Pomsta Johna Boltona

Memoáry z Bílého domu

Pomsta Johna Boltona

Nevyzpytatelný zkorumpovaný ignorant – tak popisuje Donalda Trumpa jeho bývalý bezpečnostní poradce John Bolton. Amerického prezidenta však zřejmě ještě daleko citlivěji zasáhnou výtky ohledně Číny. Příspěvek washingtonského zpravodaje magazínu Der Spiegel Ralfa Neukircha.

Donald Trump se snažil zabránit vydání knihy všemi prostředky. Pověřil dokonce ministerstvo spravedlnosti, aby kvůli ohrožení národní bezpečnosti podalo žalobu. Avšak bez ohledu na to, jestli paměti bývalého bezpečnostního poradce Johna Boltona vyjdou podle plánu, prezident již škodu utrpěl.

Několik amerických deníků, mezi nimi i Washington Post a New York Times, obdržely knihu „The Room Where It Happened“ – česky zhruba „Místnost, ve které k tomu došlo“ – v předstihu. Podle jejich zpráv podává Bolton o Trumpovi nelítostné svědectví.

Trumpovi nechybí jen základní znalosti mezinárodní politiky. Dle dostupných informací povýšil svou zálibu v diktátorech nad zájmy své země a několikrát jednal tak, že by to za jiných okolností ospravedlňovalo impeachment.

Trump prosil Čínu o volební podporu

Nejnebezpečnější odhalení pro Trumpa se týká Číny. Bolton vypráví o Trumpově setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem při summitu zemí G20 v červnu minulého roku v Japonsku. Trump tam svého kolegu poprosil o pomoc ke znovuzvolení.

Čína by mohla nákupem pšenice a sójových bobů podpořit americké farmáře, řekl podle Boltona Trump. Údajně dodal, že farmáři hrají pro výsledek voleb důležitou roli.

Kromě toho americký prezident svému čínskému protějšku signalizoval, že schvaluje stavbu táborů pro Ujgury v provincii Sin-ťiang. Podle tlumočníka Trump řekl, ať Si se stavbou táborů pokračuje, že se jedná o správnou věc. USA přitom, spolu s řadou dalších západních zemí, mezi nimiž nechybí ani Německo, oficiálně proti převýchovným táborům protestovaly.

Odhalení jsou pro Trumpa obzvlášť nešťastná, protože chce z přístupu k Číně udělat jedno ze svých stěžejních volebních témat. Opakovaně nařkl Peking, že utajuje skutečný původ koronaviru. Svého konkurenta Joea Bidena kritizoval jako příliš slabého na Čínu. Při jednom ze svých koronabrífingů v Bílém domě Trump hřímal: „Nikdo nezachází s Čínou tvrději než já!“

Toto tvrzení bude po Boltonových odhaleních pravděpodobně těžko udržitelné. Trumpova prosba cizí mocnosti o předvolební pomoc připomíná obvinění, kvůli kterým vůči němu bylo zahájeno řízení o zbavení úřadu.

Bývalý poradce se stal také zranitelným

Bolton v tomto řízení potvrdil výtky demokratů. Trump učinil vojenskou pomoc Ukrajině závislou na tom, že země zahájí vyšetřování Bidenova syna Huntera kvůli jeho obchodním vazbám. Přesně tak mu to prezident řekl, píše Bolton podle informací médií.

Je to bod, který činí Boltona rovněž zranitelným. Během impeachmentu odmítal vypovídat přes Sněmovnou reprezentantů bez soudní výzvy. Později vyjádřil svou ochotu mluvit před Senátem, neboť předpokládal, že republikány kontrolovaná horní komora ho nepředvolá.

Trump nakonec s hlasy svých stranických přátel odvolání z úřadu zabránil. V mnoha reakcích na Boltonovu knihu zaznívá, že měl raději své informace sdělit před koncem řízení.

Další pasáže knihy nabízejí Trumpův obraz, jak ho už známe z jiných líčení jeho bezprostředního okolí. Prezident tak podle nich vykazuje pouze nedostatečné znalosti o světové politice.

Patří Finsko k Rusku?

Bolton píše, že Trump chtěl například vědět, jestli Finsko patří Rusku. Prezident si neuvědomoval, že Velká Británie disponuje jadernými zbraněmi. Invazi ve Venezuele označil Trump za „cool“. Jihoamerická země je prý ve skutečnosti součástí Spojených států.

V obzvlášť vypovídající epizodě, kterou uvádí Washington Post, jde o Trumpovu zálibu v diktátorech tohoto světa. Podle Boltona tak byly americké sankce vůči Severní Koreji vysazeny, protože Trump chtěl diktátora Kim Čong-una mermomocí obdarovat.

Trump se měsíce zabýval otázkou, jak by Kimovi doručil podepsaný CD disk s hitem Eltona Johna „Rocket Man“. Trump Kima nejprve nazýval „Little Rocket Man“ a takto mu chtěl dát najevo, že to bylo myšleno láskyplně, uvádí Bolton.

Kniha se zabývá i Trumpovým složitým vztahem k dělbě moci. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si údajně u Trumpa stěžoval, že americká justice vyšetřuje jistou tureckou firmu kvůli porušení sankcí vůči Íránu. Trump slíbil, že záležitost vyřeší, jakmile budou jeho předchůdcem Barackem Obamou jmenovaní státní zástupci nahrazeni jeho lidmi.

Trumpův obraz, tak jak ho Bolton vykreslil, není žádnou novinkou. Je v souladu s tím, jak prezidenta popisují i jiné knihy. Jeho razance spočívá v tom, že Bolton je insiderem, který se 17 měsíců pohyboval v Trumpově bezprostřední blízkosti. Jeho slova mají navíc váhu v republikánském establishmentu.

I sám Bolton je kontroverzní osobou

Přitom je i sám Bolton spornou postavou. Za Ronalda Reagana i George Bushe byl činný v různých vládních funkcích. George W. Bush z něj udělal vyslance u Spojených národů, kde vystupoval jako rozhodný odpůrce multilaterálních organizací.

V zahraniční politice patří Bolton mezi jestřáby. To je důvod, proč se nakonec dostal do křížku s Trumpem. Požadoval tvrdší postup vůči zemím jako Severní Korea a Rusko. Když v r. 2019 Írán sestřelil bezpilotní americký dron, chtěl proti Teheránu vojensky zasáhnout. Trump se na poslední chvíli postavil proti, protože mu předpokládaný počet 150 mrtvých připadal nepřiměřeně vysoký.

Bylo to nejiracionálnější rozhodnutí, která jsem kdy od nějakého prezidenta slyšel, píše podle New York Times Bolton. „Kdybych na něj dal, byli bychom nyní v šesté světové válce“, spílal zase v lednu Trump na Boltonovu adresu.

Bolton odešel z úřadu v září loňského roku. Sám říká, že odstoupil z vlastní vůle. Oproti tomu však Trump tvrdí, že Boltonovi sdělil, že už jeho služby nejsou žádoucí.



Zanechte nám svou korekturu nebo komentář: