Po silném tlaku z vlastních řad zařadil Trump ve věci ruského ovlivňování voleb zpátečku. Dokonce mnoho Republikánů nyní začíná věřit tomu, že prezident ohrožuje bezpečnost země a že je mu třeba čelit jinými prostředky.
Donald Trump není nikdo, kdo by za normálních okolností přiznal své chyby. Jeho úterní korektura proto byla výjimečným momentem. Poté, co od obou politických táborů sklidil ostrou kritiku za své výroky během tiskové konference s Vladimírem Putinem, nyní svá slova mírnil. Prý se špatně vyjádřil, když řekl, že si nedovede představit ruskou manipulaci posledních prezidentských voleb. Ve skutečnosti chtěl říct, že si nedovede představit, že by to Rusko neudělalo.
Trump také vysvětlil, že nyní věří správnosti tvrzení amerických tajných služeb, které činí odpovědným Rusko. V minulosti to neustále zpochybňoval.
Trump během tiskové konference s Putinem pronesl ještě mnohé další, také problematické výroky, které svědčí o jeho podivné blízkosti k ruskému prezidentovi a o jeho neochotě kritizovat Moskvu. A v jednom v úterý odvysílaném rozhovoru na stanici Fox News opět vznesl pochybnosti nad spojeneckými závazky USA uvnitř NATO.
Dokonce Trumpovi nakloněná média hovoří o „trapasu“
Jeho současná korektura kurzu tedy vypovídá relativně málo o tom, co si Trump skutečně myslí, ale spíš o tom, jakému tlaku ve vlastní straně a i od svých poradců v Bílém domě čelí. Když i samotný, k Trumpovi přátelský Wall Street Journal hodnotí jeho vystoupení v Helsinkách jako „osobní a národní ostudu“, pak je jasné, že Trump bojuje na ztraceném postu. Proto v úterý zařadil zpátečku.
Obzvlášť servilní přístup, jakým Trump v Helsinkách přistupoval k Putinovi, znamená ve skutečnosti obrat v jeho úřadování. Za rok a půl jeho vlády se našla jen hrstka republikánských poslanců v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů, kteří Trumpa za jeho neortodoxní zahraničněpolitické názory pravidelně kritizovali.
Často to byli ti, kdo se nemuseli starat o znovuzvolení a kterým tedy nezáleželo na názorech Trumpovy nakloněné části voličské základny. Po setkání v Helsinkách se to změnilo. Mnoho Republikánů nyní už svou kritiku neprojevilo jen v důvěrném okruhu, ale veřejně. Mnoho z nich cítí, že Trump překročil hranice.
Strategie, jak zacházet s Trumpem nevyšla
Jeden a půl roku mnoho konzervativních politiků v americkém Kongresu doufalo, že nebude tak zle a že Trumpa za kulisami zkrotí, aniž by se proti němu museli postavit veřejně. Nějaký čas to víceméně vycházelo, i když bylo neustále nutné Trumpovi vysílat jasné signály, například přísnějšími zákony o protiruských sankcích, které byly koncem r. 2017 v Senátu i Sněmovně reprezentantů schváleny velkou nadstranickou většinou.
Tato taktika ale byla tento týden definitivně vyčerpána. Trumpovo násilnické chování vůči partnerům v NATO minulý týden v Bruselu, jeho nemožné vystupování během návštěvy největšího amerického spojence Velké Británie a pak jeho trapná slabost před Putinem představují obrat. Republikáni pohlédli do propasti.
Do té doby bylo Trumpovo zpochybňování dosavadních západních pořádků a změna geopolitických souřadnic USA považováno jen za spekulaci a jednu z možných vysvětlení. Poslední týden však ukázal, že to co byla dříve pouze varianta, nyní nabývá nebezpečně konkrétních rysů.
Republikáni se chtějí Trumpovi postavit v Senátu
V úterý kolovaly Senátem nejrůznější návrhy, jak by se dal Trump ve věcech NATO a Ruska spoutat, aby se zabránilo nejhoršímu.
Tváří v tvář vzrůstajícím pochybám evropských spojenců o americké loajalitě se mnoho Republikánů snaží zdůraznit spolehlivost NATO vůči svým partnerům. Dokonce i senátor Mitch McConnell, který se vždy notorický bál Trumpa rozzlobit, vyslal jasný signál. „Myslím si, že je důležité, aby Evropané věděli, co si republikánská většina v Senátu myslí o strukturách, které jsme desítky let s takovým úsilím budovali a které napomohly k udržení míru ve světě.“, prohlásil v úterý McConnell.
Jak velké bude rozhořčení Republikánů, se dnes ještě nedá odhadnout. Uplynulý týden ale přinejmenším i mnoha konzervativcům otevřel oči v tom, že Donald Trump představuje pro Západ – a tím i pro USA – bezpečnostní riziko.
