dalšího výzkumu vodíkových technologií.
Výzkum bezpečných technologií pokračuje i v oblasti jaderné energie. Například němečtí vědci vyvinuli tzv. duální fluidní reaktor – slibuje bezpečnou jadernou energii bez radioaktivního odpadu s dlouhým poločasem rozpadu. Jaderné elektrárny totiž spalují pouhých 5 % radioaktivního paliva. Dual fluid reaktor by umožnil využít i zbývající látky a vyrábět z nich energii. Tato technologie je však zatím jen teorií.
