
Maďarského premiéra Viktora Orbána čekají začátkem dubna volby. Již nyní se může pochlubit významnou podporou z USA. „Je to silný vůdce, kterého si všichni váží,“ vzkazuje Donald Trump z Mar-a-Lago. „Má mou plnou podporu a doporučení k jeho znovuzvolení.“
O Orbánovi básní nejen Trump. Maďarský premiér se stal pro americkou pravici jakýmsi hrdinou. Moderátor Fox News Tucker Carlson, v současnosti pravděpodobně nejvlivnější ideolog konzervativců, se loni v létě vydal na týdenní pouť do Budapešti. Byla to nekritická pocta maďarskému systému, korunovaná rozhovorem se samotným mistrem.
Ostatní chtějí Carlsonův příklad následovat. Konzervativní politická akční konference (CPAC), nejvýznamnější akce amerických konzervativců, chce letos rovněž uspořádat své valné shromáždění v Budapešti. Maďarsko se pro republikány stalo protipólem Dánska, zbožňovaného společenského modelu progresivistů.
Thomas Edsall v New York Times cituje novináře Zacka Beauchampa, držitele Pulitzerovy ceny. Maďarský model nazývá „měkkým fašismem“ a charakterizuje ho takto:
Je to systém, jehož cílem je potlačit veškerý nesouhlas a ovládnout všechny významné aspekty politického a společenského života, aniž by se uchýlil k ‚tvrdým‘ opatřením, jako je zákaz voleb nebo zavedení policejního státu.
Orbán se v Maďarsku k tomuto cíli už velmi přiblížil. To tvrdí dva politologové, Alexander Cooley a Daniel Nexon, v posledním čísle magazínu Foreign Affairs:
Orbán upevnil svou moc taktikou, která je sice formálně legální, ale slouží k podkopávání právního státu. Přecpal soudy svými věrnými stoupenci a zavřel nezávislá média, která jsou mu nepohodlná. Orbánův otevřený útok na akademickou svobodu – vyloučení Středoevropské univerzity – je obdobou snah ve státech, kde vládnou republikáni. Tam je školám bráněno vyučovat ‚kritickou rasovou teorii‘ a levicoví akademici jsou pod palbou.
Hlásné trouby „měkkého“ fašismu při svém tažení institucemi používají taktiku, kterou úspěšně používá Vladimir Putin: Překrucují věci v pravý opak. Jsou skutečnými strážci demokracie, jak bez jakéhokoliv studu tvrdí.
Moderátoři stanice Fox večer co večer kážou, že údajně demokraticky zvolený prezident Joe Biden je ve skutečnosti loutkou představitelů „deep state“. Skutečnou moc mají zlověstní odborníci, jako je např. Anthony Fauci. Proto musí většina lidu zlomit moc těchto expertů a vrátit se tak ke „opravdové“ demokracii.
Jak by ale vypadal „měkký“ fašismus à la USA? Při vyhlídce na většinu v obou komorách Kongresu se už republikánům sbíhají sliny. Demokratické představitele, kteří Donaldu Trumpovi ztěžují život svým směšným výborem, by postavili před hotovou věc a dokonce by je poslali za mříže, říká Kevin McCarthy, vůdce menšiny ve Sněmovně reprezentantů.
Politolog Herbert Kitschelt v New York Times popisuje, co se stane, pokud Trump dosáhne svého cíle a bude v roce 2024 znovu zvolen prezidentem. Zde jsou nejdůležitější body:
- Počínaje ministerstvem spravedlnosti, bude podkopána odbornost a nezávislost soudnictví.
- Oslabena bude rovněž nezávislost armády. Vojáci budou také využiti k potlačování svobod a domácí opozice.
- Národní bezpečnostní aparát – zejména FBI – bude zneužit pro vlastní účely.
- Budou přijaty zákony o pomluvě, které slouží k potlačení liberálních médií a novinářů. Zároveň posílí konzervativní mediální koncerny.
Vladimir Putin nedávno poprvé zaujal stanovisko ke krizi na Ukrajině. Pomáhal mu Orbán. Nebyla to samozřejmě náhoda. Maďarský premiér je nezakrytým Putinovým fanouškem a sdílí jeho představu o křesťanském Západě, který je třeba chránit před muslimskými nájezdníky a dekadentní komunitou gayů a lesbiček.
V ukrajinské krizi se tedy děje něco, co se dříve zdálo zcela nemyslitelné: základna Grand Old Party se otevřeně staví proti americkému prezidentovi a požadují více porozumění pro bývalého úhlavního nepřítele Rusko. Podněcují je k tomu kazatelé nenávisti, jako je Carlson, který požaduje, aby Biden bránil nikoli ukrajinské, ale své vlastní hranice proti Mexiku.
Josh Hawley, jeden z nejpodlejších demagogů republikánů, dokonce poslal dopis ministru zahraničí Antony Blinkenovi. V něm varuje před přílišnou podporou Kyjeva. Jde spíše o získání Ruska jako partnera v boji proti Číně.
„Měkký“ fašismus se stal vážnou hrozbou pro západní liberalismus a boj proti němu je nesmírně obtížný. Podle svých vlastních hodnot nemohou liberálové oplácet podobné podobným. „Měkcí“ fašisté jako Orbán nebo Trump se však neštítí porušovat pravidla demokracie a právního státu. Politologové Cooley a Nexon proto v magazínu Foreign Affairs dospěli k deprimujícímu závěru:
V samotné struktuře liberalismu je řada skličujících problémů. V současném stavu je zmítán vnitřními spory a je roztříštěn. Má-li liberální řád přežít, musí se zásadně změnit.





















