Streeck: „Přenos viru v supermarketech, restauracích a kadeřnictvích dosud nebyl prokázán“

Streeck:
REKLAMA

Redaktoři RTL (Radio Télévision Luxembourg) se minulý týden zúčastnili tiskové konference virologa Hendrika Streecka, kde za přítomnosti předsedy vlády Severního Porýní-Vestfálska Armina Lascheta představil předběžné výsledky nové studie, zbývající se šířením koronaviru SARS-CoV-2.

Pan Streeck je profesorem virologie a ředitelem Insitutu pro výzkum virologie a HIV na Bonnské univerzitě. Vysvětlil metodiku své nové studie prováděné v Heinsbergu, „epicentru“ šíření nemoci COVID-19 v Německu. Zmínil také možné plány k postupnému návratu k normálu.

V uplynulých týdnech provedl Streeckův tým rozsáhlý průzkum, který zahrnoval vyplňování dotazníků a sběr vzorků mezi obyvateli regionu Heinsberg, odkud bylo hlášeno více než 1.400 potvrzených případů. V okrese Heinsberg se svými přibližně 250.000 obyvateli bylo v souvislosti s koronavirem nahlášeno 46 úmrtí.

Profesor virologie Hendrik Streeck z Bonnské univerzity v pořadu stanice Phoenix vysvětluje, že chřipka může být stejně nebezpečná jako nemoc COVID-19, způsobená koronavirem SARS-CoV-2 (článek pokračuje pod videem).

Streeck řekl, že první výsledky výzkumu již nabízí některé poznatky ohledně fungování viru: „Při nákupu v obchodech neexistuje žádné signifikantní riziko nákazy virem SARS-CoV-2. Těžké průběhy nemoci COVID-19 měly vždy za příčinu, že spolu lidé byli po delší dobu v těsné blízkosti, jako například na Après Ski párty v rakouském Ischglu.“ Vědci nenašli ani žádné důkazy na „žijící“ viry na povrchu předmětů. „Když jsme odebrali vzorky z klik, telefonů nebo toalet, nebylo na základě odebraných vzorků možné vir v laboratořích kultivovat.“

„Aby někdo vir skutečně ‚dostal‘, bylo by nutné, aby si někdo zakašlal do ruky, okamžitě se dotkl kliky, ihned po něm se kliky dotkla jiná osoba a následně si sáhla do obličeje.“ Streeck proto věří, že pravděpodobnost přenosu kontaktem s tzv. kontaminovanými povrchy je velmi nízká.

Pozn. red.: k podobným datům se dostala i studie, která nedávno vyšla v odborném magazínu Science. Vědci z celého světa pod vedením Christopha Frasera, jednoho z nejuznávanějších odborníku na epidemiologické modely, mj. velmi přesně určili způsoby přenosu. Na základě dat jim R0, tedy index nakažlivosti, vyšel 2. Z toho tvoří presymptomatické přenosy 0,9 (přenosy infekce před projevením prvních příznaků), symptomatické přenosy: 0,8 (přenosy infekce po vypuknutí choroby) asymptomatické přenosy: 0,1 (přenosy infekce osobami, u nichž se žádné příznaky neprojevily), přenos prostředím: 0,2. Jedná se o poměrnou část výše uvedeného indexu, tedy čísla 2. Presymptomatické přenosy tedy podle studie tvoří 45 %, symptomatické 40 %, asymptomatické 5 % a přenosy prostředím 10 % přenosů infekce. Podrobněji výsledky studie komentuje virolog a autor testu SARS-Cov-2 Christian Drosten v 27. dílu (ze 3. dubna 2020) svého pravidleného podcastu (pozn. red.: po kliknutí na odkaz najdete přepis rozhovoru s danou částí, viz i další odkazy níže).

Skutečnost, že je COVID-19 kapénková nákaza a nemůže se přenášet vzduchem, byla již předtím potvrzena Christianem Drostenem z berlínské Charité. V rozhovoru poukázal na to, že nový koronavir je extrémně citlivý na vysušení. Jediná možnost nákazy spočívá „ve vdechnutí kapénky“ (pozn. red.: jedná se o 13. díl Drostenova podcastu).

