Dokud budou existovat ekonomické rozdíly mezi zeměmi, budou lidé migrovat – nic na tom nezmění ani uzavírání hranic, říká expertka na migraci Maureen Achiengová v rozhovoru pro německý deník Die Welt. Přesto má návrh, co by mohla Evropa dělat.
Die Welt: Paní Achiengová, vedete pobočku Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) v Etiopii, v zemi, která v uplynulých desetiletích přijala stovky tisíc uprchlíků. Máte pochopení pro starosti, které si dělá Evropa ohledně přistěhovalectví z Afriky?
Maureen Achiengová: Strach z migrace do Evropy roste. Není divu, protože v centru pozornosti veřejnosti se nachází především dramatická a neregulérní migrace. Vznikají tak obavy, že vlády ztrácí kontrolu nad právem rozhodovat, kdo k nim smí přicestovat, zůstat a za jakých podmínek.
Tyto případy ale sotva představují celkový ucelený obraz. Většina afrických migrantů překračuje hranice uvnitř svého kontinentu, nepřekračují oceány, v tomto případě Středozemní moře. Z nejnovějších odhadů dokonce vyplývá, že více než 85 % afrických migrantů přesídlí pouze do jiných zemí afrického kontinentu.
Právě tato skutečnost formovala pohled Africké unie a IOM, kdy považujeme migraci, pokud bude dobře řízena, za příležitost k rozvoji. Naléhavě potřebujeme nový narativ migrace.
WELT: Jak by takový narativ měl vypadat?
Achiengová: Vlády na obou kontinentech musí se svými občany o migraci mluvit. Co to je migrace, proč je nutná a proč jsou na tom země s dobře řízenou migrací v průběhu času ekonomicky lépe než země, které se migraci vyhýbají. Vlády se musí zabývat často nedobře zdůvodněnými obavami, že nově příchozí migranti připraví místní o pracovní místa.
Je třeba aktivní spolupráce mezi státy a regiony. Jde o debatu, která musí být vedena, pokud chceme, aby to byly vlády a ne obchodníci s lidmi, kdo bude určovat nabídku a poptávku na pracovním trhu.
WELT: Evropská unie se v současné době pokouší uzavřít své vnější hranice. Na hlavní trase z Afriky do Evropy přes Středozemní moře byla v Itálii pro záchranářské lodě silně omezena. Zabrání to migrantům na jejich cestě do Evropy?
Achiengová: Některým z těchto opatření se skutečně podařilo počet příchozích poněkud snížit, jedná se ovšem o dočasné snížení, protože problém tak byl pouze přesunut. Není řešen od základu. Je téměř nemožné migraci zastavit. Pokud dojde k uzavření nějaké hranice, vznikne nová trasa.
Mnoho migrantů si nebezpečí neregulérní migrace i ohrožení života a zdraví uvědomuje. Přesto se pro životu nebezpečnou cestu rozhodnou. Míra zoufalství je v některých případech tak velká, že někteří migranti často říkají, že se nebojí smrti, protože se jejich zoufalství v mnoha ohledech smrti už podobá. V posledních letech investovala IOM mnoho prostředků do informování o nebezpečích neregulérní migrace.
WELT: O jaká opatření se jednalo?
Achiengová: Patří mezi ně například rozhovory v lokálních společenstvích, abychom lidi informovali o stávajících šancích doma a abychom je motivovali ke spolupráci s lokálními úřady, aby tyto šance lépe využili. Zkrátka je lidem třeba nabídnout perspektivu.
Kde ale žádná perspektiva není a v jiné části světa panuje poptávka po pracovních silách, musíme najít cesty k umožnění legální migrace. Potenciální neregulérní migranti se nenechají odradit pouze varováním. Také víme, že zřízení bariér neregulérní migraci pouze podporuje, na čemž vydělávají především pašeráci, převaděči a obchodníci s lidmi.
WELT: Německo a také EU chtějí prostřednictvím rozvojové pomoci a podpory investic bojovat proti příčinám migrace. Je to z afrického pohledu správná cesta?
Achiengová: V zásadě ano. Pro boj s neregulérní migrací ale neexistuje jedno univerzální řešení. Aby mohly úřady pašeráky lidí zatknout a potrestat, musí spolupracovat. Kromě toho musí jednotlivé země zajistit, aby v případě nedostatku pracovních sil byla poptávka kryta legální migrací, například sezónními nebo dočasnými pracovně-migračními programy.
A africké země musí své hospodářství bezpodmínečně rozvinout na úroveň, kdy mladí lidé nebudou nuceni se vydat na zoufalé hledání práce – jedno jakým způsobem. Snahy Německa a celé EU jsou skutečně pozitivní. Rostoucím push faktorem na africkém kontinentu je klimatická změna, která zbavuje lidi obživy a nutí je k migraci. Zde nelze čekat žádné rychlé výsledky. Zdaleka není zaveden dostatečný počet klimatických opatření.
WELT: Lepší životní podmínky ale napřed vedou k vyšší migraci, nebo?
Achiengová: Vyšší blahobyt vede k vyšším nárokům, což aspoň krátkodobě vede ke zvýšené migraci. Ale větší rozvoj by definitivně přispěl ke snížení počtu zoufalých lidí, kteří se vydávají na extrémně nebezpečnou cestu. Dokud budou existovat ekonomické rozdíly mezi zeměmi, budou lidé migrovat tak, jak to dělali vždycky. Tento jev v blízké budoucnosti nezmizí. Musíme migraci regulovat a utvářet, aby skutečně prospívala migrantům a společnosti.
WELT: Jak?
Achiengová: Z regulované migrace vyplývají pro obě strany hospodářské výhody. Víme, že vzhledem k demografickému vývoji potřebují některé evropské země více pracovních sil. Pokud evropské země problematice dobře řízené migrace neporozumí, problém tím nezmizí. Místo nich nastoupí – tak jak se to už děje – převaděči a obchodníci s lidmi, se zhoubnými následky pro migranty i evropské a africké vlády. Je bezpodmínečně nutné, aby pracovní migrace byla řízena vládami.
WELT: Pro jak vysoký počet lidí?
Achiengová: Čísla vyplývají z poptávky. Každá země by měla posoudit, pro jaké oblasti je příchod pracovních sil žádoucí. Jak již bylo zmíněno, odehrává se velká část africké migrace uvnitř afrického kontinentu. Jen malá část afrických migrantů, kteří se chtějí vystěhovat na místa mimo kontinent, má za cíl Evropu. Musí se soustředit na fungování vnitroafrické migrace.
WELT: Proč?
Achiengová: Valná většina Afričanů si nepřeje nic jiného než zůstat na kontinentu. Pokud se budou moci Afričané volně pohybovat po Africe, podpoří to i úspěch africké zóny volného obchodu. Zkušenosti z celého světa ukazují, že je výměna zboží efektivnější, když se mohou volně pohybovat i lidé. Z toho vyplývající nárůst regionálního obchodu povede i k většímu hospodářskému růstu a tak se zase v dlouhodobém horizontu sníží migrace do Evropy.
O tom, že uzavírání hranic nic neřeší, mluví expert na migraci François Gemenne v rozhovoru pro švýcarský Tages-Anzeiger.
Migraci a uprchlické krizi se věnujeme ve speciální rubrice.