Existují však různé poznatky, jak se koronavir šíří. Experti amerického Institute of Health CDC a NIH došli k závěru, že vir vydrží až 24 hodin na papíře, 3 hodiny v aerosolech a až 72 hodin na umělých hmotách a oceli. Jak ale uvádí Institut Roberta Kocha (RKI) na svých webových stránkách, tyto výzkumy jsou prováděny v experimentálních podmínkách, které nejsou srovnatelné s rizikem přenosu v běžném životě (pozn. red.: i tuto skutečnost Christian Drosten ve 14. dílu svého podcastu komentuje a k výsledkům výzkumu rovněž vyjádřil své výhrady, které se shodují se závěry RKI).

Heinsberg se nyní stane centrem další studie, která půjde hlouběji a zaměří se na to, jak šíření viru a jeho zpomalení dále posuzovat. Studie bude prováděna na reprezentativním vzorku 1.000 osob.

„Výsledky této studie mohou sloužit jako základ pro další doporučení při sestavování národních strategií pro postupný útlum zavedených opatření„, nabízí Streeck. „Získávání těchto dat je důležité pro to, aby se rozhodovalo na základě fakta ne na základě předpokladů. Data by měla vládě sloužit jako informační podklady, aby měla o co opírat své další kroky“, dodal.

REKLAMA

Podle Streecka panuje v Heinsbergu ideální situace k hledání odpovědí pro zbytek Německa, možná dokonce pro Evropu a zbytek světa. Ve vztahu k současným opatřením považuje za důležité zohlednění případných negativních dopadů některých opatření: „Lidé mohou přijít o práci. Někteří už možná nejsou schopni platit nájem a delší pobyt doma může vést k oslabení imunitního systému.“ To vyvolává otázky: „Cílem není úplné zničení viru. Musíme vědět, kde leží skutečná kapacita našich nemocnic. Kolik infekcí už je příliš? Co říkají lékaři na odděleních intenzivní péče?“

„Je důležité, abychom přemýšleli nad strategií postupného uvolňování“, Streeck doufá, že nabídne „relevantní fakta, aby lidé měli dobrý základ pro další rozhodování.

Hlavní závěry heinsbergské COVID-19 Case-Cluster-Study budou zřejmě představeny koncem příštího týdne.

Pozn. red.: Na co Streeck a jeho tým ještě přišel? Z výzkumu vyplývá, že letalita COVID-19 je nyní ve zkoumané oblasti odhadována na 0,37 %. Toto číslo se výrazně liší od odhadů jiných zdrojů, jako je např. Univerzita Johna Hopkinse, která ho vypočítala na 1,98 %. Rozdíl lze přičítat tomu, že v testovaném Gangeltu byly zkoumány i osoby s žádnými nebo slabými příznaky. Podle Streecka vykazuje 15 % obyvatel obce Gangelt (a zřejmě i celého Heinsbergu) imunitu proti koronaviru SARS-CoV-2, museli tedy v nedávné době projít nemocí COVID-19. U 95 % infikovaných se prý nemoc neprojeví, nebo má jen slabé příznaky, zaměnitelné např. s nachlazením.

Jak zdůrazňuje virolog Christian Drosten, k nákaze je třeba určitá „dávka“ virů. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že závažnost onemocnění souvisí s množstvím viru, kterému byl člověk vystaven. Větší dávka virů může vést k těžšímu průběhu, slabší k lehčímu. Svou roli samozřejmě nadále hraje zdravotní stav a imunita.

Poznámka RTL: tento článek obsahuje informace z dřívějších rozhovorů.
Poznámky magazínu POLITIQ jsou označeny přímo v textu a zvýrazněny kurzívou.

Nepřehlédněte ani profil Christiana Drostena a další zajímavé informace o koronaviru v článku „Christian Drosten: nejlepší muž pro boj s koronavirem„. Vše o koronakrizi včetně ekologických, ekonomických a společenských aspektů najdete ve zvláštní rubrice.

Christian Drosten: nejlepší muž pro boj s koronavirem

REKLAMA